Prakticky přesně po roce jsem se opět postavil na start půlmaratonu v Oseku a
proti loňsku, kdy jsem nastupoval o 10 kilo těžší proti dnešku a prakticky bez tréninku, jsem očekával poměrně zásadní zlepšení. V ideálním případě čas aspoň malinko podobný času
listopadových Otrokovic. Už počasí se ovšem rozhodlo, že sluníčka bylo dost v Prusínovicích a loni v Oseku, proto letos připravilo zajímavý mix větru (v závěru téměř vichru), sněhu a deštíčku.
Přípravu jsem pojal nesmírně zodpovědně. V pátek večer jsem si dal půl litiřík vína Nachtgold výběr s bobulí (aktuálně v Globusu za 99 korun, vřele doporučuji milovníkům sladkých vín. I za původní cenu 150 kč bylo víno podezřele levné, za aktuální je pro mne láce nepochopitelná) pro doplnění cukrů a vůbec poprvné jsem se rovněž odhodlal vzít na závod iPoda s připravenou kompilací muziky, které jsem se věnoval velmi zodpovědně, aby údernost songů gradovala s předpokládanou rostoucí únavou.
Po příjezdu na místo činu se ukázalo, že jsem nebyl jediný, kdo přípravu pojal zodpovědně. Michal, provozovatel restaurace "u Splavu", který velkoryse poskytl zázemí závodu, jako známý příznivce zdravé a přírodní stravy připravil pro závodníky několik kousků ze své makrobiotické kuchyně: jitrničky, tlačenka, cibulka, chlebíček...., jako zkušený běžec dobře ví, co nabídnout soupeřům:-)).
Navzdory pitomému počasí se na start postavilo více závodníků než loni, celkem asi 65 běžců a běžkyň, no protože fouká a je kosa, tak šup na start, ať nezmrznem.
Mám v plánu rozběhnout to kolem tempa 5:00 a zkusit to vydržet co nejdéle. Z Oseka do Lipníka to po cyklostezce celkem jde. Cesta se sice trošku zvedá, ale fouká trochu do zad, tak tempo ujde. Špatné počasí obvykle znamená, že chybí závodníci mé výkonnostní kategorie, takže i při tempu lehce pod pět držím pevně v rukou závěr startovního pole. Na mostě v Lipníku (cca po dvou km) mi povoluje tkanička. Kurnik šopa, zrovna běžím ve skupince s oddílovým kolegou Frantou a dalšími třemi běžci, ve které bych rád vydržel. Co už, tak zastavím a zavážu pořádně obě botky, čímž mi skupinka odskočí asi o 100m a předběhne mě i slečna, kterou jsem předběhl na mostě. No nic botka zavázaná (blbec jsem si nevypl autopauzu na hodinkách, zastavily se mi tedy stopky, ale to budu řešit až v cíli) a šup dotahovat skupinu. Není to ale žádná legrace. Za mostem se trasa otáčí a vítr fouká "do držky" a není nikterak slabý. Znova předběhnu slečnu, ale mezera za skupinou se nikterak nezmenšuje. Průměrné tempo se stabilizuje na 5:08, což jde, ale na stahování skupinky nestačí. Krátce před 6-tým km je občerstvovačka, kde skupinka na chvilinku zastavuje, já ne a kousek na ně stáhnu. Snažím se něco ukrojit, ale tepy nebezpečně lezou na 170. Na rovince k mostu, kde se trať opět otáčí zvyšuji úsilí a tepy netepy dotahuji skupinku. Průměrné tempo se zvedlo na 5:07, ale tepy jdou vysoko. Na konci skupiny si trošku orazím a zdá se mi, že se běží nějak pomalu. Velká chyba! To jsem měl ovšem zjistit až několik kilometrů později, teď, jak mi otrnulo, jdu na čelo skupiny a ve výběhu na most přidám a utrhnu ji. Za mostem se trasa otáčí a vítr jde zase do zad. Daří se mi trochu uvolnit krok a přede mnou vidím 2 běžce. Zkouším je stáhnout a opravdu se jim blížím. Už je tu brána a konec 1. okruhu. Průměrné tempo stále 5:07 a cítím se prostě báječně. Jedinou patálií je, že 2 závodníci, které doháním, zůstali stát u stolku s pitím tak, že se k němu nešlo dostat. Musel jsem zastavit a stolek obejít, abych si mohl vzít pití. Bylo třeba na zapití půlky endurosnacku, který jsem si před bránou dal. Pozn. na občerstvovačkách byl ionťák a byl studený jaxviňa, což je asi tak jediná věc, která šla v organizaci zlepšit. Za branou vidím kousek přede mnou paní v modrém, kterou jsem nedoběhl ani Prusínovicích, ani v Grymově, ale tady to vypadá, že ji seběhnu. Podařilo se na konci cyklostezky před vběhem do Lipníka, kde se cesta mírně zvedá. Pořád držím průměrné tempo 5:07 a za mostem vidím kus přede mnou Tonbara. Už to není daleko (jaký omyl!)peču na tepy a valím co to jde. Bohužel, zhruba na 14-tém km mi, letos tradičně, dochází. Paní v modrém se pomalu blíží, za ní další závodník, jeden ze skupinky, které jsem utekl.v 1. kole. Před občerstvovačkou dojím gel, na občerstvovačce potom shlehu, která už to ale moc nevytrhla. Zapil jsem to ledovým ionťákem (fuj) a vydal se na posledních 5km závodu. Oj oj, kousek za občerstvovačkou mě předbíhá paní i chlapík ze skupinky a já prvně přecházím do chůze. Průměrné tempo jde dolů a mně je čím dál hůř. Plán na čas pod 1:50 se pomalu, ale jistě, hrne do kopru. Na sedmnáctém kilometru přemýšlím o zrušení blogu, na osmnáctém přemýšlím, za jakou cenu by šlo prodat kolo, na devatenáctém zvažuji dohodu s endurainingem na ukončení spolupráce a převod nevyužitých peněz na manželčin účet. Za mostem se vítr opět otočí do zad, ale už to nejsem schopen ocenit. Tma před očima a jenom soustřední na doběhnutí do cíle. Empty walls od Serje Tankiana jsou na tmu v očích adekvátní, taky jsem je zařadil, kdyby šlo do tuhého, za normálních okolností by na ně nedošlo:-).
Cíl! Jéžiš, jak já se do něj těšil! A jak bych se těšil, kdybych neřídil a mohl si dát jedno točené. Aspoň, že spolujezdec Pavel pěkně zaběhl, když už nevzal auto:-). Až na svůj výkon hodnotím závod velmi pozitivně. Trať je rychlá, pořadatelé ochotní, na příští ročník jistě navaří i čajíček, bude-li podobné počasí. Občerstvení "u Splavu" je navíc prostě luxusní jak přístupem (majitel rovněž běžel a vůbec ne špatně!), tak i nabídkou: zabíjačka, cukroví, gulášek, točené pivečko no paráda!.
Teď teda ke mně, to už tak optimistické nebude. Přestože letos byla trasa malinko prodloužena, aby bylo vyhověno reklamacím závodníků bažících po regulérních osobácích na rychlém profilu, nejsem s dosaženým časem 1:53:21 spokojen. Loni, o 10kg těžší a po zlomenině kotníku s naběhanými cca 20-ti kilometry, jsem běžel za 1:57. Upřímně řečeno, loňský výkon hodnotím výrazně výše než ten letošní, přestože jsem se vydal ze všeho. Doufám, že Miloš ví, co mi ordinuje a slabá běžecká forma není předzvěstí slabých výkonů v triatlonu. Tož teď už snad vstříc lepšímu počasí, ať se můžu pro změnu pořádně trápit na kole:-)
