pondělí 28. ledna 2008
Jsem nemocný
a není to tím, že bych jako koucourek Modroočko snědl něco, co by mi náramně vonělo. Mám zánět hlasivek. Signály chodily už minulý týden, v neděli to bylo fakt špatné, ale stav zlepšující se v průběhu dne vyvolával naději, že to bude ok. Nicméně v pondělí ráno prostě nemůžu mluvit. Verdikt doktorky je jasný a antibiotika na to. Jako bývalý pedagog už mám tuto chorobu za sebou čilil vím, že nějaká zkratka z toho není. Minimálně 3 dny uživání biseptolu a první sportovní aktivita nejdřív v sobotu. Ach jo, Vl001 bude mít zase lepší týden, snad aspoň moc neztloustnu;-)
neděle 27. ledna 2008
2008 týden 4 (21.-27.1)
Pro tento týden vypadal běžecký program následovně:
Pon- klus 12km na 145/´
Ute- klus 14km na 150
Str- volno
Ctv- klus 8km na 145/´
Pat- delsi klus 17km na 155/´, zaver poslední 3km vystupnovat
Sob- volno
Ned- volny klus 8km na 145/´
V zásadě se mi ho dokonce podařilo dodržet.
V pondělí ráno běh, v poledne plavání. Docela dobré:-)
V úterý ráno běh a protože se mi nechce do vody, sednu aspoň večer na trenažér.
Ve středu razím na dvoudenní služebku do Prahy. Program nabitý od rána až do večera. Jelikož mne čeká ještě schůzka o půl deváté večer a stíhám se ubytovat po sedmé, jdu si dát osmičku o den dříve. Pobíhání po Pankráci mne otrávilo a balím to po 6-ti km. Ještěže jsem šel. Původně plánovaná pracovní schůzka v hospodě se pěkně zvrhla, takže ráno nebylo na běh ani pomyšlení.
Čtvrtek stál vůbec za houby. Celý den schůzky a nachlazení jako hrom. Domů se vracím po desáté večer, utahaný jako kotě a jasným náběhem na brutální rýmu.
To se v pátek potvrdilo. Vstal jsem oteklý, zasoplený, neviděl na oči, takže jsem zůstal doma. Před polednem se mi začalo dělat lépe, tak jsem si řekl, že přece nevynechám trénink. Vyběhnu a uvidím, když to nepůjde, půjdu domů, když jo, prima. A šlo. V závěru jsem dokonce zvládl přidat a běžel 15km včetně rozklusu za 1:22:20 při průměrném tepu 156. Nemoc je asi zažehnána.
V sobotu ráno razím opět směr Praha, tentokráte na školení do Říčan. Protože to večer vypadá zase na hospodu, jdu si po tmě zaběhat v okolí Říčan. Hrozný vítr, neznámé prostředí, zkrátka nevytáhnu tepy výše než na 142 tepů v průměru. Hospoda se sice nijak zvlášť nezvrhla, ale už v průběhu mne začínalo bolet v krku a ztrácel jsem hlas.
Nedělní ráno je hrozné. Bolí mne v krku jako blázen, nemůžu mluvit, smrkám jako šílený. Ještěže zpět neřídím. Večer už je mi trochu lépe, ale i to znamená, že je mi zásadně mizerně. Jestli se stav do rána nezlepší, budu muset vyrazit k doktorovi. Uvidíme.
Tabulka je tedy skromnější.
Pon- klus 12km na 145/´
Ute- klus 14km na 150
Str- volno
Ctv- klus 8km na 145/´
Pat- delsi klus 17km na 155/´, zaver poslední 3km vystupnovat
Sob- volno
Ned- volny klus 8km na 145/´
V zásadě se mi ho dokonce podařilo dodržet.
V pondělí ráno běh, v poledne plavání. Docela dobré:-)
V úterý ráno běh a protože se mi nechce do vody, sednu aspoň večer na trenažér.
Ve středu razím na dvoudenní služebku do Prahy. Program nabitý od rána až do večera. Jelikož mne čeká ještě schůzka o půl deváté večer a stíhám se ubytovat po sedmé, jdu si dát osmičku o den dříve. Pobíhání po Pankráci mne otrávilo a balím to po 6-ti km. Ještěže jsem šel. Původně plánovaná pracovní schůzka v hospodě se pěkně zvrhla, takže ráno nebylo na běh ani pomyšlení.
Čtvrtek stál vůbec za houby. Celý den schůzky a nachlazení jako hrom. Domů se vracím po desáté večer, utahaný jako kotě a jasným náběhem na brutální rýmu.
To se v pátek potvrdilo. Vstal jsem oteklý, zasoplený, neviděl na oči, takže jsem zůstal doma. Před polednem se mi začalo dělat lépe, tak jsem si řekl, že přece nevynechám trénink. Vyběhnu a uvidím, když to nepůjde, půjdu domů, když jo, prima. A šlo. V závěru jsem dokonce zvládl přidat a běžel 15km včetně rozklusu za 1:22:20 při průměrném tepu 156. Nemoc je asi zažehnána.
V sobotu ráno razím opět směr Praha, tentokráte na školení do Říčan. Protože to večer vypadá zase na hospodu, jdu si po tmě zaběhat v okolí Říčan. Hrozný vítr, neznámé prostředí, zkrátka nevytáhnu tepy výše než na 142 tepů v průměru. Hospoda se sice nijak zvlášť nezvrhla, ale už v průběhu mne začínalo bolet v krku a ztrácel jsem hlas.
Nedělní ráno je hrozné. Bolí mne v krku jako blázen, nemůžu mluvit, smrkám jako šílený. Ještěže zpět neřídím. Večer už je mi trochu lépe, ale i to znamená, že je mi zásadně mizerně. Jestli se stav do rána nezlepší, budu muset vyrazit k doktorovi. Uvidíme.
Tabulka je tedy skromnější.
pondělí 21. ledna 2008
2008 týden 3 (14.-20.1)
Tento týden na mne čekal následující běžecký program:
Pon- klus 8km na 145/´
Ute- klus 10km na 150
Str- vytrvalost 12km na 155/´
Ctv- volno
Pat- 5km volne, 2x300 svizne, V2
Sob- hulmen
Ned- dle chuti klus 7-15km
Michal vzal milosrdně v úvahu služebku ve čtvrtek a i možné následky sobotního zahájení plesové sezóny.
Pondělí: ráno jsem nevstal, takže polední zaplavání a předepsaná osmička až večer. Tak dobrý pocit z běhu jsem už dlouho neměl. 145bpm, tempo 5:59, pocit lehkosti. No toto....
V úterý už jsem se ráno dokopal, nicméně večerní lehkost byla zapomenuta. Nebylo to hrozné, nicméně jsem běžel o 6 tepů v průměru výše a tempo bylo horší, než pondělní. Taxem to aspoň v poledne vyplaval.
Ve středu ráno 12km na 155-ti tepech. Celkem dobré. Do vody jsem se ovšem bohužel nedostal. Čtvrteční výlet do Prahy znamenal volný den, odpočinkový ovšem moc ne.
V pátek přišlo na řadu ladění na hulmenskou desítku, tzn. lehčí osmička běhu ráno a v poledne lehké plavání.
Sobota ve znamení sportu a zábavy začala sportem, tzn. hulmenskou desítkou. Jelikož jsme děti na hlídání udali již ve 14:30, objevil se neočekávaný prostor pro odpolení zdřímnutí a chyba. Po hodinovém ležení jsem nemohl kloudně ani natáhnout nohy, což před plesem (a tancemchtivou manželkou:-))) nevěstilo nic dobrého. Hybaj na trenažér, rozpotit, protáhnout a sláva, jsem mobilní, takže jsme na plese mohli i s milostivou protančit několik párů střevíců:-D
V neděli jsem měl libovolný klus, který jsem bezostyšně bulnul. Hlavně tedy proto, že mne celkem bolely achilovky a já raději zařadil trenažér a protažení.
Celkem to vydalo na nějakých necelých devět hodin, proti očekávání došlo i na kolo a celkem jsem zaplaval. Dobré, pro detáilisty ovšem tabulečka.
Pon- klus 8km na 145/´
Ute- klus 10km na 150
Str- vytrvalost 12km na 155/´
Ctv- volno
Pat- 5km volne, 2x300 svizne, V2
Sob- hulmen
Ned- dle chuti klus 7-15km
Michal vzal milosrdně v úvahu služebku ve čtvrtek a i možné následky sobotního zahájení plesové sezóny.
Pondělí: ráno jsem nevstal, takže polední zaplavání a předepsaná osmička až večer. Tak dobrý pocit z běhu jsem už dlouho neměl. 145bpm, tempo 5:59, pocit lehkosti. No toto....
V úterý už jsem se ráno dokopal, nicméně večerní lehkost byla zapomenuta. Nebylo to hrozné, nicméně jsem běžel o 6 tepů v průměru výše a tempo bylo horší, než pondělní. Taxem to aspoň v poledne vyplaval.
Ve středu ráno 12km na 155-ti tepech. Celkem dobré. Do vody jsem se ovšem bohužel nedostal. Čtvrteční výlet do Prahy znamenal volný den, odpočinkový ovšem moc ne.
V pátek přišlo na řadu ladění na hulmenskou desítku, tzn. lehčí osmička běhu ráno a v poledne lehké plavání.
Sobota ve znamení sportu a zábavy začala sportem, tzn. hulmenskou desítkou. Jelikož jsme děti na hlídání udali již ve 14:30, objevil se neočekávaný prostor pro odpolení zdřímnutí a chyba. Po hodinovém ležení jsem nemohl kloudně ani natáhnout nohy, což před plesem (a tancemchtivou manželkou:-))) nevěstilo nic dobrého. Hybaj na trenažér, rozpotit, protáhnout a sláva, jsem mobilní, takže jsme na plese mohli i s milostivou protančit několik párů střevíců:-D
V neděli jsem měl libovolný klus, který jsem bezostyšně bulnul. Hlavně tedy proto, že mne celkem bolely achilovky a já raději zařadil trenažér a protažení.
Celkem to vydalo na nějakých necelých devět hodin, proti očekávání došlo i na kolo a celkem jsem zaplaval. Dobré, pro detáilisty ovšem tabulečka.
sobota 19. ledna 2008
Hulmenská desítka 2008
Další závod po Silvestrovském běhu, kam jsem si jel pro osobáček. Pravda, účastnil jsem se poprvé, nicméně závazek to stejně byl:-)
Z celého TTS Osek jsem jel sám, oddíloví kolegové pravděpodobně mají tak sofistikované tréninkové plány, že mohou řadit závody pouze přesně zapadající do jejich přípravy. Původně měla běžet silná skupina známých, Balda (antibiotika), Juraman (hospitalisován), Aldaman, Ondra. Nakonec ovšem běželi pouze ti bez poznámky v závorce a já. Hulínský oddíl Aspot je velice agilní a sympatická parta, která kromě hulmenské desítky pořádá i triatlon Hulmen. Loni jsem si ho testl a byl nadšen, letos si ho tutově zopáknu.
Do místa startu jsme dorazili krátce před ukončením registrace v poměrně intenzívním dešti. Ten ostatně už od noci dával najevo, že to nebude žádná legrace, nýbrž těžký souboj se živly. Od cca 4:00, kdy jsem se poprvé vzbudil a zjistil, jak leje, jsem si připravoval hrdinské fráze do blogu o překonávání překážek, nevypočitatelnosti přírody, vlastním boji se živly a tak. To bude popsáníčko:-) Sympatické slečny nás regly, nafasovali jsme startovní čísla na prima gumách s brzdičkami, takže žádné rezavé "sichrajsky" a šli se převléct do šaten na stadionu. Následoval rozklus na tartanu (snad prvně v životě) a přesun na start. Ten byl kousek od šaten za kolejemi. Důvodem této lokace je veselá historka z předminulého ročníku, kdy krátce po startu spuštěné závory zastavily celé pole borců:-).
Start a razíme. Přestalo pršet, himlhergotdonrvetrkrucajselement, nebudou žádné fráze o boji s deštěm. Strategicky zůstávám vzadu. Přede mnou je malá skupinka cca 4 lidí a před nimi pár dalších lidí. Držím rozvážně tempo kolem 4:50, protože se nechci zatavit jako na Silvestrovském běhu, kdy mi po 2km došlo. V zásadě se mi dařilo držet rovnoměrné tempo a v závěru dokonce malinko zrychlit:
Ve skupince přede mnou začali někteří pomalu odpadat, ale dopředu šla zezadu velmi sympaticky vyhlížející běžkyně s číslem 40. Její pozadí bylo mimořádně příjemné pro oči a i lehký krok pohledu lahodil. Cca 2km jsem za ní sbíral inspiraci, než jí bylo tolik, že jsem přidal a předběhl ji. Moje pozadí pro ni, bohužel, evidentně výhodu nepředstavovalo, takže jsem jí utekl. V zásadě celou cestu jsem se snažil doběhnout staršího běžce přede mnou. Připadal jsem si jak v bajce o zajíci a želvě. Želva má náskok, zajíc ji stíhá, než doběhne tam, kde byla želva, ta zase kousek uteče.... Pán tedy neběžel jako želva, nicméně dostihnout ho se mi nepodařilo, ač jsem dokonce v závěru dokázal i trochu přidat. Velmi dobré jsou na tomto silničním běhu dlouhé rovné úseky, kde jsou vidět běžci i daleko vpředu a člověk má dlouho pocit kontaktu se špicí:-D.
V zásadě sice na závodech moc nezávodím, protože takových lemurů jako já na závody moc nechodí, nicméně čas mi udělal docela radost. 48:25 na prakticky přesně změřené trati je na moje podmínky prima a depka ze Silvestrovského běhu tímto definitivně končí v propadlišti dějin. Za 80-ti korunové startovné na nás čekala kromě bezva závodu v cíli i teplá sprška, párečky a pivko. Kromě jedné desítky ze startovného se točí i plzeň a jelikož neřídím, 3 tam po párečcích zařadím jako kompenzaci ztracených tekutin minerálů. Odjiždím z Hulína velice spokojen, hřejí mne párečky se solidním časem, chladí pivko, zkrátka ideální rovnováha. Tak za rok zas.
Z celého TTS Osek jsem jel sám, oddíloví kolegové pravděpodobně mají tak sofistikované tréninkové plány, že mohou řadit závody pouze přesně zapadající do jejich přípravy. Původně měla běžet silná skupina známých, Balda (antibiotika), Juraman (hospitalisován), Aldaman, Ondra. Nakonec ovšem běželi pouze ti bez poznámky v závorce a já. Hulínský oddíl Aspot je velice agilní a sympatická parta, která kromě hulmenské desítky pořádá i triatlon Hulmen. Loni jsem si ho testl a byl nadšen, letos si ho tutově zopáknu.
Do místa startu jsme dorazili krátce před ukončením registrace v poměrně intenzívním dešti. Ten ostatně už od noci dával najevo, že to nebude žádná legrace, nýbrž těžký souboj se živly. Od cca 4:00, kdy jsem se poprvé vzbudil a zjistil, jak leje, jsem si připravoval hrdinské fráze do blogu o překonávání překážek, nevypočitatelnosti přírody, vlastním boji se živly a tak. To bude popsáníčko:-) Sympatické slečny nás regly, nafasovali jsme startovní čísla na prima gumách s brzdičkami, takže žádné rezavé "sichrajsky" a šli se převléct do šaten na stadionu. Následoval rozklus na tartanu (snad prvně v životě) a přesun na start. Ten byl kousek od šaten za kolejemi. Důvodem této lokace je veselá historka z předminulého ročníku, kdy krátce po startu spuštěné závory zastavily celé pole borců:-).
Start a razíme. Přestalo pršet, himlhergotdonrvetrkrucajselement, nebudou žádné fráze o boji s deštěm. Strategicky zůstávám vzadu. Přede mnou je malá skupinka cca 4 lidí a před nimi pár dalších lidí. Držím rozvážně tempo kolem 4:50, protože se nechci zatavit jako na Silvestrovském běhu, kdy mi po 2km došlo. V zásadě se mi dařilo držet rovnoměrné tempo a v závěru dokonce malinko zrychlit:
Ve skupince přede mnou začali někteří pomalu odpadat, ale dopředu šla zezadu velmi sympaticky vyhlížející běžkyně s číslem 40. Její pozadí bylo mimořádně příjemné pro oči a i lehký krok pohledu lahodil. Cca 2km jsem za ní sbíral inspiraci, než jí bylo tolik, že jsem přidal a předběhl ji. Moje pozadí pro ni, bohužel, evidentně výhodu nepředstavovalo, takže jsem jí utekl. V zásadě celou cestu jsem se snažil doběhnout staršího běžce přede mnou. Připadal jsem si jak v bajce o zajíci a želvě. Želva má náskok, zajíc ji stíhá, než doběhne tam, kde byla želva, ta zase kousek uteče.... Pán tedy neběžel jako želva, nicméně dostihnout ho se mi nepodařilo, ač jsem dokonce v závěru dokázal i trochu přidat. Velmi dobré jsou na tomto silničním běhu dlouhé rovné úseky, kde jsou vidět běžci i daleko vpředu a člověk má dlouho pocit kontaktu se špicí:-D.
V zásadě sice na závodech moc nezávodím, protože takových lemurů jako já na závody moc nechodí, nicméně čas mi udělal docela radost. 48:25 na prakticky přesně změřené trati je na moje podmínky prima a depka ze Silvestrovského běhu tímto definitivně končí v propadlišti dějin. Za 80-ti korunové startovné na nás čekala kromě bezva závodu v cíli i teplá sprška, párečky a pivko. Kromě jedné desítky ze startovného se točí i plzeň a jelikož neřídím, 3 tam po párečcích zařadím jako kompenzaci ztracených tekutin minerálů. Odjiždím z Hulína velice spokojen, hřejí mne párečky se solidním časem, chladí pivko, zkrátka ideální rovnováha. Tak za rok zas.
neděle 13. ledna 2008
2008 týden 2 (7.-13.1)
První týden podle běžeckého rozpisu od Michala, který vypadal takto:
Pon- klus 8km na 145/´
Ute- volno - plavani
Str- vytrvalost 12km na 150/´
Ctv- volno - plavani
Pat- vytrvalost 12km na 145/´
Sob- 5R, draha 3x1km za 4:30´/pauza 3´, V2
Ned- vytrvalost 18km na 150/´
Pilně jsem se snažil už od pondělí, kdy jsem měl krátký klus. Na nic více bych se asi po neděli stejně nezmohl. Dost jsem se těšil na plavání, ale bohužel jsem ho v pracovním shonu nezvládl zařadit, tak jsem se aspoň regeneračně projel na rotopedu.
V úterý jsem měl na programu volno a protože bylo v kombinaci s celodenní služební cestou, nedošlo ani na plavání.
Ve středu to bylo malinko lepší. Sice jsem se ráno nevykopal z postele na běh, ale plavání v poledne klaplo. Jelikož bylo volných všech 8 drah, dalo se plavat na délku. Tento nápad měl ovšem pouze jedna slečna, Radek a já. Zbytek plaval na šířku, takže se to neobešlo bez pár srážek, ale i přesto mi vyšel souvislý kilometr bez zbytečného přepínání na 16:50 i s pořádnou peckou do brýlek, kterou jsem vyfasoval od nějaké důchodkyně, které jsem se snažil vyhnout. Aspoň jsem jí pak zmáčel trvalou pokaždé, když jsem ji míjel:-)
Večer jsem vyrazil na předepsanou dvanáctku, sice se mi moc nechtělo, ale když už jsem nevstal ráno, nebylo zbytí. Aspoň jsem zase vytáhl bundu od illuminite, aby mne něco na cestě nepřejelo:-)
Na čtvrtek mám opět plánované volno a tyto tréninkové programy nemívám problém dodržet. Dal jsem si tedy aspoň ostřejší plavání, konkrétně 4x400m kraulových rukou s packama v sedmi minutách. Ramena jsem po tréninku cítil rádně.
V pátek už jsem ráno vstal a odběhl předepsanou dvanáctku. Vůbec mi to neběželo a ještě mi létaly tepy nahoru jako divé, takže jsem nedodržel předepsaných 145bpm. Rannímu běhu vypouštěné večeře kvůli hubnutí příliš nesvědčí, měl jsem toho plné kecky. Na plavání jsem to tedy nikterak nepřeháněl a věnoval se technickým a dechovým cvičením.
Na sobotu připadl trénink, který jsem očekával s velice smíšenými pocity. 3x1km ve 4:30 mi v současném stavu připadalo nesmyslně svižné. Navíc začalo odtávat a trať, na které jsem chtěl kiláky odběhat byla plná břečky, takže jsem musel na silnici na Prosenice. Ta není zcela rovná, ale hlavně bylo protivné, jaký je na ní provoz, opravdu mne překvapil. Poprvé jsem také vyběhl s updatnutým firmwarem GPS chipsetu ve forerunneru, který výrazně zlepšil zobrazování okamžitého tempa. První kilometr jsem zvládl v tempu 4:31 a měl jsem toho tedy plné brýle. Druhý kilometr po tříminutové klusací pauze byl za 4:33 a musel jsem po něm na pár sekund zastavit. Poslední kilometr měl rozpačitý začátek, protože při plánování tréninku jsem si omylem nechal jenom defaultní dva cykly, místo tří, takže jsem na startu poněkud zaváhal a byl z toho čas 4:37. Nohy mne bolely jako hrom, ale bál jsem se, že to bude podstatně horší.
V neděli mne čekal delší běh na 18km. V sobotu odtáté vlhko na asfaltu přes noc zmrzlo, takže to kolem Bečvy řádně klouzalo. Řekl jsem si, že když to tak jezdí, nebude třeba ta druhá strana moc bahnitá. Omyl, namrzla jenom svrchní vrstvička, takže po protivném klouzání jsem se proběhl bahnem, bezva :-))
Týden, myslím, ušel. Sice jsem dal jenom jeden trenažér a zatraceně mne bolí nohy, ale třeba to k něčemu bylo. Tabulka je zde.
Pon- klus 8km na 145/´
Ute- volno - plavani
Str- vytrvalost 12km na 150/´
Ctv- volno - plavani
Pat- vytrvalost 12km na 145/´
Sob- 5R, draha 3x1km za 4:30´/pauza 3´, V2
Ned- vytrvalost 18km na 150/´
Pilně jsem se snažil už od pondělí, kdy jsem měl krátký klus. Na nic více bych se asi po neděli stejně nezmohl. Dost jsem se těšil na plavání, ale bohužel jsem ho v pracovním shonu nezvládl zařadit, tak jsem se aspoň regeneračně projel na rotopedu.
V úterý jsem měl na programu volno a protože bylo v kombinaci s celodenní služební cestou, nedošlo ani na plavání.
Ve středu to bylo malinko lepší. Sice jsem se ráno nevykopal z postele na běh, ale plavání v poledne klaplo. Jelikož bylo volných všech 8 drah, dalo se plavat na délku. Tento nápad měl ovšem pouze jedna slečna, Radek a já. Zbytek plaval na šířku, takže se to neobešlo bez pár srážek, ale i přesto mi vyšel souvislý kilometr bez zbytečného přepínání na 16:50 i s pořádnou peckou do brýlek, kterou jsem vyfasoval od nějaké důchodkyně, které jsem se snažil vyhnout. Aspoň jsem jí pak zmáčel trvalou pokaždé, když jsem ji míjel:-)
Večer jsem vyrazil na předepsanou dvanáctku, sice se mi moc nechtělo, ale když už jsem nevstal ráno, nebylo zbytí. Aspoň jsem zase vytáhl bundu od illuminite, aby mne něco na cestě nepřejelo:-)
Na čtvrtek mám opět plánované volno a tyto tréninkové programy nemívám problém dodržet. Dal jsem si tedy aspoň ostřejší plavání, konkrétně 4x400m kraulových rukou s packama v sedmi minutách. Ramena jsem po tréninku cítil rádně.
V pátek už jsem ráno vstal a odběhl předepsanou dvanáctku. Vůbec mi to neběželo a ještě mi létaly tepy nahoru jako divé, takže jsem nedodržel předepsaných 145bpm. Rannímu běhu vypouštěné večeře kvůli hubnutí příliš nesvědčí, měl jsem toho plné kecky. Na plavání jsem to tedy nikterak nepřeháněl a věnoval se technickým a dechovým cvičením.
Na sobotu připadl trénink, který jsem očekával s velice smíšenými pocity. 3x1km ve 4:30 mi v současném stavu připadalo nesmyslně svižné. Navíc začalo odtávat a trať, na které jsem chtěl kiláky odběhat byla plná břečky, takže jsem musel na silnici na Prosenice. Ta není zcela rovná, ale hlavně bylo protivné, jaký je na ní provoz, opravdu mne překvapil. Poprvé jsem také vyběhl s updatnutým firmwarem GPS chipsetu ve forerunneru, který výrazně zlepšil zobrazování okamžitého tempa. První kilometr jsem zvládl v tempu 4:31 a měl jsem toho tedy plné brýle. Druhý kilometr po tříminutové klusací pauze byl za 4:33 a musel jsem po něm na pár sekund zastavit. Poslední kilometr měl rozpačitý začátek, protože při plánování tréninku jsem si omylem nechal jenom defaultní dva cykly, místo tří, takže jsem na startu poněkud zaváhal a byl z toho čas 4:37. Nohy mne bolely jako hrom, ale bál jsem se, že to bude podstatně horší.
V neděli mne čekal delší běh na 18km. V sobotu odtáté vlhko na asfaltu přes noc zmrzlo, takže to kolem Bečvy řádně klouzalo. Řekl jsem si, že když to tak jezdí, nebude třeba ta druhá strana moc bahnitá. Omyl, namrzla jenom svrchní vrstvička, takže po protivném klouzání jsem se proběhl bahnem, bezva :-))
Týden, myslím, ušel. Sice jsem dal jenom jeden trenažér a zatraceně mne bolí nohy, ale třeba to k něčemu bylo. Tabulka je zde.
neděle 6. ledna 2008
První týden roku 2008 (31.12. - 6.12.)
O silvestrovském běhu jsem už psal, o tom, že jak se mi nechce do bilancování taky. K běhu se už vracet nebudu, toho bilancování se jenom dotknu.
Loni jsem celkem naplaval 136 km a strávil touto aktivitou necelých 44 hodin, což dává průměrné tempo na kilák 19:46. Co se týče běhu, neváhám loňský rok označit za tréninkově přelomový, protože jsem naběhal 2207 km za nějakých 228 hodin, tedy průměrné tempo 6:11. Zajímavým údajem může být i celkové převýšení, které činí 21,5 nastoupaných km (slušné 2 Mount Everesty s rezervou:-)). Loni jsem tolik nenajel ani na kole, na kterém jsem se vrátil opět k číslům přes 5000km ročně, což se mi nepodařilo posledních asi 5 let. Konkrétně to dalo celkem 6050km, 224 hodin a průměrnou rychlost kolem 27kmph. Zajímavé je převýšení 23km, které je skoro stejné, jako u běhu při skoro trojnásobné kilometráži.
Letos bych rád apoň trochu tyto objemy využil a trochu dost se zlepšil ve všem, na co sáhnu:-). Uvidíme.
Po silvestrovském běhu jsem měl původně v plánu odpočívat, cosi se o mne pokoušelo, cítil jsem se na pytel, což spolu s frustrací z výkonu vedlo k tomu, že jsem poptal u Michala nějakou trochu koncepčnější běžeckou přípravu. Sice jsem ještě horší cyklista než běžec, ale tak otrávený z kola jako z běhů nebývám. Následkem této žádosti je to, že budu zase dostávat týdenní běžecké tréninky, ke kterým se asi budu snažit ostatní 2 aktivity, půjde-li to aspoň trošinku. Snad mne Michal nezničí tak, jako se mu to podařilo v srpnu a září :-D.
Prvním výsledkem nové přípravy je to, že jsem po Silvestrovském běhu odpočinku moc nedal.
Pondělí: silvestrovský běh, pěkné obrázky z něj jsou na stránkách TTS Osek
Úterý: Novoroční volno. Po Silvestru jsem byl unavený, po novoročním obědě ještě mnohem více:-)
Ve středu jsem už plánoval jít do práce, ale když jsem v 7:00 vstal a v 7:40 zjistil, že ještě pořád ležím, vzal jsem si dovolenou. Protože mne ze silvestrovského běhu bolel celý člověk, vykašlal jsem se na běh a odkroutil si 2 hoďky na trenažéru.
Ve čtvrtek jsem se už do práce dokopal, ale nevstal ráno na běh, který jsem tím pádem musel absolvovat až večer. První dávka od Michala byla desítka na 145-ti tepech, kterou jsem si dal v terénu a nebyl to po tmě moc dobrý nápad...
V pátek se opakovala situace ze čtvrtka, nevylezl jsem z pelechu, takže běh až večer. Stihl jsem ale přes poledne trochu odplavat. Večer předepsaných 12km na 150bpm, ve výsledku to bylo 152...
V sobotu už nebylo potřeba chodit tak brzo, měl jsem tam nějakou abecedu, což mi moc nejde, a 10x100-100. Protože se mi nechtělo zase běžet kolem Bečvy, šel jsem na druhou stranu, tzn. přes kopec a do toho ty stovky bolely.
Na neděli jsem měl předepsaný delší běh (18km) na 135bpm. Hned jsem začal smlouvat o aspoň 140, ale uhádal to na max 138. Stejnak to bylo k ničemu. Sice jsem se držel prvních asi 7km pod 140-ti, ale pak mi začalo docházet a i přes zoufalé tempo přes 7:00 se tep šplhal přes 150bpm. Domů jsem dorazil totálně hotový. A to jsem netušil, že místo snídaně pojedu s malým do nemocnice. No naštěstí nic vážného...., ale protivného to jo.
Z odpočinkového týdne se vyklubal týden s naběhanými čtyřiašedesáti kilometry. Doufám jen, že to ironman při skládání programu na příští týden zohlední. Třeba ho přesvědčí náhled to tabulky:-)
Loni jsem celkem naplaval 136 km a strávil touto aktivitou necelých 44 hodin, což dává průměrné tempo na kilák 19:46. Co se týče běhu, neváhám loňský rok označit za tréninkově přelomový, protože jsem naběhal 2207 km za nějakých 228 hodin, tedy průměrné tempo 6:11. Zajímavým údajem může být i celkové převýšení, které činí 21,5 nastoupaných km (slušné 2 Mount Everesty s rezervou:-)). Loni jsem tolik nenajel ani na kole, na kterém jsem se vrátil opět k číslům přes 5000km ročně, což se mi nepodařilo posledních asi 5 let. Konkrétně to dalo celkem 6050km, 224 hodin a průměrnou rychlost kolem 27kmph. Zajímavé je převýšení 23km, které je skoro stejné, jako u běhu při skoro trojnásobné kilometráži.
Letos bych rád apoň trochu tyto objemy využil a trochu dost se zlepšil ve všem, na co sáhnu:-). Uvidíme.
Po silvestrovském běhu jsem měl původně v plánu odpočívat, cosi se o mne pokoušelo, cítil jsem se na pytel, což spolu s frustrací z výkonu vedlo k tomu, že jsem poptal u Michala nějakou trochu koncepčnější běžeckou přípravu. Sice jsem ještě horší cyklista než běžec, ale tak otrávený z kola jako z běhů nebývám. Následkem této žádosti je to, že budu zase dostávat týdenní běžecké tréninky, ke kterým se asi budu snažit ostatní 2 aktivity, půjde-li to aspoň trošinku. Snad mne Michal nezničí tak, jako se mu to podařilo v srpnu a září :-D.
Prvním výsledkem nové přípravy je to, že jsem po Silvestrovském běhu odpočinku moc nedal.
Pondělí: silvestrovský běh, pěkné obrázky z něj jsou na stránkách TTS Osek
Úterý: Novoroční volno. Po Silvestru jsem byl unavený, po novoročním obědě ještě mnohem více:-)
Ve středu jsem už plánoval jít do práce, ale když jsem v 7:00 vstal a v 7:40 zjistil, že ještě pořád ležím, vzal jsem si dovolenou. Protože mne ze silvestrovského běhu bolel celý člověk, vykašlal jsem se na běh a odkroutil si 2 hoďky na trenažéru.
Ve čtvrtek jsem se už do práce dokopal, ale nevstal ráno na běh, který jsem tím pádem musel absolvovat až večer. První dávka od Michala byla desítka na 145-ti tepech, kterou jsem si dal v terénu a nebyl to po tmě moc dobrý nápad...
V pátek se opakovala situace ze čtvrtka, nevylezl jsem z pelechu, takže běh až večer. Stihl jsem ale přes poledne trochu odplavat. Večer předepsaných 12km na 150bpm, ve výsledku to bylo 152...
V sobotu už nebylo potřeba chodit tak brzo, měl jsem tam nějakou abecedu, což mi moc nejde, a 10x100-100. Protože se mi nechtělo zase běžet kolem Bečvy, šel jsem na druhou stranu, tzn. přes kopec a do toho ty stovky bolely.
Na neděli jsem měl předepsaný delší běh (18km) na 135bpm. Hned jsem začal smlouvat o aspoň 140, ale uhádal to na max 138. Stejnak to bylo k ničemu. Sice jsem se držel prvních asi 7km pod 140-ti, ale pak mi začalo docházet a i přes zoufalé tempo přes 7:00 se tep šplhal přes 150bpm. Domů jsem dorazil totálně hotový. A to jsem netušil, že místo snídaně pojedu s malým do nemocnice. No naštěstí nic vážného...., ale protivného to jo.
Z odpočinkového týdne se vyklubal týden s naběhanými čtyřiašedesáti kilometry. Doufám jen, že to ironman při skládání programu na příští týden zohlední. Třeba ho přesvědčí náhled to tabulky:-)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)