úterý 16. prosince 2014

Garmin Forerunner 920XT 2. část: jdeme ven, GPS, GLONASS, běh a tak

Ve druhé části recenze se podíváme, jak se novým garminem trénuje venku. Počet novinek je o něco větší, než je tomu u plaveckých funkcí a vesměs jsou k lepšímu. Vezměme to tedy (samozřejmě dle mého subjektivního měřítka) od nejdůležitějšího.

1. Měření vzdálenosti a navigace
FR 301, vzpomínáme :-)
Toto byla vždycky silná stránka garminu a na poli hodinek byli jednoznačně průkopníky už před lety s modelem Forerunner 301 blahé paměti.
O účinnosti GPS se vedly diskuse mezi majiteli od samého začátku. Od nadšených zastánců GPS (např. já:), po zapálené odpůrce, kteří nemohli systému GPS odpustit odchylku 3-5m na 400m oválu. Oba tábory měly (a mají) docela rozumné argumenty, jejichž váhu, zejména tedy v neprospěch odpůrců, v čase snižuje rostoucí kvalita nových zařízení. Konkrétně 920XT postrádá prakticky všechny "neduhy", jež byly zařízením s GPS vyčítány. Fixace satelitů po zapnutí je prostě neuvěřitelně rychlá. Kam se hrabe 910XT, Edge 800 nebo i autonavigace Nuvi 3790. Do minuty jsou satelity chycené, většinou ještě daleko rychleji v řádu sekund! První překvapení jsem ostatně zažil už při prvním zapnutí, kdy se satelity chytily uprostřed obýváku v panelovém domě.
FR920 je vybaven kromě příjmu signálu GPS i příjmem ruského navigačního systému GLONASS, který může fungovat současně s GPS, samotný GLONASS ale používat nejde. Dle manuálu souběžným užitím dojde ke snížení výdrže baterie při tréninku z 24 na 20 hodin. Aktuálně mám aktivní oba dva systémy, zkoušel jsem ale i samotný GPS a žádného významného rozdílu jsem si nevšiml. Snad fix satelitů je při obou systémech o něco rychlejší, s ohledem na princip fungování ale nejde o výsledek exaktního měření, pouze o můj pocit.
Další kritizovaný neduh u GPS zařízení je kolísání okamžitého tempa běhu, což bylo zmíněno i v diskusi pod předchozím dílem. Garmin se problém na 910XT snažil řešit pomocí možnosti brát okamžité tempo běhu z footpodu (pokud ho tedy dotyčný vlastnil), jinak totiž hodnoty opravdu poněkud kolísaly. Z diskusí se zdá, že jde o kus od kusu a dost možná i majitel od majitele. Mně se třeba zdálo kolísání u 310 a 910 srovnatelné, mnozí jiní tvrdě kritizují 910 oproti 310.
FR920XT pracuje s tempem trošku jinak, není to ale žádná hitparáda. Absolvoval jsem i běh venku s oběma přístroji a abych řekl pravdu, byl jsem překvapen spíše nepříjemně.
920 všimněte si pozvolného zpomalení
O fixu už jsem psal, ten je u novějšího aparátu bleskový, oproti staršímu několikanásobně rychlejší. Další věci už ale tak růžové nejsou. Okamžité tempo sice nekolísá tak rychle a často, jako u 910, nicméně reakce na autopauzu i autostart byla jednoznačně rychlejší u 910 a k rozdílům docházelo i u autolap po kilometru, kdy se hodinky rozcházely i o několik sekund. Když porovnáme záznamy (FR910XT vs FR920XT) je tam vidět i věc, která mne přímo praštila do oka: když jsem po svižnějším úseku přešel do chůze, 910 zareagovala okamžitě změnou tempa, zatímco 920 se blížila cílovému tempu chůze poměrně dlouhou dobu:
u 910 je pád tempa okamžitý
 Co je zajímavé, na zvýšení tempa po rozběhnutí se byla reakce obou přístrojů srovnatelně rychlá.
Můj odhad je ten, že při rychlostech do 15-20kmph má GPS objektivní problém určovat přesně rychlost. K této domněnce mne přivádí i běžecká zkušenost s Edge 800, který při běhu ukazuje násobně horší hausnumera okamžité rychlosti i než 910XT. Nekolísavé tempo je potom realizováno softwarově, přičemž na 920 je detailní graf tempa méně "ježatý" a tempo tedy lítá v čase méně často, nicméně nepřesnosti jsou v důsledku prakticky stejné, jakou u 920. Zapnutý nebo vypnutý GLONASS na toto chování nemá dle mých pozorování žádný vliv. Těžko říci, jestli v tom hraje další novinka:

2. Integrovaný krokoměr do těla hodinek
kroky se fakt počítaji :)
Toto je zásadně nová vychytávka a změna oproti všem předchozím přístrojům. FR920 podporuje tzv. fitness funkce podbně, jako je tomu náramků řad Garmin Vivofit a Vivosmart a umí tedy i počítat kroky v režimu powersave. Tím pádem může být také integrovaný krokoměr využit k měření kadence kroku, což má zřejmě i velmi pozitivní vliv na zobrazování aktuálního tempa. Rozdíl oproti mému footpodu spočívá zejména (tedy kromě toho, že s 920XT nemusím mít nic na botě:) v tom, že s footpodem nedostáváte počet kroků za minutu, ale počet dvojkroků tedy něco jako ekvivalent kadence při šlapání na kole. Na 920XT tedy oproti 910XT s footpodem naměříte hodnoty dvojnásobně vyšší, takže si při tréninku můžeme připadat jako větší pašáci :-). Aplikace Garmin connect ale stejně kadenci z footpodu dopočítává na dvojnásobek, ve statistikách tedy není žádný rozdíl.
Hodinky si délku kroku průběžně kalibrují při běhu venku, při indoor použití tedy stačí mít hodinky na ruce a i na páse FR920XT měří uběhnutou vzdálenost bez nutnosti footpodu na botě.
Co je asi na tomto místě dobře říci je, že kroky uběhnuté v rámci tréninku se započítávají do kroků ušlých za den, pokud tedy v tomto modu hodinky používáte. Původně se mi jevilo, že tomu tak není, ale mýlil jsem se. Co se týče denních kroků, tuto funkci je možno buď zcela vypnout, stanovit si denní počet dle vlastního uvážení, nebo nechat budík, aby denní cíl definoval sám. Fitness hejblatům se ale budeme blíže věnovat v dalším díle.
Docela vtipné je, že jedete-li na kole ze sedla s hodinkami na ruce, počítá se každé šlápnutí do denních kroků. Všiml jsem si toho úplně náhodou po ranní jízdě, kdy jsem jediné kroky provedl při vynesení kola z domu a vrátil se skoro 3000 aniž bych z kola slezl :)
Funkčnost běžeckého kadence senzoru je možno rozšířit o

3. Nový hrudní pás HR Run
Na ten jsem byl hodně zvědavý a původně jsem si myslel, že funkci footpodu obsahuje právě on a asi i
Ten bílý běžec značí, že jde o HR Run
obsahovat může, využívána je ale asi ta v hodinkách, byť není podle čeho poznat, jestli při užívání pásu HR Run není kadence kroku braná z pásu místo čidla hodinek.
Pás vypadá (a asi to i je) jako HR premium, který se ještě prodává, jenom na samotné jednotce kromě loga Garmin najdeme i malé bílé logo běžce.
Pás samotný obsahuje jednoduché oscilační čidlo, které měří, jak vysoko člověk při běhu poskočí a jak nízko se propadne. Všechny ostatní zobrazitelné veličiny jsou potom víceméně jednoduchými funkcemi dopočítávanými právě z oscilace a kadence (například velmi propagovaná doba kontaktu nohy se zemí).
Tyto hodnoty jsou zobrazované v sekci running dynamics, kterou je nejprve nutno v hodinkách aktivovat v menu. Teprve potom je možno hodnoty přidávat na jednotlivé obrazovky.
Teorii týkající se oscilace těžiště jsem zatím nečetl (manuál k FR920 jenom odkazuje na jinou literaturu:), tak nějak si ale říkám, že čím je oscilace menší, tím bude nejspíš běh efektivnější. Co využitelnost running dynamics snižuje, je nemožnost podle nich řídit trénink (stále je možno řídit trénink podle tempa, tepů, vzdálenosti, kacence nebo času) a ani není možno nastavit alert pro hlídání třeba vyrostlé oscilace. Je možné pouze tyto hodnoty kontrolovat pohledem na displej, ale i tak jsou to zajímavá čísla, kterým se budu systematicky věnovat, až se konečně zase trochu rozběhám. Zatím je to totiž pořád spíše utrpení.

4. Metronom
Další novinkou využitelnou při tréninku kadence kroku je integrace metronomu. Aktivovat a nastavit je jej možno pro běh v activity settings, kde se musí zapnout a nastavit frekvence. Upřímně řečeno, moc použitelné mi to na běh nepřijde, při tanci ale někomu s hluchem může pomoct :-). Metronom může být jak zvukový tak i vibrační, dával by mi tedy smysl spíše u plavání. Před drahnou dobou jsem testoval takový metronom zavěšený na gumičku plaveckých brýlí, protože jsem ho ale pořád ztrácel, raději jsem ho vrátil. Funkcionalita mi ale přišla docela zajímavá s potenciálem zpestřit trénink a třeba metronom do plavání kluci garmiňáčtí v nějakém upgradu doplní.

5. Profily aktivit a ultra trac mod
Profily aktivit měl už FR305, takže nejde o nic nového. Co je ovšem nové, tak možnost vytvářet i profily uživatelské. Z výroby má garmin přednastaveny následující:
Run
Run indoor
Bike
Bike indoor
Pool Swim
Open water
Triathlon
Je jich tedy výrazně více, než bývalo a to si můžeme i další profily vytvářet. Co je asi důležité, tak v profilech se mění jejich možná nastavení podle zvolené skupiny profilu (což je logické, v běžeckém profilu asi nebude nastavovat plavecká tempa apod.). Zcela zásadní je možnost v profilu definovat zda je GPS zapnutá či nikoli (rozdíl mezi bike a bike indoor. Nemusím tedy ručně GPS vypínat ani řešit hlášky o nedostupné GPS při nevypnutí), můžeme ale GPS zapnout i v tzv. ultra trac modu. V tomto režimu není GPS stále aktivní, ale zapíná se každou minutu, kdy uloží záznam a opět se na minutu vypne. V tomto režimu samozřejmě získáváme jenom orientační záznam absolvované trasy s minutovými skoky (což pro ultra stačí), hodinky ale vydrží fungovat více než 40 hodin a to včetně příjmu dat z ANT periferií (tedy asi hlavně tepáku). Toto třeba Suunto Ambit neumí a v podobném režimu ANT vypne.
Zpět k profilům:), kromě GPS je možno pro každý profil definovat vlastní obrazovky, autopause, autolap, alarmy a metronom, teoreticky tedy můžeme pro různé typy tréninku třeba běhu používat jiné alerty a obrazovky pouhou změnou profilu, což se mi moc líbí.

Programování tréninků
Faktickým opuštěním desktopové aplikace Garmin Training Center a přenesením deníku do connectu došlo i ke změně programování tréninků. Dnes se nastavují v prostředí prohlížeče, což je celkem komfortní, nese to sebou ale některá úskalí:
Tréninky vytvořené v connectu se zobrazují v hodinkách ve složce My Workouts. V 910XT je to podobně, v 920XT ale tyto tréninky není možno upravit. Tyto tréninky není možno zatím editovat ani v mobilní aplikaci, takže jediné, kde je možno je tréninky upravovat, je prostředí internetového prohlížeče. A aby toho nebylo málo, třeba na tabletu není možno změnit pořadí kroků ani třeba přidat nový krok na začátek.
Posun kroku se totiž aktivuje najetím myši na daný řádek, což v Androidu nefunguje ani při použití myši. Bez notebooku se tedy člověk úplně neobejde a zejména nemožnost vytvářet a editovat tréninky by měl Garmin co nejdříve do aplikace doplnit. Mimochodem v mobilní aplikaci chybí i kalendář, což je taky docela škoda.


Tolik asi z novinek, které 920-tka oproti staršímu zařízení při vlastním tréninku přináší. Co zůstalo, zaplať pánbůh, je podpora starších příslušenství. Bez problémů jsem spároval i starší tepáky (což může zajímat ty, kteří by pořizovali strojek v levnější variantě bez HR run), power tap a taky staré čídlo kadence a rychlosti Garmin GC-10.
V cyklistické části nejsou k disposici profily kol a, což je rovněž rozdíl oproti 910XT, nastavení příslušenství se nerealizuje v nastavení aktivity, ale v general settings, tzn. není možné aktivovat různé periferie pro různé profily, jak jsem se původně moc těšil. I při běhu se tedy budík snaží párovat s dalšími ANT periferiemi jako právě GC-10 nebo powertap. Funkčně to samozřejmě ničemu nevadí, jenom holt při startu aktivity musím přetrpět pár sekund s notifikační lištou, kde blikají symboly všech používaných příslušenství :).
Zdá se tedy, že cyklistika v nových hodinkách "ostrouhala", nicméně já si neumím úplně představit, co by se tak ještě do cyklistiky dalo dodělat, v této oblasti tedy za mne spokojenost.
Co bych ještě v tomto článku zmínil na závěr, je přítomnost barometrického výškoměru. Ten už má i 910XT u nového modelu se mi zdá, že záznam nadmořské výšky je u 920XT plynulejší. Nijak zásadně ale přece jenom ano.

V další části seriálu se podíváme, co je nového v garmin connect (bude to tedy hlavně o tom, co je nové pro mne v souvislosti s 920XT) a pokud to bude dávat prostorově smysl, tak i na fitness funkcionality a další vychytávky nesouvisející přímo s tréninkem.

pondělí 8. prosince 2014

Garmin Forerunner 920XT 1. část: úvod a plavání

Jak už jsem avizoval zde, mám v užívání Garmin Forerunner 920XT a protože už jsem dlouho nic nenapsal, je asi čas nějakou recenzi. Abych si to trochu užil, rozhodl jsem se recenzi rozdělit na více částí. Důvod je celkem prostý: na konci srpna jsem havaroval na kole a zlomil si (mimo jiné :-) bederní obratel, což mě na 3 měsíce vyřadilo z jakékoli pohybové aktivity a v zásadě jediné, co aktuálně zvládám jakž takž naplno, je plavání. Běh je zatím trápení a kolo uvidím, protože mi bylo silně doporučeno ještě pár měsíců raději moc nepadat. Povoleno už mám ale všechno, takže se vracíme i na taneční parket a tak.
2 barevné varianty vedle sebe,
 černá tedy na obrázku:-)
Ale zpět k 920XT. Oproti evoluci 305, 310, 910 je 920 skokem do 21 století. V Garminu pochopili hodně věcí a dost úspěšně je do nového zařízení naimplementovali, navíc dokonce dodávají 2 barevné varianty: modročernou a červenobílou. Co praští do oka (kromě nového designu a výrazně nižší váhy) je samozřejmě displej. Ten je totiž barevný, mírně užší ale vyšší než displej 910XT disponující rozlišením 205x148 pixelů oproti 160x100 pixelů na 910. Viditelnost na přímém je skvělá.
Zásadní změnou v ergonomi oproti 910XT je přiřazení funkce enter ze samostatného tlačíka na pravé straně ke klávese start, čímž vpravo zůstávají pouze 2 klávesy šipek. Dřívější tlačítko start má nově kromě start i funkci právě enter, tlačítko lap je rozšířeno u funkci back. Dřívější mode (reálně se hodně blížilo funkcemi klávese back) teď plní funkci kontextové nabídky v závislosti na poloze v menu.
Změněné ovládání chce trošku zvyku, zejména mačkání šipky dolů, která je v místě, kde 910 měla enter, v očekávání zvolení nastavení je trošku frustrující. Zvyk je ale otázka krátké doby, netřeba se bát :-).
Na konektivitu a funkcionality Garmin connect je se podíváme až v posledním díle, teď tedy jenom stručně. 920XT podporuje stále protokol ANT+, můžete tedy i nadále používat veškeré stávající příslušenství k 310, 910 nebo řadě Edge. Toto hodnotím velmi pozitivně, protože třeba Suunto u modelu Ambit 3 podporu ANT+ zrušilo, takž při upgradu musíte všechna čidla nahradit novými s podporou bluetooth. Bluetooth 920 podporuje rovněž, přičemž přes něj umí odesílat data na connectu prostřednictvím chytrého telefonu (nutná je podpora Bluetooth 4.0, tzn. iPhone od řady 5 výše a Androidy vyšších tříd stáří cca do 1,5 roku. Potřeba je rovněž existence aplikace Garmin connect pro dané zařízení, což diskvalifikuje telefony s operačním systémem Windows i Blackberry). Poslední novinkou v této oblasti je podpora WiFi, kdy je možno, po registraci zařízení v connectu, přímo bez telefonu posílat data do connectu. WiFi se nastavuje v klientovi connectu, (nemarněte tedy jako já čas prolézáním menu settings jak wifi nastavit v hodinkách :-) k čemuž se rovněž dostaneme v posledním díle. Hodinky nově obsahují vylepšený pohybový senzor, kromě plaveckých funkcí tedy zvládají i funkce footpodu a denní počítání kroku ve stylu chytrých náramků. Nový vylepšený tepák tedy nemá na starosti měření kadence, ale pouze měření oscilačních dat, což rozebereme v části o běhu, kde se také podíváme na vlastnosti GPS, která je nově posílena možností aktivovat současně i ruský polohový systém GLONASS.
My se teď ale budeme věnovat funkcím plaveckým a to bazénovým. Na otevřenou vodu to ještě chvíli nevidím, nic nového se tam navíc podle materiálů nechystá. Díky plaveckému kempu Jardy Hýzla mám za tento víkend naplaváno více než 20 kilometrů různých motivů, dat je tedy dostatek :-)
Detekce plaveckých stylů i počítání bazénů funguje prakticky stejně jako na 910XT. Co to znamená?
- nejde měřit úseky, které nejsou plavány standardními styly (nohy, plavání jednou rukou etc.)
- měření úseků, kdy se na jednom bazénu střídají styly počítá často (většinou), každou změnu stylu jako nový bazén
- srážka s překážkou nebo náhlé zastavení a rozjetí, znamená obvykle započítání bazénu navíc.
- zejména při volném plavání a nedůrazné obrátce se bazén naopak nezapočítá. Rozdíly mezi strojky jsou zanedbatelné. Důkaz jsem provedl a vysloužil si za to hodně smíchu od spoluplavců, protože hodinky na každé ruce v Přerově asi ještě nikdo neměl. Záznam z 910XT a pro srovnání ten samý trénink z 920XT. Překvapivě, přesnou hodnotu naměřil 910.
S výše uvedenými omezeními si 910 neporadí vůbec, 920 má ale nově funkcionalitu drills, kterou znají majitelé Garmin swimm a na kterou jsem se hodně těšil. Jak to funguje? Velmi jednoduše: mezi obrazovkami použitelnými při plavání je jedna pevně daná a to právě drills. Pro jeho aktivaci je potřeba se na obrazovku přesunout a stisknutím back/lap režim spustit. Pozor, jde to pouze z této obrazovky! Po ukončení úseku opětovným stiskem back/lap je potom plavec vyzván k zadání délky úseku. Tyto jsou nabízeny jako násobky zadané délky bazénu (samozřejmě je možno nastavit délku bazénu, na 920XT i kratší než 20m) a reflektují dosud realizovanou rychlost, přičemž posunem šipkami můžeme nabízenou hodnotu upravit. Aktuálně ovšem použití drills znamená rozhození statistik na connectu, jak je vidět třeba tady. Nejsem sice excelentní plavec, nicméně stovky průměrně za 16:40 fakt neplavu:-). Jinak to ovšem s trochou cviku funguje velmi dobře, čímž se dostávám k odlišnosti od 910XT, kdy třeba pro plavání intervalů v minutě, stačilo každou minutu mačkat lap a startovat. Na 920XT každým stiskem lap při plavání přechází hodinky do odpočinkového režimu a další úsek se začne měřit až po dalším stisku lap. Při plavání třeba stovek v 1:45 je potom nutno na 1:45 mačkat 2x, V odpočinkovém režimu je displej přepnut do inverzního režimu (světlá čísla na tmavém pozadí), lze si tedy zkontrolovat, zda člověk neudělal chybu. Dle mého názoru to ale není úplně to pravé ořechové, aspoň u nás se většinou plave start třeba v minutě nebo tak, málokdy třeba 10s odpočinek, kdy by povinnost odpočinkového režimu dávala smysl. Vzniká totiž riziko, že člověk správně neodmáčkne a interval plave v odpočinkovém režimu, kdy mu nepřibývají délky. Pokud ovšem mačká dobře, lepší se jeho statistiky na connectu, protože Garmin čas v pauze nezapočítává do průměrného tempa tréninku :-D.
Jinak samozřejmě fungují všechny prima plavecké funkce z 910XT, počítání SWOLF (koho tento údaj mate, jde o součet času na jeden bazén v sekundách plus počet záběrů na tento bazén. V zásadě tedy určuje efektivitu vašeho plavání, nižší číslo znamená nižší počet záběrů při vyšší rychlosti), vibrační oznámení zmáčknutí tlačítka, podsvícení displeje a tak.
Co ovšem zůstalo rovněž stejné a radost z toho nemám, je nemožnost programovat si tréninky pro plavání. Myslím, že nejen já bych přivítal možnost naprogramovat trénink aspoň podle času (třeba 10x1:45, pauza, 10x0:50 atd.), asi je to ale v kolizi s měřením bazénů neb s něčím takovým bránícím implementaci.Chápu, že nemůžu pro plavání chtít autolap, autostop a tak, právě z důvodu omezení pohybových senzorů, aspoň časový trénink by ale určitě při troše snahy šel :-)
Jediné, co má v tomto 920 navíc (a to ve všech sportech), tak možnost nastavit si i definovat nové alerty. Jejich možnosti závisí na konkrétním sportu a plavání umožňuje definovat alerty podle uplavané vzdálenosti a dle uplynulého času. Zkoušel jsem s tím experimentovat v tréninku (alert po stovce, po minutě a tak), ale stačí jeden rozhozený bazén a už to spíš otravuje než pomáhá.
Když si tedy plavecké funkce shrneme a porovnáme je s 910XT, najdeme tři rozdíly:
- režim cvičení (drills)
- délka bazénu může být ručně nastavena i na menší délku, než 20m
- lze definovat časové a vzdálenostní alarmy
vše ostatní je stejné.
Závěr je potom jasný, už 910XT je pro plavání užitečný pomocník, 920XT je ještě o kousek dál, zejména režim drills bude jistě majiteli hojně využíván. V příštím díle, který napíšu až nasbírám nějaká data :-), se podíváme na běžecké a možná i cyklistické funkce.