neděle 27. prosince 2009

Sezóna 2010 týden 4. (21.-27.12.) celkem náročný a jaký mohl být, kdybych nebyl líný mýt nádobí:-)

V tomto týdnu mne kromě poměrně náročného tréninkového plánu od Miloše Ničitele (pěkné že, zejména tedy po tom posledním odflákaném:-)):
po 21.12.
Volno
0:00







ut 22.12.
U-POS
1:10







fáze 2
B-Komp
1:00
B-ABCI: 0x(6(0,3+1)+0)
B-SSK: 2x(5(0,2+3)+6)





st 23.12.
U-Vyt
2:00







fáze 2
C-ZDV
1:00


ergáč a optimál ..




ct 24.12.
C-Komp
0:40


myslíš, že nám ..




pa 25.12.
C-ZDV
0:50
C-SpKR: 0x(3(1+3)+0)
C-ZV2I: 0x(3(5+5)+0)





fáze 2
B-Komp
1:00
B-ABCI: 0x(6(0,3+1)+0)
B-SSK: 2x(5(0,2+3)+6)





so 26.12.
U-Vyt
2:30







fáze 2
C-ZDV
1:00


ergáč hned po 1 ..




ne 27.12.
U-Vyt
4:00








překvapila poměrně zuřivá diskuse pod více méně nevážně myšleným krátkým článkem o rozbité myčce. Chápal jsem ještě celkem žblebty u nevalně odtrénovaného týdne, ale u myčky.... No nic, prostě nová zkušenost.
Ovšem zpět k tomuto týdnu.
V pondělí jsem se plánu moc nedržel. Po nedělních válcích jsem mírně zapochyboval o návodu od Elite, kde píší, že je vhodné jezdit na podhuštěných kolech, která prý umožňují lepší držení směru. Moje zkušenost je, že jde o vyloženě mylné tvrzení, přesněji o pěknou blbost. Měkká kola pruží, znemožňují kloudnou kadenci šlapání a zvyšují odpor, čímž snižují rychlost otáčení kol a tím i "rovnající" setrvačný účinek otáčení kol. Zkusil jsem tedy kola nahustit normálně a vida, trénink byl hodně o něčem jiném, bezva. Večer jsem ještě vyrazil do posilovny, protože v úterý to moc nevypadalo na nějaké stíhání odpoledne.
V úterý jsem dopoledne vyrazil na běh. Ještě dost sněhu, abeceda tedy moc nešla, ale sprinty do kopce ve sněhu byly skutečný zážitek. Nadřel jsem se jak kůň, asi vypadal i dost srandovně, ale bavilo. Prima trénink.
Ve středu mne čekal poslední nákupní den před Vánocemi a jedinou šancí, jak stihnout dlouhý běh, tedy byla časná ranní hodina. S ipodem a Helloweeny to byla po tmě kolem Bečvy paráda. Sice jsem pomalej jak hrom, když mají tepy zůstat pod 150-ti, ale prima výlet déšť nedéšť. Válce po běhu už jsem nestihl, musely přijít na řadu až večer. A opět se potvrdilo: na nafoukaných kolech je opravdu to lepší:-))
Na čtvrteční Štědrý den mi tam Miloš poměrně optimisticky napsal válce, které jsem vypustil. Prostě až tak moc to prožívat nebudu, je potřeba poklidit, umýt nádobí :-DD, obrazit babičky a taky trochu pomoct manželce s obalováním kapra i dalšími přípravami. Prostě sportovní volno a hotovo:-)
V pátek jsem ráno opět odběhal nějaké ty sprinty do kopce. Bylo to už beze sněhu, ale zato se spoustou bahna, které jsem ve sprše vytahoval i za ušima. Po vánoční krůtě u rodičů jsem se ještě večer dokopal na válce a byl za to se sebou velice spokojen.
Sobotní ráno bylo fakt náročné. Na běh jsem vyrážel chvíli po půl sedmé. Sluchátečka, muzika no prima. Navíc kousek před Grymovským mostem konal v křoví potřebu nějaký zoufalec, ze kterého se vyklubal Aldaman. Byl po draku a měl krátký program, takže jsme se spolu doploužili jenom k mostu, kde to Aleš točil a já pokračoval dál. Domluvili jsme ale definitivně neděli a já jsem byl opravdu rád, že 4-hodinovou U-vyt nepůjdu sám. Nicméně ještě v sobotu jsem běžel stále směr Osek a po 1:15 to otočil zpět, kdy na mne čekal poměrně silný protivítr a bylo stále obtížnější držet se pod 150-ti tepy. Asi po dvou hodinách jsem se už těšil domů a hrozil se kola. Za 2:40 jsem doma skutečně byl, upnul kolo do trenažéru, připojil notebook a hurrá do tréninku. Tedy hurrá to bylo prvních cca 10 minut, pak už to bylo čekání na konec. Otáčky kolem 85, výkon velmi nízký, mžitky před očima, no končil jsem totálně hotový. Možná jsem trochu "přetočil motor", protože únava ne a ne odejít. I na podvečerní návštěvě u švagra jsem byl poměrně vlažný a ani jindy poměrně spolehlivá 30-ti letá metaxa mi moc nepomohla (dal jsem si teda jenom dvě, aby to do mne nelil zbytečně, když nezabírala:-). Jak jsem tak byl líný, volám Alešovi, že neděli přesunem ze 6:00 na 6:45, ať se trochu prospíme a sraz dáme pro změnu u jeho baráku, ať to mám jednou dál já. Podle halasu seděl v hospodě, což přiznal a pozdější start se mu tedy hodil.
V neděli jsem si tedy pěkně vstal v 5:45, protože mi stačilo vyběhnout před půl sedmou a najednou, v 6:10 sms od Aleše kde jsem. Fakt mě nenapadlo, že je už v 18:00 tak nalitej, že si ani nezapamatuje možnost spát o skoro hodinu déle:-). Naštěstí nezmrzal před naším, tak se mohl jít ještě na chvíli schovat domů. Následky pijatyky ovšem proklatě cítil a skuhral až ke Grymovskému mostu. Po WC pauze se ale zotavil, navíc mu jistě prospěl mnou zvolený posilující čaj osvěžující tělo i mysl a dal se mnou celý, byť trochu zkrácený chůzoklus. Zvolil jsem ještě pomalejší tempo než v sobotu a snažil se většinu času držet tepy pod 140-ti. Včerejšek jsem ještě sakra cítil a jelikož ani Alešovi nebylo nejlíp, nehrnuli jsme se nikam do kopců, ale šli kolem Bečvy, aby se bylo možno kdykoli otočit. Nakonec jsme se dožduchali až k Jadranu a dali se zpět. Zhruba po 2,5 hodinách mi začalo opět pěkně docházet a navzdory rovině jsem musel stále častěji vkládat chodecké části.Navzdory zkrácení jsem domů dorazil dost hotový a zmrzlý, ale spokojený, že jsem, myslím, náročný plánovaný program zvládl ze ztrátou maximálně jedné kytičky:-).
Celkem jsem tento týden naběhal přes 85km, což je jednoznačně mé dosavadní týdenní běžecké maximum a celkem odtrénoval přes 15 hodin, což je také porce u mne v tomto období nevídaná. Doufám, že to pak někdy na jaře aspoň malinko poznám:-)
No a úplně na závěr váha: v neděli ráno mi napsala potěšitelných 99kg. Tzn. 1. týden svátků se mi podařilo přežít bez přibírání:-)

úterý 22. prosince 2009

Svátky bez myčky, ach jo!

Protože byl nedávno můj blog potažmo já, označen za ufňukaný, fňuknu si naprosto programově. V sobotu dopoledne, při přípravě oslavy manželčiných narozenin, se jí podařilo upadnout přes otevřená dvířka myčky (jí se naštěstí nic nestalo, byť pád vypadal hrůzostrašně) a tato pěkně vyvrátit z pantů. Sice to vypadalo, že po nacvaknutí zpět to bude fungovat, což byla sice pravda, bohužel funkce byla provázena obrovskou kaluží vody v kuchyni:-)
Obrátil jsem se tedy na servis, které jsou v Přerově na Fagory 2. Emos přes svátky nefunguje a z toho druhého byli ochotni dojet dnes. Byl jsem připraven v případě ceny opravy převyšující 4k nemeškat a vyrazit koupit novou myčku, protože tento spotřebič považuji za snad nejnávykovější vůbec a vyhlídka na svátky s ručním mytím nádobí mne děsí. Opravář se bohužel projevil jako obrovské zklamání, protože potíž je jenom ve vyvrácených pantech a náhradní díl včetně opravy bude stát do tisícovky. Prima že? Jenomže náhradní díly budou k disposici až po 4. lednu.
Do háje, doufám, že tento nekomfort přežijeme bez rozvodu. Holt budeme muset málo vařit i jíst, abychom nešpinili tolik nádobí. Můj návrh na pořízení několika sad plastových talířů a příborů totiž manželka odmítla:-D

neděle 20. prosince 2009

Sezóna 2010 týden 3. (14.-20.12.) se zajímavým receptem:-)

Tento týden Miloš koncipoval jako mírně volnější, protože následující mám dovolenou a tam mi toho nasypal požehnaně. Nějak se to seběhlo a byl jsem v uvolňování ještě o něco důslednější než můj vlastní trenér:-)
Plán vypadal takto:

po 14.12.
C-ZDV
0:30


válce




ut 15.12.
Volno
0:00







st 16.12.
P-KrZV
0:50







fáze 2
U-POS
1:10







ct 17.12.
B-Komp
0:40
B-ABCI: 0x(5(0,3+1)+0)
B-Temp I: 0x(4(2+3)+0)
Abc s důrazem n ..




fáze 2
C-ZDV
0:20


válce




pa 18.12.
P-Vypl
0:50







fáze 2
U-POS
1:10







so 19.12.
C-Komp
0:30







ne 20.12.
C-ZDV
0:45
C-SpKR: 0x(3(1+3)+0)
C-ZV2I: 0x(3(4+4)+0)
válce SpKR jeď ..




fáze 2
U-Vyt
2:00


pokud bude lepš ..





V pondělí jsem tam měl půlhodinku na válcích, kterou jsem nezrealizoval. Stavil se u nás totiž kamarád s notebookem, který ho živí a odmítal poslušnost. S ohledem na to, že závada byla mechanického charakteru, problém jsem nevyřešil, ale našel workaround spočívající v natažení dat a zapůjčení mého soukromého notebooku kamarádovi do doby, než si on koupí nový. Jsem totiž neskutečný dobrák.
S úterním volnem jsem neměl naprosto žádný problém:-)
Ve středu jsem měl v práci blázinec a na bazén prostě nestíhal jít. Zato v posilovně se dařilo, dost jsem si odrovnal nohy a bylo jasné, že pátek to asi nebude v posilovně nic moc.
Ve čtvrtek jsem ráno odběhal, resp. odklusal bez motivu, protože na čerstvém sněhu to fakt nemělo smysl, plavat nestihl a odcházel z práce tak rozpinkaný, že jsem zapomněl manželce vzít dárek k narozeninám. Zvládnuté narozeniny jsem potvrdil ještě tím, že jsem večer sedl na válce než z nich slezl, žena usnula, takže ani na narozeninový sektík nedošlo.
V pátek bylo definitivně jasné, že když pořádně máknu, budu si moci vzít dovolenou celých 14 dní přes svátky, čím opět padlo plavání. Dárek už jsem nezapomněl a ještě cestou domů absolvoval velký nákup před sobotní oslavou manželčiných a Matýskových narozenin. Domů jsem dorazil naprosto psychicky vyčerpaný z davového šílenství. Asi ta krize na obchodníky až tak nedopadá. A ještě k tomu u nás seděli švagři, svařovalo se, tak nedošlo ani na posilovnu. Fakt ale je, že jsem byl bolavý ještě od středy a byl tam tak maximálně do počtu.
V sobotu jsem to opět oflákal, protože přípravné práce oslavy zabraly spoustu času a postavit válce v rozuklízeném bytě mi bylo označeno jako drzost:-). Když už jsem tedy netrénoval, dám aspoň k lepšímu recept na vynikající jednohubky, kterým říkám "sushi po Hrazdirsku". Postup je jednoduchý. Z plátku toustového chleba okrájíme kůrku a střídku rozválíme válečkem co nejvíce na tenko. plátky velmi lehce potřeba sýrem gervais. Následně na polovinu z nich naklademe plátky uzeného lososa a druhou polovinou rozválených střídek zakryjeme. Vzniklý tenký "sendvič" smotáme do co nejpevnější ruličky, znovu lehce potřeme gervais a vyválíme v sezamovém semínku. Roličky nakonec pevně zavineme do potravinářské fólie a necháme v chladnu aspoň 2-3 hodiny odležet. Je-li v časových možnostech připravit je den předem, tím lépe. Před podáváním odstraníme fólii a krájíme na cca 1cm silná kolečka. Vynikající. K jednohubkám doporučuji znovínský Sauvignon z Hostěradic ve výběru z hroznů ročník 2005. Vyzkoušeno na lidech:-D Mňam!!!
Nedělní ráno bylo opět ve znamení aktivity U-vyt, na kterou jsem se domluvil s Aldamanem, který mne v 6:30 vyzvedl. Byla tma, chumelilo, venku minus jedenáct, no paráda. Skoro 20km v kopcích na čerstvém prašánku, snad jenom ty řasy kdyby mi k sobě tolik nemrzly:-). V čaj termoskách vydržel teplý až do konce, zde tedy rovněž spokojenost. Bohužel mi v půlce běhu odešla baterka v tepáku, takže nevím, jestli jsem někde tepy nepřešvihával, s tím ovšem nic moc nenadělám. Naše ojíněné a namrzlé obličeje budily po návratu do města zaslouženou pozornost:-). Tyto dlouhé běhy jsou super, zejména když je na ně parťák a ještě tak krásně nasněží.
Po lehkém obědě a odpoledním jsme vyrazili s dětmi na vycházku. Nevím, co nás to popadlo, ale nechali jsme se ukecat, že je potáhneme na sáňkách a tak jsem lítal se sáňkama, na kterých seděla 40-ti kilová Maruška a naháněl manželku, která tahala Matýska poloviční váhy:-). Nakonec jsme doklusali až na náměstí na svařáček a zase domů. Na večer jsem tam měl ještě plánované válce, které jsem ale zkrátil na polovinu. Manželka byla úplně zmrzlá, pustit na ni větrák by bylo kruté a já byl po 20-ti minutách totálně splavený a přehřátý, takže jsem to zkrátil a hotovo.
Celkem tedy dost odpočinkový týden, bohužel se pracovní stres a oslavy narozenin podepsaly na váze a dneska to píše 101 kg. Přes Vánoce se budu muset sakra pošetřit s jídlem, ještěže manželka letos nestihla napéct a už to vzdala, ufff:-). Příští týden bude náročný a doufám, že neomarodím. Mám tak nějak pocit, že na mne útočí nějaký virusek. Snad ho čajem a Céčkem dostatečně zmasakruju.

neděle 13. prosince 2009

Sezóna 2010, týden 2. (7.12.-13.12.)

Plán na tento týden obsahoval jeden zcela revoluční prvek v mé přípravě. Tímto prvkem jsou cyklistické válce, o kterých jsem už jeden příspěvek napsal a setkal se zde z novým fenoménem na blogu, kterým je pitomec v diskusi pod článkem (zdravím Martine Kusý, je-li to Tvé skutečné jméno). Detailně to tedy mělo vypadat takto:

po 07.12.
B-ZDV
0:40




0:00
0
Detail
ut 08.12.
Volno
0:00


volno

0:00
0
Detail
st 09.12.
U-POS
1:10




0:00
0
Detail
fáze 2
C-ZDV
0:45
C-SpKR: 0x(4(1+3)+0)
C-ZV2I: 0x(2(4+4)+0)





ct 10.12.
B-ZDV
0:55
B-ABCI: 0x(6(0,3+1)+0)
B-Temp I: 0x(4(2+3)+0)
Abc s důrazem n ..




pa 11.12.
P-Vypl
0:50







fáze 2
C-ZDV
0:20


válce




so 12.12.
U-POS
1:10







fáze 2
B-Komp
0:50
B-ABCI: 0x(6(0,3+1)+0)
B-SSK: 2x(4(0,2+3)+6)
abeceda s důraz ..




ne 13.12.
C-ZDV
0:35

C-ZV2I: 0x(3(4+4)+0)
válce




fáze 2
U-Vyt
2:00


chůze a klus v ..





Pěkné že? 4x dvoufázový trénink, celkem 10 jednotek, to jsou mi věci.
Každopádně hned v pondělí jsem plán moc nedržel, protože jsem byl na 2 dny na workshopu a místo 40-ti munut běhu zařadil hoďku blbnutí u pingpongu s kolegy.
Úterní volno se rovněž nekonalo, protože jsem se z workshopu vrátil docela brzo a raději zašel do posilovny. Přece jenom, den volna mezi dvě posilky není nic moc a "adaptovat se" na činky mi bude asi ještě chvíli trvat.
Ve středu jsem přes poledne zaplaval a večer poprvé tréninkově usedl na válce.
Ve čtvrtek za mnou přijel šéf, stihl jsem přesto ráno zaběhnout a protože jsem měl jisté pochybnosti o tom, jak bude vypadat pátek po plánované hospodě celého oddělení i se šéfem, vydal jsem se raději přes poledne zaplavat. Své hospodské obavy jsem se nakonec rozhodl vyřešit naprostou abstinencí a jel do hospody autem. Když už jsem nepil, aspoň jsem se pořádně nadlábl hovězího, tortillových pochoutek a vůbec mexických specialitek.
Přestože jsem se vydal k domovu už kolem půl deváté, v pátek jsem na původně plánované plavání nevstal. Měl jsem jedno do "zásoby", tak jsem prostě vylezl z pelechu místo v 5 až v 6, no to bylo poleženíčko:-). Proti plánu jsem šel do posilovny v pátek. Logisticky to ani jinak nejde, poska je u nás v sobotu otevřená jenom odpoledne 2 hodiny a to mi vyloženě nevyhovuje, tak jsem se vydal v předstihu, pěkně se potrápil a po návratu ještě odvrtěl válce. Už to bylo výrazně lepší, taky jsem vydržel celých 20 předepsaných minut:-)).
Na sobotu jsem měl plánovaý rozvojový motiv kumulující zrušení nohou z posilovny dalším rušením při dvacetisekundových sprintech do kopce. Celkem jich bylo 8 a poslední dva už jsem tedy o nohách pořádně věděl. Večer vyrazila manželka do šantánu a já se odhodlal k razantnímu kroku: uložím děti a vezmu si válce do obýváku k nějakému motivačnímu kusu, v tomto případě jím byl poslední film série Rocky, Rocky Balboa. Přišlo mi to symbolické, starý trouba boxer si chce ještě na stará kolena zaboxovat a jiný starý trouba se u toho huntuje na válcích. Postavil jsem tedy válce vedle knihovny, z druhé strany postavil žehlící prkno a dal se do toho. A dobré, ne že by dokonalé, ale ani jednou jsem nesjel, jen asi 2x se lehce opřel o prkno (docela šikovná věc, takové žehlící prkno:-). Jenže s jídle roste chuť a teď se tedy musím zaměřit na další klíčovou dovednost, naučit se na válcích pít z bidonu, to prostě nedávám a jednou rukou zatím kolo neuřídím....
Neděle začala vesele. Byla zima a Aldaman se v sobotu rozhodl bulnout kolo a místo něj jít raději běhat, přesněji tedy běhochodit:-) se mnou. Na pindání je aktivita U-Vyt naprosto dokonalá. Do toho nám foukalo, poletoval snížek, huby omrzlé, no běžecká pohádka. Navíc jsem naprosto nadšen z nových termolahví Barbieri Tankita v nerezovém provedení. Čaj po hodině ještě skoro nešel pít, po necelých dvou hodinách byl akorát teplý, konečně pořádné flašky.A navíc jsme se tedy parádně proběhli a pokecali. Ono takové kecání na běhu je lepší než v hospodě: endorfiny jsou vyplavené tak jako tak, člověk nesmrdí kouřem a ještě neutratí:-D. Zkusím podřízeným navrhnout, že příští poradu nebudem dělat v hospodě, ale běhu ;-).
Večer jsem sice původně plánoval ještě sednout na půl hoďky na válce, ale jelikož jsem jel včera, rozhodl jsem se večerní fázi bulnout. Přece jenom kombinaci páteční posilovny, sobotních sprintů do kopce a dnešní delší kopcovitý běh v nohách pěkně cítím. Trošku se protáhnu, dám si vínka a vůbec si s milostivou uděláme klidný večer po dosti hektickém víkendu.
Stejně to i bez válců není vůbec špatný týden. Odtrénováno skoro 10 hodin, prima, nohy bolí, to mám taky rád (aby mi zas nějakej trouba nepsal, jak fňukám:-)), už se těším poslední předvánoční pracovní týden, protože po něm už bude následovat zasloužená dovolená, ufff!
Jo a váha, málem bych zapomněl:-). Dneska ráno 99 kg. 

středa 9. prosince 2009

Na stará kolena na válce. I to se může s endurainingem přihodit.

Dneska jsem absolvoval 1. tréninkovou jednotku cyklistiky na válcích, které mi v pondělí dorazily z kupkola. Řekl bych, že jsem se jim bránil dost sveřepě, ale s Milošem nebyla moc řeč. To bylo pořád: nejezdíš venku, trenažér nejsou válce, technika atd. Manželka zase: další krám, byt není nafukovací atd. Co já s tím, chudák že? Nakonec jsem manželku zpracoval (za nezveřejnitelné ústupky) a stroj v úterý dorazil. Lehce jsem ho hned v úterý testl a bylo mi jasné, že dnešní kadenční motivy nebudou pravda.
Pod dojmem videí z youtube jsem samozřejmě trpěl značnými obavami umocněnými navíc svou vyhlášenou šikovností a schopností ztrácet rovnováhu i v situacích pro normální lidi naprosto stabilních. Takže jsem válce postavil do nejužší části chodby čelem ke vchodovým dveřím, abych v případě sjetí z nich nedojel moc daleko:-)
Prvních deset minut bylo opravdu frustrujících, lítal jsem od kraje ke kraji, ještěže Elite parabolic rollers mají zvýšené okraje, které kolo zabrzdí a nedovolí mu sjet, maximálně se člověk začne hroutit na bok, kam ho ovšem nepustí zeď:-)
Po deseti minutách už mi to jakž takž začalo jít. Člověk si srovnal fyzikální zákony kolem setrvačnosti, uvědomil si, že je nutno jet aspoň trochu rychle, aby měl stabilitu a začal jet. Objevili se ovšem nové "chuťovky", jako co dělat, když si chce člověk přehmátnou z pák na řídítka (pěkné vlnky), nebo si hodí vlnku jenom tak. Když mi tak příjde, že trochu jedu, mrknu na tachometr a hele, jedu 27kmph, kadence 95 a tepy 165, no to je mazec, asi tak tluču z nervozity. Plánovanou 45minut dlouhou jednotku ukončuji po 30-ti minutách pro naprosté psychické vyčerpání. Jednam čučení na dveře není nikterak zábavné, ale hlavně jestli něco na indoor aktivitách mám rád, je to nepotřebnost věnovat aktivitě pozornost. Na běhátku či trenažéru člověk prostě vypne mozek a běží/jede tak nějak automaticky. To na válcích jsem musel být stále ve střehu a představa, že bych na nich jel v obýváku je zatím na hony vzdálená realitě.
Tak mi, prosím, držte palce, ať to nějak zvládnu. Zatím jsem totiž spíš dost otrávený a bojím se, jestli jsem nekoupil ptákovinu, na které nebudu schopen trénovat. Ale snad jsou těžké jenom začátky.

neděle 6. prosince 2009

Sezóna 2010, týden 1. (30.11.-6.12)

Podívám-li se na první přípravný týden, musím konstatovat, že neměl být ani moc těžký, ani pro moji přípravu za poslední 3 zimy typický. Poslední přípravná období jsem pojímal vyloženě běžecky, což se Miloš Krejčí (no jo, potykali jsme s panem inženýrem, tak už ho nebudu dál škádlit panem Krejčím:-)), rozhodl změnit a to poměrně dost radikálně:

Listopad 2009
po 30.11.
U-POS
1:10







Prosinec 2009
ut 01.12.
P-KrZV
0:50







st 02.12.
B-ZDV
0:45
B-ABCI: 0x(5(0,3+1)+0)

lehce raději ta ..




ct 03.12.
P-Vypl
0:50







pa 04.12.
Volno
0:00







so 05.12.
U-POS
1:10







ne 06.12.
C-ZDV
0:45
C-SpKR: 0x(3(1+3)+0)
C-ZV2I: 0x(3(4+4)+0)





fáze 2
U-Vyt
1:30


chůze a klus v ..





Přibyla vážně míněná posilovna, kolo už v prosinci, byť indoor a aktivity velmi nízké intenzity, čili terénní běhoklus na nízkých tepech. Zejména posilovna je pro mne jako pro neúspěšného kulturistického adepta z před cca 15-ti let velmi frustrující, protože výkonnostně mi na síle ubylo brutálním způsobem a váhy, na kterých začínám raději ani zveřejňovat nebudu, protože ty jsou fakt na úrovní tak mladšího žactva. Ale pojďme to vzít pěkně postupně.
V pondělí tam byla posilka. Úplně dokonale jsem se plánu nedržel, protože jsem si šel na chvilku v poledne zaplavat. Večer mne potom čekal 1. vážně míněná posilovna cca po roce. Standardní průběh, slabé ruce, břicho i nohy, navíc nohy po dvou sériích dřepů utíkají do křečí a čeká mně svalovica minimálně 5 dní. Ale přežil jsem to.
V úterý jsem si přivstal a dal si delší plavání. Od štafety na moraviamanovi 1. plavání přes 3 kiláky s hlavním motivem 3x800 kraul. No řeknu vám totální porod, po posilovně jsem nebyl schopen pořádně vytáhnout ruce z vody a časy kolem 14-ti minut hovoří za vše. Prostě hrůza, ale přežil jsem a po zapojení pračky jsem se vydal ještě trochu klusnout. Kvůli dešti jsem běh trochu zkrátil, počasí fakt na pytel.
Ve středu vrcholila svalovica z posilovny, tak jsem ji šel malinko vyplavat přes poledne. Převážně tedy delfínové vlnění na všechny způsoby, protože rukám se z vody moc nechtělo a odrážet se taky moc nešlo. Regulérní troska.
Ve čtvrtek řadím volno, oranizačně to jinak nešlo a jeden volný den v týdnu to asi chce.
V pátek po domluvě s Milošem zařazuji posilovnu, sobota je s ní totiž s ohledem na provozní dobu dost komplikovaná. Nebyl to úplně dobrý nápad a motiv 5x400 kraul při poledním plavání byl možná ještě malinko horší hřebíček. Na benche jsem zvedal jak mladší žák a dřepy i legpress musel ukončit kvůli trvající svalovce, ze které pramenily křeče. Ale i tak jsem si mákl.
V sobotu ráno jsme šli klusnout po delší době s Aldamanem. Do pohody jsem měl daleko, ale nebyli jsme spolu běhat ani nepamatuju. Asi jsem ho chudáka brzdil, protože jsem nechtěl pustit tepy přes 150 a po večerní posilce se tam neřádi hnali velice ochotně. Jinak ale prima, hezky jsme si popovídali, domluvili taktiku na MamutTour 2010 a tak vůbec:-) Odpoledne vystupovala Maruška na náměstí v programu předcházejícím příjezdu Mikuláše a dvouhodinová tlačenka v davu mne stála snad ještě více sil, než kterýkoli trénink v tomto týdnu. Ani na svařák se mi nechtělo stát frontu, prostě masakr. Aspoň, že ohňostroj Pavel udělal krásný.
V neděli ráno se mi nechtělo vstávat, takže vytrvalostní aktivitu "chůze a klus v terénu a kopcích" jsem zařadil až před obědem. Kromě pěkné držky na bahně způsobené zákeřně v trávě schovaným drátem z chmelnice dobré. Tedy ne že by mě bavilo chodit do kopce pěšky, ale když mají být tepy nízko, co nadělám.
Odpoledne prší, takže odpadá vycházka a trenažér odjedu ještě před večerem. Jenom hoďka, ale po dlouhé pauze bolí zadek jako čert, už aby se zase trochu ojezdil:-).
Na 1. týden přípravy jsem si celkem mákl. Pravda, zařadil jsem nějaké plavání navíc, ale jinak jsem se, myslím, plánu držel docela vzorňácky. Jsem zvědav na týden příští, pomalu se totiž začíná komplikovat, ale snad to nějak výjde uspořádat.
Váha ke konci týdne je 99,5. Stagnuje, ale už do ní buším:-))