Když jsem před nějakým časem psal článek o novém garminu Forerunner 310XT, vůbec jsem netušil, jaké popularity se mu dostane a že se dokonce najdou lidé, kteří po jeho přečtení přístroj zakoupí. Několik mi jich ale napsalo (kromě hromady pochval, samozejmě:-)), že se jim zařízení zdá divné, jak s ním vlastně správně trénovat, že suunto je lepší, protože má jakéhosi kouče, polar předprogramovaný test chodecké zdatnosti a vůbec.
Je pravdou, že garmin se sportovnímu vzdělávání moc nevěnuje, asi předpokládá, že jeho přístroje si kupují lidé buď kvůli image, nebo jsou to lidé sportovně vzdělaní a vědí, co chtějí, nebo jsou to hračičkové, kteří rádi objevují možnosti všeho, co mají doma. Do poslední kategorie řadím sebe. Image neřeším, sportovec moc taky nejsem, takže jinam to nejde:-).
Nejčastější dotazy (kromě tedy otázek týkajících se sporttracks, deníků obecně, konverzí datových formátů či exportu na web) se týkají přípravy tréninků. Šokující je pro mne zjištění, kolik lidí programuje tréninky přímo v hodinkách, protože nainstalovali sporttracks, ANT agenta a tím to hasne. Bez použití programu garmin training center se dají tréninky programovat také pomocí Garmin fitness pluginu ve Sporttracks, což sebou ovšem nese jedno
zásadní úskalí, kterým je likvidace kalendáře v hodinkách. Po delším laborování jsem pro sebe tuto cestu označil jako slepou uličku.
Pojďme ale zpět k trénování. Převážná většina uživatelů, se kterými jsem měl možnost se bavit, používá hodinky hlavně jako záznamové zařízení. To je sice velmi důležitá funkčnost, nicméně dá se pořídit i s výrazně levnějšími přístroji firmem Holux či Navilock.
Garmin ovšem umožňuje takřka "totální" přípravu tréninků včetně jejich plánování v kalendáři, což mi příjde skvělé. Připravený trénink jenom "chytíte myší" a přetáhnete do příslušného políčka kalendáře. Pozn. všechny akce provádíte na záložce workout, jinde nejsou menu dostupná. Dostanete potom bezva pohled na plánované tréninky:
Pro odeslání tréninků do garmina potom použijete tlačítko "send to device". Pro uživatele přecházející ze staršího Forerunnera 305 jedno drobné upozornění: ANT agent přenáší data na pozadí a přenos, zejména je-li dat více, trvá poměrně dlouho. Proto např. při stahování historie do sporttracks může nastat stav, kdy zapojíte ANT reciever, zapnete hodinky, dáte stáhnout historii a nové tréninky do ST nestáhnete. Je to tím, že data ještě nejsou přenesena do cache ANT agenta, odkud je ST bere. Má to ovšem i výhodu. Pokud programujete tréninky na notebooku a nemáte sebou reciever ani hodinky, můžete je klidně nastavit i nechat odeslat. ANT agent je drží a při prvním spojení s hodinkami je tam pošle. Přenos je hotov ve chvíli, kdy zmizí hláška na displeji hodinek "transfering data".
Teď už ale zpět k programování tréninků. V levém části okna workouts je klasická stromová struktura v základním nastavení se třemi položkami running, biking a other. Vytváříte-li přímo v nich tréninky, při aktivaci tréninku se automaticky přepne i profil sportu v hodinkách. Nový trénink vytvoříte kliknutím pravého tlačítka myši na sportu, pro nějž chcete trénink tvořit a zvolíte z kontextového menu "new workout". Zobrazí se následující formulář:
V položce name si zvolíte jméno tréninku. Protože se toto jméno zobrazuje i v hodinkách v přehledu tréninků, je název limitován 15-ti znaky. Je proto vhodné si zvolit nějakou rozumnou jmennou konvenci. V hodinkách totiž najdete všechny tréninky v jednom seznamu (netrénujete-li tedy podle kalendáře, ale o tom později). V další fázi si připravíme samotný trénink. V uvedeném příkladě je jednotka obsahující terénní test pro zjištění anaerobního prahu Conconniho test. Test se skládá z rozklusání a následně stupňovaných půlkilometrových úseků se zrychlováním tempa o 20s na km.
1 krok je vždy nastaven jako naprosto obecný, v našem tréninku je ponechán. V tomto kroku nic nehlídáte a ukončíte ho stisknutím tlačítka lap na hodinkách.
Další kroky už jsou nastaveny pro sledování. Obecně se dá říci, že každém kroku nastavujete veličinu, kterou definujete, kdy má daný krok končit (a začínat následující) "when will this step end" a veličinu, kterou chcete v daném kroku hlídat "what is your target in this step" a její hraniční hodnoty. Konec kroku můžete nastavit:
- stisknutím tlačítka lap. Tím ukončíte krok vždy s výjimkou kroku, který má v pravé dolní části nastaveno resting step: yes.
- po uražení definované vzdálenosti
- po uplynutí předem definovaného času
- po dosažení stanovené tepové frekvence shora nebo zdola
- po spálení definované množství kalorií. Toto kritérium mi přijde srandovní, ale třeba někomu pomůže:-).
Veličiny, které můžete v průběhu kroku sledovat (je škoda, že jde sledovat jenom jedna. Nelze kombinovat, tedy hlídat zároveň tempo i tepy přístrojem. Jednu musí člověk sledovat po očku) jsou následující:
- tepová frekvence
- rychlost/tempo je možno nastavit, co se má zobrazovat, zda kmph či minuty na kilometr
- kadence (relevantní pro kolo nebo běžecký senzor)
- nebo nesledovat nic
Pro každou veličinu můžete použít buď pásmo, nebo ručně definované rozmezí. Všechna pásma se dají definovat v profilu uživatele (menu TC: user/profil for .....) a doporučuji si je nastavit. Nastavování tréninku je potom výrazně jednodušší:
Další kroky potom přidáváme mačkáním velkého + na oknem s kroky. Jeden každý krok si tedy člověk může definovat, jak ho napadne, přičemž parametry jsou mezi kroky zcela nezávislé. Je dobré vědět, že hodnoty tempa i tepů hodinky průměrují z cca 200 metrových úseků, proto se nedivte, že jejich změny se projevují pomaleji, než jaké se jeví okamžité úsilí.
Krásný conconiho test, nicméně na předprogramovaný trénink celkem jednoduché že? Toto se dá při troše snahy pamatovat. Ta pravá síla programování tréninku se ukáže až při cyklických úsekových trénincích. Třeba takových:
V tomto tréninku nejprve kompenzačně běžíme do stisku tlačítka lap a hlídáme tepy. Na správném místě lap zmáčkneme a dáme si abecedu, v našem konkrétním případě tedy 7x zopakujeme úsek 20 sekund prvku abecedy a 1 minutu vyklusání. Nastavíme ho následovně: označíme krok 1 a stiskneme tlačítko se dvěma plus (++). Postavíme se na krok 2 a políčko "how many repetitions do you want to do" vyplníme počtem předpokládaných opakování cyklu, v našem případě 7. Nastavíme parametry kroku 2.1, další krok přidáme tak, že označíme krok 2.1 a stiskneme tlačítko +. Do cyklu můžeme nastavit klidně kroků více, všech které chceme pravidelně opakovat. Pro přidání dalšího kroku, který nemá být součástí cyklu, musíme myší označit krok 2 a následně stisknout tlačíko +. V našem případě po abecedě následuje volný úsek, než doběhneme na místo, kde chceme začít hlavní část tréninku, tzn. 5x 1km, který nastavíme dalším cyklem. Na závěr zařadíme volným krok za účelem vyklusání.
Po naprogramování tréninku jej můžeme pouhým přetažením zařadit do kalendáře na správný den a poslat do hodinek tlačítkem send to device.
Trénink v hodinkách potom spustíme následovně:
- máme-li tréninky plánované v kalendáři, stisneme mode, zvolíme training, enter, zvolíme scheduled a enter. Po té již jenom odmáčkneme enter pro potvrzení tréninku a stiskem tlačítka start ho zapneme. Pozn. používáte-li funkci auto pause, tato v běžícím tréninku nefunguje.
- nemáme-li tréninky plánované, je volba poněkud zdlouhavější. V menu training nalistujeme workouts, custom a nalistujeme požadovaný trénink. Proto jsem také doporučoval rozumnou jmennou konvenci tréninků, protože právě jména tréninků se zde zobrazují.
Garmin nenabízí žádné předprogramované tréninky (byť u FR 305 jich byla celá řada, ale stejně mi přišly nějako o ničem), ale umožňuje si nastavit prakticky libovolný trénink VÍME-LI, CO CHCEME, což je jediná podmínka nutná pro plné využití přípravy tréninků.
Bude-li následovat další díl, podíváme se, jaká data je možno z přístroje vyloudit, jak je zobrazit a jaký software na to používám já.
Pomůže-li můj návod někomu, budu rád, inspiruje-li někoho k otázce, nebojte se ji položit, třeba někdo poradí:-)
