pondělí 11. dubna 2011

1. letošní stovka, úvaha nad stravováním "vytrvalce" a vydařený večírek....

Sobota 9.4. začala skutečně výborně: dostal jsem vycházku na kolo:-). Bohužel, bývalí kamarádi dali přednost běhu na Hranické dvacítce, do větrného počasí jsem tedy musel vyrazit sám. Naplánoval jsem poměrně ambiciózní trasu s pěkným převýšením včetně stoupání na Foncky. Nakonec to ale dopadlo lehce jinak.
Vítr fučel opravdu hrozný. Po sedmé ráno, když jsem vyjížděl, to ještě šlo, navíc jsem se dopustil školácké chyby začátkem po větru. S ohledem na záměr projet Hostýnkama to ale stejnak jinak nešlo.
Pod Fonckama už jsem věděl, že z Tesáku přes Holešov to do oběda nestihnu, což jsem slíbil, ale zase jsem chtěl dneska tu stovku dát, no co s tím? Když jsem to rychle spočítal, rozhodl jsem se nezahnout na Tesák, ale projet Rajnochovicemi a v sedle mezi Trojákem a Tesákem uhnout na Tesák, což jsem udělal. Už stoupání nahoru bylo předzvěstí, co se bude dít cestou domů: pořádný fukar do xichtu. A stál teda řádně zato. V místech, kde člověk v klidu sjíždí padesátkou bez šlapání, jsem to "hrnul" třickou a šlapal jak o život. Zkrátka cestu domů jsem si opravdu užil, nemluvě o 98,5km, které mi psal tachometr po příjezdu před barák. Marja pano, tož tak to přece nemůžu nechat. Tak to ještě otočím a objedu sídliště, ať mám na displeji kýžené. Vyšlo to:-). Mírně frustrující je, že edge napsal převýšení 1116 metrů, stejně jako garmin connect, sporttracks spočetl 936 a runningfreeonline 783, celkem divné, řekl bych, ale botky si kvůli tomu kousat nebudu a budu věřit garminu:-)).
Celkem pozitivní je průměr, protože vylezl na 25kmph, což dává celkem naděje stihnout dlouhého mamuta v limitu, snad teda stihnu ještě něco najet, hlavně pár takových či delších výletů. 
Všiml jsem si docela zajímavé věci. Už minulý týden při trochu delším kole jsem zaregistroval, že nějak nemám na kole hlad, jako jsem míval loni. Na 3:20 trvajícím švihu jsem vydržel na jednom carbonexu a jedné tyčince a se zastávkou na pivu. Jo, říkal jsem si, asi je to tím pivkem. Dneska jsem ale vyjížděl sice po snídani, nicméně na 4 hodiny a že by to byla úplná zívačka bych ani neřekl. A odjel jsem to bez nějakých problémů na jeden carbonex a cca půl litru vody. Nechápu, jak je to možné, dřív bych na takové jízdě zdlábil 2-3 housky se sýrem, 2-3 tyčinky, vypil 1,5 litru a stejně bych dojížděl hladný a s pocitem žízně. Že bych se vytrvalostně zlepšil? Že bych zúročoval 2 roky přípravy s endurainingem? Nevím, kdyby k tomu měl někdo zkušenější nějakou interpretaci, zlobit se nebudu.
Druhou fází byla zavěrečná tanečních, taková lehká 6-ti hodinová tancovačka. Naštěstí oproti prodloužené nehrála reprodukovaná ale živá hudba, což mělo dva šetřící (fyzicky) efekty.
1. živí hudebníci potřebují pauzy, DJ Šrámek nikoli:-)
2. skladba muziky mi absolutně nevyhovovala. Za celý večer 2 quickstepy, 4 walzy, 2 tanga, 1 chacha, 3 jive (pak ještě párkrát s hodně přimnouřenýma očima na nějaké pitomé disco), 2x rumba. Sambu ještě neumíme, doženem až na podzim a na zhovadilosti ála Michal David v kroužku křepčit odmítám. Většinu účastníků to ale bavilo, takže problém bude u mne. Naštěstí jsou manželka i kamarádi podobně porouchaní, víno ušlo, takže neprotančený čas měl rovněž vysokou společenskou úroveň.
V neděli jsem ovšem zařadil neplánovaně volno. Po výrazně kratším než ideálně dlouhém spánku a delší přesobědové vycházce zůstali děti s manželkou u švagrů a já šel domů na chvíli vyjet na kolo. Nikdo z bývalých kamarádů zase nešel a já si jenom tak na chvíli sedl, pak lehl a potom se na to vykašlal. No to vám byla pohodička! Holt dokud se člověk pořádně neunaví, vůbec si toho poleženíčka neváží :-)