Dá se běžet půlmaraton s 97-mi kily? Dá a lépe než se 107-mi:-)

Původně jsem chtěl sezónu ukončit po Grymovské desítce, ale někdy v srpnu jsem začal vymýšlet, jestli není trochu škoda promrhat formu, již jistě při přípravě na desítku získám a nebude tedy vhodné ji prodat ještě někde, třeba na Chřibském maratonu. Ten mě naštěstí přešel, ale objevila se informace o připravovaném půlmaratonu v rámci Podmolíkova memoriálu a s ním nápad: sezóna začala půlmaratonem, bude symbolické ji na stejném závodě i ukončit. Navíc sestava účastníků z fóra behej.com se rýsovala pěkně silná: Téčko, moraviaman, Milan, RK, Ironjozef, Tonbar ...., doufám, že jsem na nikoho nezapomněl, takže nešlo chybět. Jestli v seznamu účastníků postrádáte Aldamana, musím ocenit vaši všímavost. Aleš totiž závod bulnul. Vyzkoušel několik variant omluv, ale všechny jsem mu je odmítl jako výmluvy, má tedy bulku a hotovo.
Ale zpět k závodu, byť trochu ze široka. Ten březnový jsem prakticky bez tréninku běžel za 1:56:43 a byl s ním spokojen. Dnes by mi ke spokojenosti takový čas nestačil. V úvahu jsem bral čas na Grymovkou desítku, kterou jsem dal v tempu 4:50, něco naběhaného a samozřejmě fakt, že kdyby se proti březnu nedostavil výraznější pokrok, budu pěkně demotivovaný (rozumněj: nasranej:-). Takže jsem si stanovil cíl zaběhnout pod 1:50 a to pokud možno co nejvíce:-).
Závodní strategii jsem konzultoval s panem Krejčím, svým trenérem z endurainingu a na dnešním konkrétním příkladu se potvrdilo, že moci konzultovat s někým, kdo vás má trochu přečteného, je prima. Na čas 1:50 stačí průměrné tempo kolem 5:17, zvažoval jsem tedy 2 varianty: rozběhnout pomalu, kolem 5:20 a tempo, když to půjde vystupňovat. Nebo to rozběhnout rychleji, kolem 5:10, vytvořit si trochu rezervu a kdyby mi docházelo, vyčerpat ji. Pan Krejčí doporučil variantu 2, ale ještě rychleji, na 5:00 s tím, že do 12-tého km mám hlídat tepy do 178-mi a pak se už na to vykašlat, tedy na hlídání tepů a běžet, co půjde.
Takže už to nebudu natahovat, jak píše Ironjozef, polmaraton je krátky rýchly pretek, tak aj príspevok by mal byť krátky:-) a hurrá na start.
Start se odehrává kousek před začátkem okruhu, aby bylo dosaženo správné délky trasy, což se podařilo, jak potvrdil můj garmin, dokonale, neboť jsem naměřil 21,1km. Na garminovi mám nastaveno hlídání tempa, průměrného tempa a aktuálních tepů. Nic víc mě nezajímá, nechci se zbytečně rozptylovat blbinama. Hlídání tempa mám nastaveno na 4:55-5:05. A je to tady, start. Rozběh je z kopce do parku na začátek prvního z osmi okruhů. Běží se trvale po asfaltu slušné kvality, trať je jenom velmi mírně zvlněná, byť asi i to je dost silné slovo, prostě skoro rovina. Na tomto seběhovém úseku na mne poprvé začne kníkat garmin a to, světe div se, že jsem moc rychlý. I tak ovšem běžím pěkně na chvostě. Přede mnou 4 holky, dvě z nich mají fakt festovní pozadí. Kurnik, já jsem fakt máslo, ale běžím podle rozpisu, tempo se asi kiláku stabilizuje na 5:04, tepy na 165 většinou, holky mi utíkají, ale já mám plán, tak je nechám, potvůrky:-). 1 okruh končím s průměrným tempem 5:03, holky jsou daleko, jedna mírně zaostává, hurrá. Tak za ní. Tepy jsou pořád proti očekávání docela nízko, tak mírně přidávám. Holky se přestávájí vzdalovat rychle a ta odpadající se dokonce začíná přibližovat, koncem druhého kola ji mám a průměrné tempo se vyšplhalo na 5:00. Ve třetím kole zkouším ještě mírně přidat, přestože mě na jeho začátku předběhl vedoucí závodník o kolo, mazal fakt jak magor, ale už ve třetím kole měl o hodně víc špinavá záda (bylo mokro), než já na konci závodu. I pomalost má své výhody:-). No nic, pořád to jde dobře a na konci třetího kola mám průměrné tempo 4:59, zrychlil jsem. Před koncem kola stojí vysoký šedivý pán, který fandí dokonce i mě a na konci třetího kola mi radí, abych ty tři holky doběhl, co mám teda dělat, zkusím ještě trochu přidat a cvaknout je. A jo, asi v půlce 4-tého kola je mám, chvíli po té mě předbíhá jakási partička s Vabrouškem a Pepou. Taky zastříkaní až na záda:-). Já mám ovšem na konci 4-tého kola průměrné tempo 4:57 a začínám věřit v čas pod 1:50 tutově. Před pátým kolem si prvně cucnu gelu. Běžím už chvíli sám a kromě občasného bouchače, který mne vezme o kolo, nikoho před sebou nevidím, takže je to sólovka. Zhruba v polovině pátého kola se průměrné tempo vyšplhá na 4:56, tý jo, čumím na displej jak vrána a říkám, tak to vydržet do konce, to by bylo, navíc po pátém kole můžu přestat hlídat tepy, tak bude třeba i negative split:-)). Jénže, překvapivě, začínají bolet lýtka a hlavně achilovky, jak se snažím běžet přes špičku a taky nějak tuhnou nohy. Ále co, 12 kiláku je fuč, běžím, co to dá a uvidím. Doběhnu 6-té kolo, tempo furt 4:56, cucnu gelu a valím předposlední okruh. Přede mnou někdo chodí! Doběhnu ho, jasná věc a hele, je to chlapík, kterého si pamatuji, když mě předbíhal na Moraviamanu loni, letos na půlce se mu to nepovede, protože ho předběhnu a před náběhem do posledního kola si ještě šlehnu shlehu. I před posledním kolem držím průměrné tempo 4:56, kdyby tak vydrželo do konce. Pomalu ale jistě mi dochází, tuhé nohy, tepy jdou nahoru, ale pořád nějak běžím a průměrné tempo se pořád nějak drží na 4:56. asi kilometr před cílem předbíhám Téčkova spolujezdce na závod. Nemám odvahu se podívat, jak vypadá čas, ale nejspíš pěkně. Před posledním seběhem do cíle to už nevydržím a přepnu obrazovku na budíku. Panebože, 1:42, to by mohlo klapnout i pod 1:45! Valím fakt z posledního a už je tu cíl a cílový čas? 1:44:14! Jsem nadšený, sice nemůžu chodit, jak bolí lýtka, ale to není důležité. V cíli pár slov s Téčkem, nikoho dalšího nevidím. Vyklusání vzdávám, hledání známých taky, sedám do auta a valím domů, vždyť dneska vlastně hlídám:-)
Na závěr prozradím jednu tajnou techniku, kterou jsem před závodem použil. Už několikrát jsem si všiml (i zde zveřejnil), že mi to běhá dobře, když večer před tím popijí sladkého vína a protože se mi moc líbí blog Běhajícího podpantoflového manžela, který poslední příspěvky píše vždy za pomoci nějaké lahvinky vína, musím dnes také napsat:
Dnešního výkonu bylo dosaženo díky plodné spolupráci s enduraining.com, jmenovitě s panem Milošem Krejčím, kterému tímto děkuji (spolupráci jsem mimochodem prodloužil na celý příští rok) a lahvi Neuburku výběru z bobulí ročník 2006 z vinařství Ludwig, kterou jsem programově vypil večer před závodem. Na bobule mi to prostě běhá:-D

P.S.: Ludwig se teď objevil na trhu poměrně masívně. Neuburk jsem od nich pil jako první a chutnal mi dost, navíc za velmi příznivou cenu. Koupil jsem tedy všechno, na co jsem narazil a musím říct, že to stojí za pendrek. Bílou výběrovou rulandu jsem dokonce vylil, přeslazený ocet. To jen tak pro úplnost.