čtvrtek 18. června 2009

Baseman

O tomto závodě přemýšlím už x let, co registruji, že něco takového existuje. V zásadě jde o úplně neformální akci, její historie je asi baseballová, ale jelikož ji neznám, nebudu nad ní spekulovat. Když jsem si ale na stránkách Hanáckého poháru přečetl ve fóru, že se koná 17.6. v 17:30 odpoledne na Poděbradech u Olomouce, řekl jsem si, proč to nezkusit. Do Otrokovic jedu jenom na štafetu plavat a nějaké to kolo, takže i trenér celkem ochotně souhlasil, ba naopak tvrdil něco o prospěšnosti nácviku závodního tempa a tak. Na Poděbrady mne ochotně doprovodil doom, legendární postava cyklistických diskusních fór, který se jednak chtěl podívat, co tam budem blbnout a velkoryse mi dělal navigátora. Bral jsem sebou totiž jenom forerunnera, edge s navigací zůstal doma:-).
Poděbrady mne překvapily solidní vodou. Sice s řasou, ale pod ní čistý štěrk bez slizu a za celé plavání jsem jsem si na řasu sáhl asi dvakrát, takže pohoda.
Závod je zcela neformální, měří se stopkama, což se i při letošním rekordním počtu závodníků 18 dá stihnout pohodlně:-) I ovšem na startu stáli solidní závodníci jako třeba Vašek Klakurka (který nakonec vyhrál, v sobotu přitom na Českém poháru v xteře vybojoval 5-té místo), Ivoš Vrba (druhý), nestor:-) českého dlouhého TT Robert Fojt a svou triatlonovou premiéru si odbyl známý přerovský ohněstrůjce, vodní pólista a manekýn Pavel Novák, který předvedl vynikající výkon navzdory tomu, že jel poprvé po x letech na silničním kole, jež měl navíc půjčené. Nemůžu ani zapomenout na silnou výpravu mého mateřského oddílu v počtu 5-ti závodníků TTS Osek (i se mnou tedy:-).
Jak se tedy závod z mého pohledu vyvíjel?
Start z vody celkem v poklidu, ono v tomto počtu závodníků ani moc prostoru pro bitky není:-). Nechci se moc zatavit, tak plavu celkem v klidu. Trasa je snadná: na druhou stranu, obeplavat pohlednou slečnu v reflexní vestě a zpět. Na čele plave Vašek s Ivem, za nimi kousek oddílový kolega David se mnou v nohách. Dobře se drží Pavel, toho poznávám podle pólistického kraula:-).
Z vody tedy lezu 4-tý, beru si od Dooma garmina, na kterém jsem si moudře zapomněl vypnout autostop, takže když mi kolega na suchu odmáčkl start, autostop po sekundě stopky zastavil. A to se mi stává furt.
No nic, nebrečím nad tím a valím ke kolu do "depa", přesněji tedy ke stromu, o nejž mám kolo opřené. Depo rychlé, tretry v pedálech, na nohách seno, neberu ponožky a valím. David byl v depu ještě rychlejší, vidím ho kus přede mnou. První půlku rovinaté trasy funí do xichtu. I tak držím průměr přes 30 a Davida sjíždím. Přichází ale první malinké stoupání, kde se naplno ukazuje síla 100kg při tažení dolů. David mi odskakuje, předjíždí mne Libor Mareš (ten za chvíli asi kvůli technickýcm potížím končí), Robert Fojt a ve futuristické přílbě Aleš Dedek. Ten tedy, na to jaký je plavec, musel zaplavat fakt dobře. No vzápětí návrat na rovinu a asi na 7-mém km předjíždím Davida. Kousek před otočkou mne sjíždí Peca, což je prima, že až tak pozdě. Na otočce v Litovli sleduju odstupy a mám z nich radost:-), David je kousek, za ním Martin Minařík, ten mě asi sjede, ale další jsou dost daleko a asi už by mne sjet nemuseli.
Za otočkou také foukne do zad a rychlost se téměř trvale usazuje nad 40km/h. Nějak probraný David mne dojíždí, hákování je zakázáno, takže ho pouštím, zase sjíždím, zase pouštím až nás oba fikne právě Martin a v malinkém kopečku mi uskočí i David do "depa" dorazím za ním se ztrátou cca 50m. Jak jsem jel, můžete vidět na runsaturday. Depo opět rychlé, bez ponožek, jenom nohu z jedné tretry jsem si za jízdy zapomněl vyzout, takže chvilku poskakuju s jednou nohou bosou a druhou v tretře na kole.
Vybíhám a očekávám řadu předběhnutí. Nějak jsem zapomněl, že těch lidí zas tolik nejede:-). Společnost mi dělá Doom, který jede vedle mne na svém bílém supovi. Naštěstí se se mnou nesnaží moc mluvit. První mne předbíhá Majlan, ale nějak mi neutíká a v zásadě celé 1. kolo se držím za ním asi na 10 metrů. Pocitově se mi neběží zle, resp. běží, ale ne tak hrozně, jak bych při současném běžeckém tréninku očekával. Tempo pod 5:30 mne překvapuje. Na začátku druhého kola se mi daří Majlana doběhnout a běžíme bok po boku asi 30 metrů, než mi zase kousek odběhne. Po chvíli ho zase stahuju a dělám zásadní chybu, protože ho povzbuzuju slovy, že běžíme šestku, ne maraton. On následně přidá a já už ho nedoženu:-). Asi kilák před cílem mne předbíhá i oddílový kolega Jirka, čímž se v rámci oddílového pořadí ocitám na tradičním posledním místě, které celkově stačilo na místo 12. z 18-ti účastníků. Běh jsem na runsaturday hodil taky.
Celkové hodnocení je veskrze pozitivní. Příjemná akce v dokonalém počasí a v čase, kdy se to dá po práci stihnout (start v 17:30), která je důkazem toho, že se dá hezky zazávodit i zcela bez zázemí a za 30 kaček, za které sice nebylo občerstvení, ale regulovčik na kruháči v Litovli a pořadatelka u nepřehledné zatáčky na běhu. Navíc prvních 5 mužů obdrželo poháry a vítězná žena rovněž. Ono kdyby žen jelo více než jedna, asi by tolika pohárů na chlapy nezbylo:-))
Několik hezkých obrázku na akci nafotil Doom a jsou k vidění v jeho fotogalerii.

3 komentáře:

  1. já ti děkuju, žes mě vzal na čumendu - hodně se mi líbila přátelská atmosféra takhle malé akce - občas jedu zevlovat na moravský pohár a tam je vždycky docela husto :-)
    co se týká té konverzace při běhu - když jsem tě viděl běžet ve vysokých tepech, napadlo mě, že není dobrej nápad chtít si povídat o počasí :-)

    OdpovědětSmazat
  2. Kolo jsi teda překvapivě smahnul, průměr 34,1 se u tebe jen tak nevidí. Ještě trochu ten běh poladit a můžeš konkurovat v olympijským triatlonu. :-)

    OdpovědětSmazat
  3. Pěkný moc pěkný, a to jsi chtěl celou sezónu zabalit. Už se těším, jak mi dáš na prdel v Oseku a v Litovli :-).

    OdpovědětSmazat