neděle 21. června 2009

15. - 21.6. spíše závodní týden s endurainingem

Plán na tento týden vypadal následovně:

po 15.06. P-Vypl 0:40






fáze 2 C-Komp 1:10






ut 16.06. C-ZDV 1:00 C-RVR: 0x(3(3+4)+0)
u druhého a tře ..



fáze 2 P-KrZV 0:50

v pořadí fází j ..



st 17.06. Race45-180 1:20






fáze 2 C-Komp 0:20

vyjetí na kole, ..



ct 18.06. Volno 0:00






pa 19.06. P-Vypl 0:30

rozplavat



fáze 2 C-ZDV 0:40 C-SVR: 0x(1(3+0)+0) C-RVR: 0x(2(3+4)+0) rozjetí - obdob ..



so 20.06. Race0-45 1:00

Otrokovice plav ..



fáze 2 Race0-45 0:30

kolo



ne 21.06. C-ZDV 4:00 C-RVK: 0x(5(8+15)+0)
jak ty kopce bu ..




Jak vidno, na to, že to byl můj první závodní týden, padly tam hned 2 akce v jednom týdnu:-) Celý týden se zkomplikoval manželčinou prací, kdy musela zaskakovat hned od rána za nemocnou kolegyni a na mne padlo vypravování dětí, což znamená nemožnost ranních tréninkových jednotek a jejich přesun do odpoledne, což je celkem problematická záležitost.
Hned v pondělí jsem to začal flákat. Cosi jsem odplaval, ale hrozná otrava, protože byl z technických důvodů zavřený venkovní bazén. Kompenzační kolo jsem bulnul, protože odpoledne se naskytl lepší program:-)
V úterý jsem si dal ve vodě testík na kilometr za 16:00, což mne před plavání v Otrokovicích celkem potěšilo a tak trošku jsem si začal brousit zuby na čas pod hodinu. Intervaly na kole jsem musel zvládnout odpoledne, přestože to už mívám strašný kopr.
Ve středu prima závod baseman.
Ve čtvrtek plánované naprosté volno, jež jsem dodržel zcela přesně:-)
Plánované rozplavání a rozjetí v pátek neklaplo, protože v práci byl blázinec a odpoledne lilo jako z konve a do toho prostě nepojedu.
No a v sobotu Otrokovice. Původně jsem o nich chtěl napsat článek zvlášt, ale když jsem to nejel celé, tak jaképak veliké spisování. Hned na začátku musím podotknout, že kromě samotné štafety jsem dělal doprovod Ondrovi, který při IM premiéře (a dle vyjádření po závodě i derniéře:-)) zajel skvělých 10:25.
Má ta neúčast něco do sebe, člověk nemusí v dešti chystat věci do depa (od rána poprchalo), jenom pěkně chodí s deštníkem, cpe se rýží, mudruje a zdraví se se známými. Třeba s Ironjozefem, Téčkem, oddílovými kolegy Jardou a Baldou, rk i Advid mi ráno nějak unikli. Plavání sledujeme spolu s Vl001, který má výhrady ke stylu vedoucího závodníka. S ohledem na jeho čas 46minut bych si z toho na jeho místě těžkou hlavu nedělal:-). Navzdory příjemné teplotě vody (kolem 23C) nastoupili na plavání prakticky samí neplavci v neoprenech. Upřímně řečno, já bych neopreny zakázal. Vždyť co je to za železňáky, kteří se bojí do vody.
Zhruba za hoďku po startu individuálního závodu se chystám do vody i já. Spolu se členy oddílové štafety (kromě mne ještě Peca, Zdeňa, Majlan a na běh hostující Aldaman - to abych nemusel já:-) se nechám popsat a věren svým zásadám (i nemaje neopren:-) jdu v plavkách do vody. Voda je opravdu luxusní a je v ní výrazně tepleji, než venku. Aspoň, že už přestalo pršet. Co k plavání. Výsledný čas 1:02 je lepší loňského o 3 minuty, ale pod hoďku to nevyšlo. Na svou omluvu musím napsat, že jsem plaval celou dobu sám. Hned po startu mi čelo s Mužíčkem a Čelůstkou daleko uplavalo a další zase zůstali daleko za mnou. Na sólové plavání to nebylo zas tak špatné a věřím, že ve skupině bych to pod tu hoďku dal.
Pak už jenom odevzdat chip prvnímu cyklistovy a hurrá sledovat závod na silnici. V zásadě už na konci 1. kola se zformovalo čelo, které se měnilo jen málo. Proti prvnímu kolu jenom Pepa předjel v posledním kole Karola Džalaje, čímž završil svůj famózní cyklistický výkon. Další jsem kromě Ondry moc nesledoval, resp. nestíhal si je pamatovat. Zato jsem ale stihl pokecat s Koyamou, který dával podporu své ultravytrvalecké manželce. Když jsem odjížděl, byla už na běhu s mírným náskokem proti propočtům, věřím tedy, že to nakonec úspěšně zmákla až do konce.
Na mne kromě plavání čekalo ještě jedno kolo kola. Proti basemanu jsem byl upozorněn trenérem, že je potřeba pořádně točit, v zásadě trvale přes 90 rpm, což jsem byl připraven vyzkoušet, také vyzkoušel a dodržel:-). Jenom kopec v Kvasicích úplně nevyšel. Poprvé jsem myslel, že ho dám na velkou, ale nedal a protože se mi nechtělo shazovat na malou, vylámal jsem ho ze sedla. Zpět jsem shodil, ale už to nešlo utočit, takže jsem musel trochu zpomalit. I tam mi ale výsledný průměr vyšel nevzdory větru lehce přes 34kmph. Čili spokojenost, jenom trochu zakalená tím, že řada závodníků na celém závodě absolvovala celou trať vyšším průměrem (i výrazně) než já svých 30km na totální hraně. Holt v cyklistice mám prostě rezervy:-) a nejen tam, ale běžet nemusím, protože jsem manažersky domluvil Aldamana. Tím pádem na běhu už jenom fandím a povzbuzuji. Na tomto místě se nemůžu zdržet komentáře: kolem cesty postává spousta lidí z doprovodů, nikdo nezatleskal, nezavolal, prostě všichni stojí a čučí. Když jsem se potom v závěru závodu přesunul do areálu, bylo to ještě citelnější. Koncentrace lidí kolem trati obrovská, ale povzbuzení závodníků (a mnozí po 12-ti hodinách jdoucí teprve do 2., 3. kola běhu to opravdu potřebovali) se zkrátka nekonalo a k ojedinělým výjimkám se nikdo nepřipojil. Kurnik, my jsme fakt národ sucharů. V cíli krátce pokecám s Pepou, který nakonec obsadil skvělé třetí místo absolutně v čase 9:12 (měl by začít intenzívně přemýšlet o Hawaii) za Karolem Džalajem a vítězným Rudolfem Coganem, který předvedl vynikající maraton, ve kterém strojovým tempem seběhl Pepu a v posledním okruhu běhu i Karola.
Skvělé výkony podali Téčko s Demim, kteří se kolem 11:30 potkali v cílovém prostoru. Zejména Demiho finiš je něco, co si budu dlouho pamatovat.
Na další už jsem nečekal a jel domů. Kromě výborného pocitu ze setkání se spoustou známých bezva lidí, které se ani nebudu snažit všechny vypsat zůstává trochu smutku, že jsem to nejel. Ale to příští rok rozhodně napravím, jen nevím s kým budu závodit, když mí soupeři Demi a Téčko mi utekli proklatě daleko. Asi se budu muset víc snažit:-).
Domů dorážím dost utahaný v 8 večer a ruším ranní domluvené kolo s Aldamanem, nebudu vstávat. Na sedmou noc zakončenou hrubě před šestou ranní prostě nemám morál.
Proto na předepsané nedělní kolo vyrážím až devět. Až doma zjišťuji, že jsem si blbě zapamatoval trénink a nejezdil předepsané intervaly. Resp. vlastně jezdil, protože jsem se snažil a převážně i točil do všech kopců po cestě předepsané intervalové kadence. Domů jsem dojel v celkem silném větru solidně prošitý a fakt mám radost, že už po pozdním obědě nemusím nic dělat.
Tož pojďme předzávodnímu týdnu před Oseckým triatlonem vstříc!

10 komentářů:

  1. Své připomínky k prvnímu plavci bych nenazýval výhrady. Prostě má osobitý styl. A zatraceně rychlý:-)

    OdpovědětSmazat
  2. Teda to plavání a kolo na MM musel být fofr. S takovou mě na Grafimanu sfoukneš jako svíci :-)
    A ještě jednou díky za povzbuzování. Byl jsi skvělý a jeden z důvodů proč jsem se těšil na proběh depem ;-) No a tvé pohodové zevlování s rizotem před závodem skutečně nemělo chybu :-D
    Osek asi neklapne, tak v Litovli.
    Měj se a ať ti to fičí.
    Téčko

    OdpovědětSmazat
  3. Peťo, já jel jenom třicku a to Otrokovicích nejsou kopce. Litovel má těžké kolo, letos ještě těžší tím, že Dušan zkrátil okruh, čímž se kopec na trati pojede 3x. A kopce zdaleka zatím nejsou můj šálek kávy a za ty 3 týdny, co zbývají, se jím těžko stanou:-). Navíc Tobě to po Otrokovicích poletí, mám to vyzkoušeno z předloňska na olympijském. Ale těším se i na případnou prohru s Tebou:-)

    OdpovědětSmazat
  4. To jsem neměl slyšet, že Litove má těžké kolo, chtěl jsem si zkusit osobáček. No ale zase když Téčko bude v laufu tak nebude nouze o zajímavé souboje. ;-) Moc se na vás kucí těším.

    OdpovědětSmazat
  5. těžké pro mne, pro vás chrty tam žádné kopce nejsou:-)
    Ale těším se taky.

    OdpovědětSmazat
  6. S tvými kilogrami je jakékoli kolo těžké, pokud to není z kopce. :) Ale je to fakt obdivuhodné, že na těch 30tkách (BM a MM) se dovedeš zmáčknout na průměr přes 34. Sakra budu to taky muset zkusit.

    OdpovědětSmazat
  7. Dík Ječmínku za povzbuzení v Otrokovicích, známe se letmo z loňského plaveckého kempu v Hořicích, tak mne překvapilo, že si mne pamatuješ. Letos jsem to odplaval už kraulem a nikoliv "ouškem" jako loni při iromanské premiéře. Potkali jsme se, když jsem probíhal depem do 3. kola a povzbuzení od Tebe mi rozhodně přišlo vhod. Ľetošní Moraviaman byl sice o 1,5 h lepší než minule, ale 14 h je daleko za plánovaným časem. Tak na Slovakmanu to musí být lepší a snad se tam setkáme. Tomáš, Mosty u Jablunkova

    OdpovědětSmazat
  8. Tomáši, já si Tě pamatuji velice dobře jak z kempu, kde jsem obdivoval Tvé úsilí ve výuce, která Ti musela dávat sakra pokouřit a velice dobře si Tě vybavuji i z Otrokovic. Hrozně mě štvalo, že nikdo nepovzbuzuje, tak jsem si řekl, že zavolám na každého, koho poznám. A Tebe jsem poznal hned. Je fakt, že mne překvapilo, kam jsi po našem rozhovoru pokračoval, ale asi to bylo potřeba:-). Ironmany letos vynechávám, na Slovensku se tedy neuvidíme. Tak to tam pořádně zajeď, ať máme příští rok v Otrokovicích co řešit.

    OdpovědětSmazat
  9. Martine,nevíš jak to vypadá v Oseku po té vodě ? Jestli se vám třeba cílová rovinka (hospoda U splavu) nepřesunula víc k Přerovu :-)
    Téčko

    OdpovědětSmazat
  10. po jaké vodě? Na Přerovsku byl jenom 1. stupeň SPA a teď už voda padá, takže klídek pane:-)

    OdpovědětSmazat