Sezóna 2010 týden 16. (15.-21.3.) začátek špatný, konec špatný, mezitím ušlo

Milošův plán vypadal takto:

o 22.03.	P-KrZV	1:00
fáze 2	C-ZDV	2:00
ut 23.03.	Volno	0:00
st 24.03.	B-ZDV	1:00
fáze 2	C-ZDV	1:30	C-SVK: 0x(5(5+5)+0)	C-RVK: 0x(1(5+0)+0)
ct 25.03.	P-KrZV	1:00
fáze 2	B-ZDV	1:20
pa 26.03.	C-Komp	1:00			nebo volno
so 27.03.	C-ZDV	2:30	C-SVR: 0x(3(15+15)+0)	C-RVR: 0x(2(4+4)+0)
fáze 2	B-ZDV	0:30
ne 28.03.	C-ZDV	4:00

nicméně dočkal se tento týden celkem zásadních modifikací. Tou první byla naprostá absence plavání. V oku se mi vyrazilo tzv. "ječmení zrno" (nemá nic společného s nickem, u nás se tomu tak říká:-)), se kterým do vody raději nelezu, protože už se mi z něj párkrát rozjel pěkný zánět oka, což není zrovna moje oblíbená kratochvíle.
Druhou věcí je, že Miloš asi očekává začátek ježdění venku, ale fakt nevím, kdy to mám v normálním pracovním dni zatím jezdit, protože do práce odjíždím před sedmou, světlo až tak před šestou a zatím se stále většinou vracím po tmě.
Takže v pondělí jsem neplaval a večer sedl na válce. Hodina byla ovšem maximem, do kterého jsem se dokopal. Na víc morálka nestačila.
V úterý mám pravidelně plánované volno kvůli pražským kratochvílím, které se ovšem tento týden, snad první letos, nekonaly a já si mohl večer chvíli sednout na trenažér.
Středa vypadala od rána velmi dobře. Ráno jsem vstal, proběhl se hezky a těšil se na večerní úseky na trenažéru. Jénže. V průběhu dne se ukázalo, že jsem opět nucen oprášit schopnosti IT experta a přes noc řešit problém, který není možno odstranit za provozu (ten nás končí ve 21:00). No nic, tak rychlá cesta domů, že to odvrtím a vrátím se. Windows 7 na soukromém notebooku byly ovšem jiného názoru, a při noční instalaci patchů se prostě rozbily. Bez řídícího software můj trenažér nefunguje, takže jsem místo tréninku totálně nasr...j přeinstalovával wokna, fujtajxl.
S ohledem na návrat z noční akce v časných ranních jsem se rozhodl, že si zasloužím volno a trochu se vyspím.
Bohužel, někteří kolegové byli jiného názoru a proto mě první telefonát vzbudil ve čtvrtek už 8:15 po necelých 3 hodinách spánku, ach jo. Kolem deváté jsem válení definivně vzdal, protože před barákem na parkovišti si cigoš udělal z parkoviště autodílnu a ladil dieslový motor asi 180 let staréha passatu s vervou vylučující spánek i za 3 vrstvými okny. No nic, počasí vypadalo dobře, já sám doma, tože vyrazíme po obědě na kolo ne? Pln optimismu jsem se pustil do doinstalace Acera a to byla chyba. Jejich šmejdský wizzard pro nastavení fingerprinteru (přihlášení do notebooku pomocí otisku prstu) neuloží nastavení, dokud člověk nenastaví heslo do biosu. Jelikož heslo v biosu nemám rád, po restartu notebooku jsem se do něj přihlásil a heslo v biosu zrušil. Jaké bylo mé překvapení, když po dalším restartu bylo heslo vyžadováno znovu a tentokrát jsem s původně zadaným těžkým heslem test neuspěl a ani s žádnou z variant. No jo no, takže odeslání do Brna do značkového servisu a nebude-li závada uznána jako reklamovatelná (s čímž moc nepočítám, přestože dle svého nejlepšího svědomí jsem neudělal chybu), zaplatím 1500kč. To jsou radosti.
Ještěže aspoň svítí sluníčko a já razím na kole brousit kopec z Týna do Lhotky, abych dohnal výpadek středečního tréninku. Nakonec jsou z toho celkem 3 hodiny na kole, ze kterých mám výborný pocit.
Akorát na běh jsem se už večer vykašlal.
Věděl jsem totiž, že bude pěkně i v pátek a budu moct jet letos prvně do práce na kole. Sláva i oko je už dobré, jenom cesta na kole přece jenom trvá malinko déle než autem, takže místečko na plavání se ani v pátek nenašlo. Sumasumárum jsem ale měl už v pátek odtrénováno 8,5 hodiny a při programu na víkend jsem se těšil na rekordní tréninkový týden.
Sobota byla jedním slovem bezva. Kamarád Pavel se prvně nechal ukecat k rannímu běhu a pěkně jsme zaklusali i pokecali ke Grymovskému mostu a zpět. Škoda, že Aleš byl po draku a ráno nešel, mohlo to být ještě veselejší:-).
Odpolední kolo jsme dali zase s Pavlem, Aleše asi nepustila milostivá paní:-)) Pavlik měl lehké kolo, já silovou vytrvalost na rovině. No co, tak ho budu tahat:-). Projevila se však zimní sezóna se skoro tisícovkou km na válcích a trenažéru, takže přestože mi Pavel letos dává brutálně na běhu, na kole za mnou vlál a na konci druhého úseku neuvisel. Byl z toho dost smutný, ale on se rozjezdí, jeho trenér je větší pes než můj:-)))
Mám tak už ve 3 odpoledne splněno a můžu vyrazit na oslavu narozenin švagrové. Přestože dodržuju všechna dobrá předsevzetí (kolene opravdu jenom kousíček libového, žádné cukroví, chlebíčky a tak, celkem asi 2 - 3 piva), domů odcházím v naprostém pořádku, zaslouženě unaven si jdu lehnout už kolem půl desáté (v 6:15 máme sraz s Alešem u prioru na delší kolo), abych byl ráno čilý, budím se poprvé chvíli před půlnocí. Je mi blbě od žaludku, zvracet nejde, potím se chvíli jak dveře od chlíva, chvíli zmrzám a tak to jde až do rána. V mezičase se na 3-10 minut ztratím a usnu, ale za chvíli zase bdím. No noc za všechny drobné. Kolem třetí posílám SMS Alešovi, že je mi líto, ale kolo nebude.
V průběhu neděle se už nic pozitivního nejspíš neodehraje, čímž končí i tento tréninkový týden. Ach jo.
Snad to příští týden bude lepší, byť tam mám dvoudenní Prahu. Váha se furt drží kolem 97, nějak jsem se zastavil a budu muset přitlačit. Třeba pomůže i to dnešní bolavé břicho:-)