neděle 8. prosince 2013

Lázně 2

Když jsem před nedávnem psal tento článek, vůbec jsem si nebyl jistý, jestli si to v dohledné době zase zopakuji. Když ale Jarda vypsal mikulášský termín lázeňského pobytu, řekl jsem si, že by bylo škoda nejít, ostatně máme to u baráku, tak by byla škoda nezaplavat.
Jedinou kaňkou v plánování (ono jich bylo víc, ale ty malé nemá cenu řešit) byl termín závěrečné tanečních v sobotu, tedy téměř přesně uprostřed kempu. Posledně jsem se v neděli na prodloužené trápil, tentokrát jsem si říkal, že v sobotu nebudu tak grogy (což se nepotvrdilo) a že jsem posledně šel po krůtě taky celkem pozdě spát a moc se to neprojevilo (což se taky nepotvrdilo:-).
Podmínkou vycházky na kemp pochopitelně byla účast na plese pokud možno bez vlivu únavy, musel jsem tedy oželet krůtu (fakt mě to mrzlo, bylo málo lidí, určitě by šlo pokecat lépe než posledně, kdy salóněk praskal ve švech) a doufat, že se z plesu vrátíme nějak rozumně.
Akce se rozjela vlastně už v pátek po páté hodině, kdy jsem po dlouhé cestě z Prahy rovnou pokračoval na taneční sál pilovat tango, které se nám v poslední taneční lekci moc nedařilo. Máme tam nějaké nové rychlé sekvence a těžko se do nich trefujeme. Když jsem v půl sedmé a pět minut dorazil na bazén doufaje v podobný průběh jako posledně, byl jsem "nemile" překvapen. Všichni normál plavali a protože bylo málo lidí, očekávaný rozřazovací závod se nekonal, takže místo koupání a pomlouvání aktuálně plavajících se normál trénovalo a prvních lehce přes 3 kiláky bylo v rukách.
Ráno mi bylo docela fajn, vstát se dalo, nic nebolelo, navíc na bazéně se plave na šíř. No paráda. Jenomže chyba lávky, žádná relativní pohoda, jako posledně.
Lozí se z vody, po každém bazéně 3 kliky, plave se pod vodou, delfínem se úplně nešetří no a když po hodině až čtvrt nepřichází očekávané vyplavání, dochází mi strašná realita: je nás vlastně málo, nejsou 2 skupiny, ale jenom jedna, není tedy důvod, aby se trénink musel vejít do 1,5 hodiny. A taky ne.
Počet šířek se mi zastavuje na neskutečných 306, což při šířce Přerovského bazénu 16,7m dává 5100m. Pff, tolik jsem v životě v jednom tréninku neuplaval.
Po plavání už teda ruce cítím hodně. Skočím do auta a jedu vyzvednout Matýska na šachy. Dojedu do Vinar a Mates nikde. No jo, trenér šachů nějak neposlouchal, kde bydlíme a dojel pro něj na špatnou adresu. Otočil jsem se a mazal domů. Mladého naštěstí neúčast na 1. partii v plném čase proti mužům z Citova až tak nemrzela. Po obědě jsem hned vezl Marušku do Majetína na Mikulášskou jízdu na koni a po návratu se stihl na chvilku natáhnout a také si nachystat věci na večer.
Ve čtyři šup zpět na bazén. Po ohlášení hlavního motivu 13x300 jsem málem po....l. Samozřejmě byl okořeněn packami, šnorchlem a v neposlední řadě se samozřejmě čtvrtina motivu plavala delfínem. Budujeme přeci sílu že :-D. Vzdálenost 5km za trénink byla opět překonána.
Poprvé v životě jsem chytal křeče do tricepsů a že to byly křečice samice:-). S packama jsem vůbec nemohl plavat, musel jsem tedy potupně plavat bez nich a to jenom tak šmrdlat vodu, protože silou zabrat nešlo.
Musím bohužel vynechat krůtu, valím tedy domů, oblek, vázanka, do tašky lakýrky a láhev Chardonay ve výběru z cibéb mistra Jakubíka, abych se moc neopil a načerpal pořádně energie na neděli.
Ples se standardně povedl. Mistr nás poslechl, nepozval živou hudbu, tančilo se na reprodukovanou. To, upřímně řečeno, s ohledem na kvalitu řady ansáblů, považuji za vůbec nejlepší variantu pro taneční. Nehrozí, že se to zvrhne v diskotéku, nestane se, že by kapela nehrála walz no a v neposlední řadě, nejsou nutné přestávky mezi sériemi:-).
Tož zatančili jsme si pořádně, z parketu šli poslední, pomohli Šrámkovým (tanečním mistrům) poklidit a už ve dvě jsem lezl do postel. Nevím, má-li smysl se šířit o tom, jak se těžko vede s gumovými rameni, tak se na tomto místě jenom pochválím, že jsme nechali ukecat a zatančili sambu v ukázkách pokročilých. Dokonce nám i tleskali:-)
V neděli to už z betle moc nešlo. Přesto jsem se dopajdal na bazén už v 7:45 a těšil se, jak si pozevluji kolem, než vlezu do vody. Ale chyba lávky. Už ve sprchách se dalo slyšet, že hladina bazénu není tichá, ale že se snad plave. Jak jsem prázdnou šatnu přisuzoval svému brzkému příchodu, bylo to přesně naopak. Na krůtě se domluvil dřívější začátek, aby se stihl Jardův motiv "variace na štvero Jardovo patnácitostovek".
Teda byla to soda. Prvních 1500 se plavalo stylem 1. bazén 15 temp delfínem, doplavat 100m, kraulem, další 14 a doplavat a tak dál. Druhá patnáctka byla stejná, jenom se plavala s výchem pár sekund mezi stovkami. Zbývající 2 byly totéž, ale jenom kraulem. Fakt jsem si myslel, že se z toho po...u.
S krátkým vyplaváním to dalo 6300 metrů, no masakr, další překonané maximum. Naštěstí se plave bez pacek, protože kousance křečí v rukou ještě stále cítím. Končíme v deset a začíná se v jednu. Moc času na odpočinek není, silné povahy ale jdou stejně jako včera i dnes běhat. Na to nemám ani morál, ani síly, mám ale výmluvu, musím totiž zavézt Marušku na koně:-).
Po rychlém obědě a logistice hurrá znovu na bazén, tentokrát již s nemalými obavami, jež se potvrdily. Hlavní motiv 4x 500 kraul, 10x50 kraul s packama. Hned u 4. mě tak kousnou ruce, že jsem zralý na ukončení tréninku. Mám ale samozřejmě zaplaceno, tak packy odložím a došmrdlám to bez nich. Pětistovkou plavu s ploutvemi a šnorchlem, abych trochu pošetřil ruce a tak se nějak zvolan šinu k cíli. Nakonce to celé neodjedu. Přední hoňáci mi dali pár délek, takže s krátkým vyplaváním mi to dalo odpoledne3900m. Celkem za neděli rovněž lehce přes 10 jako včera a s pátkem skoro 24km.
Co dodat závěrem. Prostě masakr. Kdo nepřijel, zaváhal. I sám Jarda přiznal, že taková nálož se u něj na kempu ještě neplavala a to je co říct :-)
Každopádně díky Jardovu realizačnímu týmu (v tomto případě asi jenom Elišce:-) a všem, se kterými jsem si skvěle zaplaval. Příště jistě vyjde i pokecat, protože potřetí už to přeci musí proběhnout bez kolize:-).
Odvážím si 2 tréninky přes 5km, jeden přes 6 a jeden každý z nich byl zdrojem opravdu silných (byť netvrdím, že vždy nutně pozitivních :-)) zážitků.
Doufám, že se mi Jarda s únorovým termínem trefí do kalendáře.

3 komentáře:

  1. Ty jo, úplně se mi z popisu těch tréninků zvedá kufr. Máš můj obdiv, že jsi i ten ples zvládl na jedničku.

    Ty captchy jsou už strašně těžký.

    OdpovědětSmazat
  2. Oujé, jen to čtu a dělaj se mi mžitky před očima.

    OdpovědětSmazat
  3. Čumím s hubou otevřenou ...Byl to PLAVECKÝ kemp ?! Podobá se to spíše běžeckému.

    Sokolík

    OdpovědětSmazat