neděle 1. července 2012

Osecký triatlon, návrat ztraceného závodníka v poněkud netradičním pojetí

Hledal jsem hledal poslední záznam o nějaké mé účasti na triatlonu a ke svému úžasu (sklerotikovi se to stává často) zjistil, že poslední závod jsem absolvoval v roce 2010 Morkovského chlapa a od té doby ani prd.
No a tak jsem byl letos zase v Oseku. Je to moje srdeční záležitost, protože jsem tam jel svůj vůbec první triatlon už v roce 1997 a vynechal asi jenom loni, kdy jsem nezávodil vůbec a pauza mi vyloženě prospěla, protože jsem se fakt dost těšil. A to ještě nevíte to nejlepší:-).
Provedl jsem totiž v práci agitaci, u některých ani nebylo moc potřeba, a chodba před kanceláří připomíná kolárnu :-). Dva kolegové jsou už dnes dokonce i mí oddíloví kolegové, nejen pracovní, takže nápad zkusit multisport tak nějak visel ve vzduchu. Postupně jsme přesvědčovali další a nakonec došlo i na kolegu Petra, který na závodě předloni byl, dokončil jako zcela vyčerpaný mezi posledními a prohlásil "už nikdy víc". Letos ale začal trochu běhat, nastoupil jsem tedy i na něj a došlo na standardní hecovačku, jež vyvrcholila jeho památnou větou: "já bych jel, leda kdybys plaval znaka, jel na horákovi a běžel s deseti kilama zátěže". No a co byste řekli, plácli jsme si s tím, že když ho porazím, platí všem z kanclu pozávodní útratu :-).
No a můžeme jít na věc, že ano.
Tak to je šelmostroj a batůžek s kolečkama od činek
Nejdřívě přišla pochopitelně na řadu otázka techniky. Rohlík byl ložený, tak jsem aspoň vymýšlet, čím ho zdokonalit. Obul jsem tedy luxusní úzké silniční Continental GP 4000 šíře 25, které je možno hustit na 8 atmosfér. Těch se ovšem kolega tak strašlivě lekl, až začal vymýšlet, kterak horské kolo dělají pláště a další blbosti, no prostě mu lepilo :-).
Tak co, nebudu se hádat, dám ho i na tlustých, že jo a tak jsem aspoň nasadil časovkářský nástavec. Musím říct, že v kombinaci s vypuštěnou přední vidlicí byl z rohlíka totální šelmostroj, na němž se dalo valit po rovině relativně v pohodě přes 30km/h. Člověk sice vypadá trochu srandovně, ale s tím dá žít, že:-).
předstartovní koncentrace
Na běh to bylo s vymýšlením jednodušší. Původně jsem uvažoval o vodním vaku, ale to prostě moc nefunguje, nakonec tedy padla volba batoh a kolečka z činek. Nacpal jsem je do kapsy na zádech, kde nebyl prostor pro pohyb a ještě je obalil ručníky, aby byly fakt fest.
Nebudu ale zdržovat řečma a pojďme závodit :-). Cestu jsem původně plánoval s rodinou, Maruška ale měla celodenní koně, Naďa nějaký zdravotní problém a Matýskovi se taky moc nechtělo, navíc odpoledne byla oslava u švagrů, tak jsem jel nakonec sám a to na těžko včetně batůžku s kolečkama:-).
Počasí bylo přímo báječné, možná dokonce až moc, teploučko, voda jako kávička (do té se v neoprenech nesmí :-)), skoro nefoukalo, no paráda.
Všude kolem spousta známých, no idylka, prezentace a lup, je po idylce. Zadní guma prázdná. No tak sundat, zalepit nafoukat, minuta a lup, znova prázdno. Takže zase znova, sundat, vyhodit duši, nasadit novou, nafoukat a doufat, že závod bude bez defektu, což se naštěstí podařilo:-).
Takže s umytýma rukama uložit stroj (budil zasloužený zájem, zejména blatníky fakt bavily) a ostatní věci do depa.
znakař, to se často nevidí :-)
Naaranžovat batůžek, podkolenky, přece jenom jsem měl strach, co budou říkat lýtka na běh s báglem, botičky, šiltovku, ručník a vůbec, jak se to tak v depu dělává. Tím se čas do startu nemilosrdně zkrátil, takže pěkně do vodičky, rozplavat na chystat se. Znak v otevřené vodě, to bude asi trochu oříšek:-)
z vody jsem se tentokrát těšil
Tož bum, a jdem na start. No je to mazec, fakt a to jsem se ani necpal dopředu. Dost lidí jsem asi naštval, protože žádná velká sláva se směrem se tedy nekonala.
V dalším průběhu se ale pole plavců (bylo jich 158) natáhlo a šlo to lépe. Záznam vypadá docela rozumně, nicméně podle očitých svědků jsem pěkně kličkoval.
Nasedám na šelmostroj
už to sviští blatníky neblatníky
Kdyby to někoho zajímalo, tak znaka na delší tratě fakt nedoporučuju. Je to zbytečný kouř na nohy, protože když chce mít člověk trochu hlavu nahoře, aby se mohl dívat aspoň zpět, musí víc kopat, aby udržel nohy v rozumné poloze. No lezl jsem ven dost ztuha a do depa se ledva ploužil. S časem 11:55 jsem byl ale spokojen..
Natáhl jsem podkolenky, obul botky, nasadil brýle helmu a hurrá na kolo. Na to jsem byl fakt zvědavý a upřímně řečno, nezklamal jsem se.
a je po kole.....
...tak pěkně na kobereček :-)
Byl jsem si trať projet den předem a rozhodl se pro taktiku nemrhat za každou cenu silama do kopce, kde stejně ztrácím, ale fakt se žvýknout na rovinkách (těch moc není, v zásadě jenom po startu a v závěru) a ve sjezdech, kde se na tlustých gumách ničeho nebojím:-). No a jedem na to. Soupeř Petr by měl být někde kousek přede mnou, na kole mu musím naložit, protože na běhu to asi nepude:-). Rovinka do Týna je v pohodě, mastím to kolem 35km/h a dobré, předjíždím i silničáře. Stoupání do Lhotky ukazuje realitu, kil dole je pořád málo a přeze mne jde jeden závodník za druhým, byť mám tedy pocit, že to mohl být horší. Se slovy "to se nám ale udělalo hezky, že Martine" mě předjíždí koleda David, který jede taky na biku a v kopcích mu to jde, chvíli před ním mě předjel Vítek, ale to se tak nějak čekalo. Spíš se divím, že nedojíždím Petra, který není brilantním cyklistou :-). Nahoře přichází moje chvíle. Hup do rodel a jedem na to. Hukot gum ve 40km/h je impozantní, někteří lidé se lekají:-). Než se to zvedne do Bezuchova, sjedu si dobře polovinu lidí, co mi ujeli na Lhotu včetně Davida. V Bezuchově zase ztratím, do Šišmy doženu, v Šišmě ztratím, v Pavlovicích mě znova předjede David a z Pavlovic už jenom sjezd a rovina do cíle. Nejdřív sjedu Davida, potom Jardu a Pavla z Draků, kteří mě cvakli v Pavlovicích na silničkách a kousek za Oldřichovem i Vítka. A jsme v depu. Kolo za nějakých 52 minut je jenom o minutu horší, než můj nejlepší čas na této trati z roku 2009, který byl ovšem na silničce. Odložit kolo, helma dolů, čepička nahoru a zlatý běžecký hřeb, batůžek kulaté váhy 10kg, no lahůdka.
Zpočátku se to zdá dost v pohodě, tak asi třeba první 2 minuty. Potom už "dobíhám" na úvodní občerstvovačku, kde se v klidu zastavím, dám si melouna, napiju se ionťáčku a drobnými krůčky pokračuji vpřed.
podpora se hodí
jedna pro média
Jsem relativně v klidu. Petra jsem nesjel, takže buď běží přede mnou a já ho nedoženu, nebo byl za mnou už po plavání, takže by mě neměl dohnat. Přesto se ovšem snažím aspoň formálně běžet. Potkávám čelo závodu, Jirku Klímu, který už to na 1. místě s jistotou kontroluje, Aleše Veličku, na čtvrtém pátém místě spolu Martin Navařík s Pecou prezidentem a další. Pěkně běží i Ondra, kousek za ním Alda. Batoh začíná hezky dřít už tak od druhého kilometru, kdy zase já začínám chvilkama popocházet. Běží se totiž úsek po trávě, kde mám strach o kotníky, takže raději volněji, než nejistý došlap. Začínají mi pěkně tuhnout stehna načatá už znakem, ale furt se nějak pinožím. Na 3. km je občerstvovačka, napiju se vody a hurrá na druhou půlku běhu. Trapézy už necítím, resp. cítím pořádně, naštěstí mi ale naproti přijíždí podpora, kamarád Pavel, který neváhal spolu s manželkou (svého času mediální hvězda etriatlonu) a dalším kamarádem Tomášem rovněž s manželkou dojet do Oseka zafandit.
v cíli už je vždycky dobře :-)
V samotném závěru jsem se dokonce i nějak trochu rozběhl, takže jsem byl cca 500m před cílem dokonce schopnen i zamávat na fotografku a tvářit se optimisticky:-).
V cíli jsem náramně spokojen. Chtěl jsem čas pod 1:55, garmin mi dokonce napsal 1:47, což ovšem bylo způsobeno nevypnutím autostopu, platí ten čas, co je vidět na fotce na časomíře, jenom asi o sekundu nižší.
V cíli už jenom standardní klasika, pivko, pokecání s kdekým, konečně taky s Aldamanem, se kterým jsme se potkávali svého času i několikrát týdně, ovšem co zironovatěl, už to nevychází. Tak aspoň tady, zdar Aldo ;-). Kolega Petr nakonec dorazil s velikým zpožděním, bylo mu blbě už ve vodě a dokončil s velkým sebezapřením. Neprohlašoval ovšem "už nikdy víc", ale "příští rok to musí být lepší":-). Chvíli jsem s ním vydržel, abych mu udělal škodu aspoň za pár piv, pokecal s ostatními kolegy (všichni spokojeni, což je nejdůležitější) a musel se pakovat zase zpět směr Přerov.
Co napsat závěrem. Závod se tradičně povedl, na trati jsem se cítil fakt výborně. Jediné, co mne trochu mrzí, je právě vyhraná sázka, protože nevsadit se a jet normálně, mohlo dopadnout celkem dobře. Takto jsem vyjel 129. místo ze 158. Pozitivní je, že mě to fakt bavilo a už se těším do Morkovic a do Hulína, kde už pojedu bez handicapů. A přemýšlím o něčem delším, asi fakt blbnu.
No a samozřejmě musím poděkovat fotografkám Verunce a Monče, které marnili čas i focením lidí jako já :-)

Všem ve spolek přeji prima prázdniny, třeba u nás je kromě mne mají všichni.
zleva: Standa, Ječmínek, Čufa, Tomáš, Verunka, Peca, Zdeňa a David
A úplně na konec týmové foto, v tak silné sestavě letos poprvé.

8 komentářů:

  1. Ach ty sázky. :) Je dobře, že máš chuť na něco delšího.

    OdpovědětSmazat
  2. To bys ani nebyl ty. Kdyz navrat na triatlonové trate, tak at to aspon stoji za to. Nevim, na co se pinozis se shazovanim kil, kdyz si je pak das zpatky do batohu ;-)
    Ale jinak fakt pekne. Sportem se ma clovek bavit.
    Tak se drž.
    Téčko

    OdpovědětSmazat
  3. Vitej zpatky, Jecminku, a se vsi paradou! :-) Ten rohlik vypada naprosto famozne. Sazky jsou mrchy, nad nami s Davidem porad jeste jedna nedokoncena visi. Ale aspon sme meli dostatek rozumu a nekomplikovali to nejakejma cinkama v batohu...:-)))

    OdpovědětSmazat
  4. chlamal jsem se az do konce. znak, horsky, cinky:)... co bude priste?:) pobezis pozadu?
    hezky navrat drzim palce! 12:)

    OdpovědětSmazat
  5. Jéé, aj Ječmínek is back on track, návrat krále :))) Těším se na nějaké společné setkání na trati, na silničce, na nějakém pěkném závodě :) Ta fotka v hrazdě na "rohlíkovi" je BRUTÁLNÍ :) Takové sázky, to je dobrá pr... :) Pěkný, moc pěkný :)

    OdpovědětSmazat
  6. díky za komentáře, tak trochu jsem doufal, že aspoň Téčko by mohl dorazit, nebo třeba do Hulína, co Peťo? Jinak rohlík je brutální stroj už tak, s namontovanou hrazdou ještě mnohem brutálnější a kdyby mi prošly ty úzké pláště, tak to by byl teprve mazec:-). Jo a Honzo, příště budu asi trochu konzervativnější :-D

    OdpovědětSmazat
  7. Taky jsem si myslel, že půjdu Hulín. Setkání při pověstném řízečku láká. Bohužel jsem slíbil účast na beach volejbalovém turnaji nevěda, že kolidují termíny :-(
    Snad příště.
    Tož sa mívaj ogare, užívej léta a pilně trénuj (asi začnu taky;-))
    Téčko

    OdpovědětSmazat
  8. Jelikož nám skončil server bloguje.cz musel jsem přesunout své příspěvky http://alesskrecek.blogspot.cz/

    OdpovědětSmazat