sobota 22. ledna 2011

Provozní odstávka

Znáte ten ukrutný vtip, jak vede jednooký slepého bráchu lesem k babičce a cestou mu větvička vypíchne oko? "Tak jsme došli brácho", povídá a brácha: "jé prima, ahój babi"....
Tak nějak podobně jsem se cítil dneska ráno. Hezky přimrzlo, tak jsem si vyrazil trošku provětrat organismus na lehký klus. Ve sluchátkách Manowar, venku to vypadalo, že možná vyleze sluníčko, no prostě paráda. Uběhl jsem asi půl kilometru a při seběhu do "myší díry" pod kolejemi na úplně rovné cestě lup, špatný došlap a levá gramlonožka opět podvrtnuta. Sice tentokrát bez pádu, ani to nebyla taková škuba jako posledně, nicméně kotník opět nádherně otéká a počítám, že nejpozději pozítří bude hrát všemi barvami jako papoušek. Zkrátka hezký výronek.
Co z toho plyne?
- hrábl jsem do starších věcí a začal poslouchat toto:
fakt parádní muzika, vůbec nechápu, jak jsem bez ní mohl tak dlouho existovat.
- pravděpodobně jsem běžecký návrat uspěchal. To už podruhé neudělám, takže pauza od klusu minimálně do konce února možná déle. Tím také padají jakékoli úvahy o jarních běžeckých závodech
- asi se budu věnovat víc kolu, ale v tuto chvíli fakt nevím, jsem dost otrávený a zklamaný.
- bez běhu pro mne plavání ztrácí totálně význam, protože o nějakých výsledcích na TT v létě s ohledem na reálně více než dvouměsíční zimní běžecký výpadek nelze pomýšlet. Bez plánů v TT budu motivaci k plavání hledat jenom opravdu velice obtížně.
- naprosto vážně přemýšlím, že se vykašlu na jakýkoli systém zavánějící tréninkem a budu se věnovat společenskému tanci, zdokonalování v cizích jazycích, šachům, dámě a tak. Do toho se podle chuti občas projedu na kole.
No a finálně z toho plyne fakt, že si dávám pauzu od psaní blogu. Zejména tedy proto, aby se nestal příliš plačtivým, případně nesportovním, když toho sportu ubude. Pozitivní je, že jsem si nedal jako loni žádné závodní cíle, čímž mi reálně výpadek zase až tolik nevadí, protože všechny závodní abmice zůstávají stejné a to nulové:-).
Takže ať se vám všem zranění vyhýbají, ať si můžu aspoň přečíst, jak se dobře sportuje jiným:-)
Zdar.

31 komentářů:

  1. To je mi líto. Na druhou stranu, chtěla bych umět být bez sportu, jak si to plánuješ. Já jsem už děsný závislák. Když nemohu běhat, chodím plavat a kdyby bylo počasí, tak vyrazím na kole jen proto, aby mi bylo psychicky dobře. Pamatuji si, že když jsem měla kvůli výronu kotníku měsíc sádru, šlapala jsem s ní na rotopedu. Ale chlapi jsou asi víc zaměření na čísla a výsledky. My holky si často prostě jen děláme dobře :-) Peggy

    OdpovědětSmazat
  2. ale já neplánuju být beze sportu. Být bez systematického tréninku neznamená být bez sportu:-)

    OdpovědětSmazat
  3. Nejen sportem živ je člověk. Svět se nezboří. Jestli zaměříš svou energii pro poslech hudby nebo na šachy, určitě neuděláš špatně, naopak! Obě "discipliny" jsou věru královské.
    Hodně zdaru! Michal

    OdpovědětSmazat
  4. Ty jo, si děláš srandu?! Mám pocit, že někde sbíráš příspěvky svých kámošů...protože tohle už na jednoho člověka fakt moc.

    Dej bacha, abys neměl novou přezdívku. Kdysi, když jsem trpěl na bolesti zad víc než dnes, mi chvíli říkali housere. :) To se ještě dá skousnout, ale výrone už moc dobře nezní. :D

    Tak se hoj.

    OdpovědětSmazat
  5. No to snad není možný. Nepomohly by nějaké posilovací cviky pro oblast kotníku?
    Samozřejmě nic proti společenskému tanci nebo šachům. MILAN

    OdpovědětSmazat
  6. Hmm, tak já jsem na tom stejně, když se trochu rozběhnu a myslím si že by to mohlo jít, tak mám nějakou chřipku, když je to dobrý tak se mi ozve ostruha na patě a nebo pro změnu zase nějaké nachlazení a stále začínám od začátku. A motivace pak je taky na nule. Ale budu to pokoušet dokud to nevyjde:))) Přeji brzké uzdravení.Juraman

    OdpovědětSmazat
  7. Ječmínku to máš z toho, že běháš se sluchátkama. jsem to s nima zkusil letos na půlmaratonu v Tuřanech a tak zničené nohy jsem v životě neměl. Oni ti asiati o spojení ducha a těla vědí své.

    OdpovědětSmazat
  8. Píšeš, že se jen občas projedeš na kole, že běhat nebudeš a bez běhu nemáš motivaci k plavání. Asi to chápu špatně, ale to na pravidelné sportování nevypadá. Peggy

    OdpovědětSmazat
  9. Ty prďolo, když už máš problémy s kotníkem, měl jsi aspoň stahovačku nebo nějakou ortézu ?
    Já když si zvrtl nohu při fotbale, pak min. měsíc jsem bez stahovačky nevyběhl.
    Já tama probíhal dřív a naštěstí v pohodě proběhl :-)

    OdpovědětSmazat
  10. Tak to mě mrzí... trochu asi chápu ty pocity z plaveckého tréninku teď. Na druhou stranu máš jedinečnou šanci věnovat plavání podstatně víc času a neuvěřitelně se zlepšit .) Tak držím palce, ať se všechno zase brzo vrátí k normálu a hlavně, ať se cítíš dobře.

    OdpovědětSmazat
  11. Peggy, je spousta jiných aktivit, než je běh. Třeba posilka, serverská chůze a ono i to kolo občas značí při slušném počasí denně:-)
    S0c: ale já se cítím výborně, v zásadě jsem osvobozen od zbytku jakýchkoli závodních ambicí a tím pádem zcela volný:-). Každopádně díky za inspiraci, to plavání zvážím.

    OdpovědětSmazat
  12. Asi me nebudes mit rad, ale sundat 15-20 kilo, asi by kotniky drzely o neco lip. Nj, jenze jak to provest bez systematickeho treninku, co? Kazda rada draha, tak se drz, poradne to dolec a pak to zas opatrne zkus...

    OdpovědětSmazat
  13. proč bych Tě neměl mít rád? Máš recht, možná i Richard s těma sluchátkama, byť s těma běhám leta a problém nastal až teď. Ale váha musí jít dolů, už na tom pracuju.

    OdpovědětSmazat
  14. Co to vzít z jinýho úhlu? Co ta už kdysi zmiňovaná karma? Trvalá a nezrušitelná odměna za dobré a zlé skutky? Neznáme to každý osobně, jak se nám věci a chování vrací? Jinak, pech to je. Asi by to chtělo najít si jinýho koně. Jirka

    OdpovědětSmazat
  15. Čo tak aquajogging? A tapovať (fixovať) najmenej ďalšieho pol roka. Preventívne. Ináč ten pocit poznám z basketu, ale to prejde.

    OdpovědětSmazat
  16. Jirko, nevím, co máš pořád s tou karmou, vždyť tak hodného a slušného člověka, jako jsem já, bys pohledal ;-)
    Aquajogging fakt ne. Potřebuju si oddechnout venku a sám, né zavřenej potažmo s hromadou ženských.

    OdpovědětSmazat
  17. Kurňa to mě mrzí Martine. Doufám ale, že ten tréninkový výpadek nezabrání tvé případné účasti na nějaké té pozávodní "huse" :-) Jirka

    OdpovědětSmazat
  18. společensky samozřejmě neumírám:-). Ale jsem rád, že ten Jirka, co mi tady dává kartáč s karmou nejsi Ty.

    OdpovědětSmazat
  19. Hmm, hmm, sakra to je pech. No nebudu tady radit co s kotníkem, ale neuvažoval jsi v momentálně nastalé době rekonvalescence sundat liposukcí nějaká kila, koupit foťák nebo kulovnici a vylézt na posed? Karma se tím zaručeně vylepší, ukořistěné úlovky pohladí tvůj jazýček a zvěřina se výborně zapíjí k tomu určenými tekutinami :-). No každopádně držím palce tvé trpělivosti při čekání na lepší kondici končetiny.

    OdpovědětSmazat
  20. nad kilama samozřejmě přemýšlím, ale nechce se mi snižovat kvalita života. A abych řekl pravdu, alternativu dobrému jídlu a pití jsem zatím neobjevil;-)

    OdpovědětSmazat
  21. Alternativu k těm dvou slastem nemá cenu hledat. Oběd je nejlepší část pracovní doby a už cestou z práce se těším na večeři :-). Nejsem línej si v sobotu postát 4 hodiny u sporáku a pak to všechno zdlábnout. Prostě rozvoj těla i duše. A nějaký to kilo sem kilo tam nehraje roli, protože v létě se to srovná skoro samo.

    OdpovědětSmazat
  22. Ty měříš kvalitu života "jídlem"?
    Já to s tou karmou nemyslím zle, opravdu. Možná opravdu v práci a doma a mezi přáteli pácháš jen a jen dobro, proč ne? Jirka

    OdpovědětSmazat
  23. asi Tě to překvapí, ale dobré jídlo je pro mne naprosto nezbytnou součástí života a podílí se nezanedbatelně na jeho kvalitě.
    Spekulovat o dobru a zlu nehodlám, ani o karmě, na kterou nevěřím.
    Nevím, který Jirka jsi, neznám Tě, asi tedy ani Ty mne. Zanechme tedy iracionálních spekulací.

    OdpovědětSmazat
  24. Ne, Ječmínku, mně to nepřekvapuje. Jenže co já vím, co je pro tebe kvalitní jídlo. Pro někoho to jsou topinky, pro druhého nadívaný páv :)
    Prostě jsem jenom myslel, že se jako nadějní amatérští sportovci blížíme k nějakému ideálu skromnosti a asketizmu, i v tom jídle, když v tréninku na 100%. Ale můžu se mýlit, to určitě!
    Jen dej pozor, z dobrého jídla často povstává "dna".
    Ahoj, J.
    P.S. A na co věříš, když nevěříš ani na karmu?

    OdpovědětSmazat
  25. no jo, ale tady se rozcházíme. Já se rozhodně žádnému asketismu neblížím a ani nehodlám, stejně jako nedávám tréninku 100% a ani dávat nebudu. Také nic nepíšu o kvalitním jídle, ale o dobrém, což je hodně subjektivní záležitost a i třeba ta topinka k tataráku je někdy potřeba:-), při plném vědomí nutnosti kvalitních surovin pro přípravu.
    V co věřím/nevěřím, je moje soukromá záležitost, kterou tady probírat nebudu.

    OdpovědětSmazat
  26. od kolobka:
    zdravím, někde vzadu jste psal, že mi napíšete, jen neznáte kontakt. Napište mohli bychom něco pořešit. ... a co má s tou karmou Jirka? Jen jestli ví, co to ta karma vlastně je.
    Třeba se mělo stát něco horšího v rovnici života je momentální výsledek "jen" kotník. Anebo se nemělo stát nic, kdyby ....
    I když pokud máte opravdu 100 kg a sluchátka na uších, tak to už samo o sobě volá po problému. ...

    OdpovědětSmazat
  27. Oldo díky, já psal, že bych i napsal, kdybych znal kontakt. Ten už, pravda, znám, ale já kostivalovou mast mám a k vymýšlení toho, dokud se váha nějak neumravní, myslím, moc nemám.
    Každopádně fakt děkuju za starost.

    OdpovědětSmazat
  28. Tak při tomhle bych teda běhat nemohl. :-)

    OdpovědětSmazat
  29. šak já při tom neběhám, poslouchám to právě proto, že běhat nemůžu:-)

    OdpovědětSmazat
  30. Zdravim, já teda běhání moc nerozumim, teprve s tim začínam, ale nechápu, jak můžou sluchátka ovlivnit vyvrknutí kotníku, dá se to lehce vysvětlit? Každopádně přeju brzký uzdravení. Čáp.

    OdpovědětSmazat
  31. Koukám, že jsi v tom sado-masochistickém týrání pokročil o úroveň víš. :))

    OdpovědětSmazat