Morkovské chlap 2009

Do Morkovic-Slížan se chystám už několik let, ale vždycky do toho něco vlezlo, třeba se mi nechtělo, nebo tak něco:-). Tamní parta pořadatelů dělá každý rok celkem 3 závody: triatlonové štafety, Morkovského chlapa (sprint 200m-20km-5km) a Morkomana (klasický olympijský triatlon), který mne láká asi nejvíce, nicméně termín v polovině srpna koliduje pravidelně s dovolenou a byť jsou Morkovice-Slížany střediskový městys, na dovolenou tam nepojedem:-).
Byl jsem celkem zvědav, jak to na závodě půjde. Přece jenom, minulý týden Grafiman nebyl úplně procházka růžovým sadem a před Morkovským chlapem jsem neměl ani jeden den volna. Ne, že by mi je pan Krejčí neordinoval, ale bylo konečně hezky, takže jsem ve volné dny jezdil do práce na kole, díky čemuž jsem v závodním týdnu najel pěkných 220km, byť většinou hodně volných, abych aspoň trochu plán dodržel. Únava z Grafimana odezněla v zásadě už v neděli po závodě, protože již v pondělí jsem se cítil výborně.
S ohledem na velmi neuspokojivou předpověď jsem v pátek chvíli uvažoval, že svoji účast zruším. Uvěřil jsem ale matematickému modelu aladin a dešti na Moravě až odpoledne a vyjel. Podle výsledků tam loni bylo 150 lidí, takže i letos se asi dalo čekat mraky lidí. A taky ano, navzdory nepříliš nadějnému počasí se 150 lidí zase dostavilo a když jsem přijel před půl osmou na registraci, vydávala se už čísla přes 80. Naštěstí tam prezident klubu volal předem a dostávám celkem přijatelné číslo 37. Jeho důležitost je dána plaváním v bazénu a tedy rozplavbami po 11-ti lidech. V době, kdy jsem už já byl v cíli, šla poslední parta teprve na start plavání a příslušnost v rozplavbách je dána právě startovním číslem.
Nuže tedy po uložení věcí do depa, kávičce z bazénového bistra (do 3-decového porcelánového hrnku s nerezovou lžičkou na čestné slovo a dvěma mlíčky za bratru 19kč:-)), nějakých kecech se známými začíná rozprava. A je změna. Kolo se nejede trasou, kterou řadu let před tím kvůli uzávěře. Vypadává tím legendární Litovčák (prudký kopec, o kterém jsem zatím jenom slyšel) a jede se prý prakticky rovina, což zní navzdory větru poměrně optimisticky. Já jsem trochu rozhozen, protože neznaje okolí udělal jsem si routu do edge, aby mě navigoval a při změně je mi tato na pytel. Naštěstí byla trať kola snadná i pro člověka bez navigace nepoužitelného (např. mne:-). Ale teď už na start plavání. Spolu se mnou je na startu oddílový prezident Peca, jeho bratr Zdeňa, Ivo Vrba z Rocktechniku, Martin Polák z Hulína, který mi dal na kole v Oseku i Litovli, kde jsem ho, na rozdíl od Oseka, nestihl seběhnout, a pár nějakých cizích lidí. Startuje se z malé vody, takže jdu bez skoku. Ivoš má letos formu, dává mi od startu a leze z vody tak o 15 sekund přede mnou. Peca plave slušně, ještě kolem 150-ti metrů je skoro vedle mne, v závěru mu ale trochu uplavu. Ven z vody a hurrá ke kolu. Mám tretry na gumičkách, takže obutí na kole bude snad dobré, ale zase mi nejde zapnout helma, navíc nasazuju garmina, což trochu trvá k veselí závodníku AD Pemap, kteří asi závidí progresívní techniku:-). Z koupaliště je poměrně prudký výjezd, který většiná závodníků vybíhá (třeba Peca, který jde kousek přede mnou díky rychlejšímu depu), ale najednou kolem mne profičí borec na kole, pane jo, to jsou nožky.
Začátek je z kopce a po větru, kurnik to to sviští, velká placka a když to má být rovina, sundavat nebudu. Najednou kopec, kde se vzal? No nevadí, bude asi krátký, shazuji, shazuji, najednou není kam a už to lámu na krev 50x25, ale shodit na malou mám strach, aby z toho křížení nespadl řetěz. Nějak to vylámu a pak už to sviští dolů. chvílemi i hrubě přes 60 no paráda. Vlastně až na otočku, za kterou se všechno tak ňák pošpatí. Jednak je to překvapivě do kopce, fouká proti, navíc v zádech cítím Martina. Po chvíli předjíždím Verunku, Pecovu přítelkyni, která statečně bojuje s protivětrem i stoupáním (startovala v rozplavbě před námi) a konečně mne předjíždí Martin. Prohodíme pár slov a odjede mi do kopce asi o 20m které pak jaxi držím až do cíle. Do kopce mi trochu ujíždi, dolů ho trochu doháním. Snažím se točit, tepu jak velkej kluk, akorát nějako furt nevidím tu rovinu. No podívejte, profil, tepy, kadence, rychlost na grafu:
Ke konci se snažím ještě lehce točit, abych vybíhal aspoň trochu v pořádku. Běží se po trase kola, takže opět žádná rovinka, ale hezky zostra nahoru dolů. Depo mám ďábelsky rychlé, takže vybíhám zároveň s Martinem, ale nechávám ho brzy za sebou. Dívám se na hodinky a tempo 4:45 vypadá fakt parádně i když je to z kopce. Nevím čím to je, ale běží se mi velice dobře. Čekám, kdy mne doběhne Zdeňa, který zaostal po plavání, překvapivě mne nedocvakl na kole. Pořád nic. Nakonec jde přese mne až těsně před obrátkou, do které jsem předběhl asi 5 lidí, považte!. Na otočce se ukazuje, že běh je kratší, protože točím na 2,3km. Pořád se ale daří držet tempo kolem 5:00 na kilák. Tak rychle jsem letos asi ještě neběžel a překvapivě to vydržím až do cíle, kde garmin ukázal průměrné tempo 5:08. A že to nebyla rovinka, je vidět na obrázku:
Celkový dosažený čas v cíli 1:08:39 stačil na 53 místo ze 150-ti lidí, což je daleko nejlepší z letošních výsledků a radost mi nemůže pokazit ani, že se této regionální akce zúčastnila fůra místních na horských kolech a tak. Vyzdvihnout bych měl asi výkon mého kamaráda Pavla Nováka, který jel druhý triatlon v životě navíc na kole, jež se až po závodě rozhodl koupit:-). Dal mi neřád 3,5 minuty a je to další borec, který se asi bude pravidelně umísťovat přede mnou.
Hodnoceni:
Pořadatelé zvolili dobrý model se startovným, kdy v jeho ceně bylo pivko a guláš, tričko si mohl každý za rozumných 150,- koupit. Asi četli polemiku kolegy 9th Moona:-). Dokázali také, že jde zvládnou závod s dost startujícími i bez čipového měření. Pravda, ve výsledcích chybí mezičasy, ale koho to tankuje, má si je mačkat sám:-)) Plavání bylo dost krátké, což je pro mne nevýhoda, sledování ostatních účastníků ale ukázalo, že delší trasa by asi odradila řadu účastníků a o to pořadatelům rozhodně nejde. Ovšem plavání v bazéně, každý dráhu pro sebe (mají 12 užších drah, ale plavalo se tak, že měl každý svou čáru na dně. Luxus, při kterém mne dvojnásob mrzí, že jsem si tam ještě nezazávodil na olympijském), je paráda.
Kolo mi přišlo dost náročné i bez Litoveckého kopce, jehož absence je pro mne určitě výhoda. Kromě prvního stoupání bych řekl, že jsem jel dobře, snažil se točit a výsledný průměr lehce přes 30 v tomto terénu a větru (při návratu fouklo "do držky" fakt dost) je skoro maximum, jehož jsem aktuálně schopen. Možná šlo jet trochu rychleji, kdybych se hned v úvodu nezatáhl, ale to je chyba, již už příští rok neudělám.
Běh jedním slovem super! Už jsem skoro zapomněl, že jsem uměl desítku pod 50 a měl ambice pod 45. Dneska se zase trochu oživily:-), protože se mi běželo skvěle. Určitě za to může točivé kolo (snad se bude v endurainingu taky líbit:-) a snad i to, že přece jenom trochu trénuju:-) Letos jasně přebývá váha a chybí obecná vytrvalost, abych s výkony vydržel déle. Obojí by příští rok mělo být lepší a když budu aspoň po polovině závodů spokojen tak, jako jsem byl dneska, asi to ještě chvíli nezabalím:-)) Navíc vyšlo i počasí, nepršelo, bez vedra, jenom ten vítr, ale ten fouká všem, že jo.
Po návratu jsem zdlábil předepsaných 180g těstovin, málem jsem to nedal a hurrá v počínajícím dešti s dětma na Dobu ledovou 3 v 3D verzi. Sice blbina pro děcka, ale bavil jsem se suprově a podle toho, jak daleko lítal popcorn, se bavili i děti:-)
U dvojky Sovínského chardonnay se pak v dobré náladě dobře spisuje.
Herdek, jsem ňák optimistické, dófám, že to vydrží aj přes Hulmena, aby byl řízeček zaslóžený:-D