Hulmen 2009 - hromy, blesky, kroupy.... prostě bezva:-))

Hulmen je můj oblíbený závod. Jednak je to velice blízko, druhak se plave v bazéně na koupališti, kde je výborné zázemí pro rodinu a hlavně jako občerstvení pro závodníky je naprosto luxusní kuřecí řízeček:-)).
Počasí letos s pořadateli triatlonových závodů poměrně mohutně špásuje. Nevím letos o závodě v tuzemsku, kde by počasí aspoň nezahrozilo a když už nepršelo, tak aspoň funělo jako v Litovli, nebo zapršelo krátce po ukončení jako v Oseku. Konec tohoto týdne původně v předpovědích vypadal nadějně, pak se to zhoršilo, potom zase zlepšilo aby se to nakonec definitivně pokazilo. Podle matematického modelu mělo v oblasti spadnout do 12-ti hodin max 2mm srážek, takže jsme se sbalili všichni a vyrazili směr Hulín. Zaplaceno jsem měl dopředu a tím pádem jsem i věděl, ve které rozplavbě budu zařazen. V Hulíně se totiž plave stejným stylem jako v Morkovicích, totiž v rozplavbách zde po 15-ti lidech, jenom se měří čipy. Plaval jsem v páté a opravdu silné partě: Peca, pozdější absolutní vítěz Aleš Velička či absolutně druhý Martin Navařík. Ten má zaplaváno na 400 kraula 5:40, čekal jsem tedy ve vodě pěkný nářez. Při rozplavání chvilku krápalo, ale vypadalo to, že počasí bude nakonec milosrdné. Výběh z depa po koberci, pár louží a bahno zasypáno pískem mne inspirovalo k hození treter do pedálů a na gumičky. Pro jistotu ale cpu tašku do igelitky a přikrývám maratonky ručníkem (ukázalo se jako chyba:-)).
Pátá rozplavba jde plavat coby dup, ani slabší plavci se tratí 450m moc nemažou. Od startu plavání jde do čela Martin Navařík asi o tělo. Potom už mi nějak neujíždí, naopak zhruba po 100 metrech jdu před něj a vydržím tam až po 250m, kde jde Martin zase přede mne. To už jsou všichni ostatní dost za námi, ale i tak se mi ještě daří protáhnout záběr a před koncem plavání se dostat do čela a lézt z vody jako první. Ač jsem měl na poměry rychlé depo, Martin je venku daleko dřív a i Aleš jde z depa dříve než já. Začínáme proti větru, bylo by tedy prima si ho docvaknout, ale jaxi to nejde:-). Aleš valí, protože na něj asi čeká vpředu Martin, aby jeli kolo spolu (háky nejsou zakázány). Trasa kola se proti předchozím letům trochu mění. Začíná se po hlavní na Přerov (uzavírky kolem Hulína nedávají jinou možnost). Fouká do držky, přesto se mi daří držet průměr kolem 32. Vím to, protože jsem si na průměr 32 nastavil course v Edgi, kam jsem i vynesl navigaci na trase, abych se neztratil. Snažím se točit i jet. Fikne me Peca, to už prší, trošku, ale chlístá mi od jeho zadního kola, tak se ani nesnažím viset. Dávají mi další dva borci, ale to už začíná regulérně lít, viditelnost jde do háje, musím rozsvítit podsvícení navigace, protože nevidím odbočky, cedule nic. Obrovské namalované šipky se ztrácejí pod valící se vodou po cestě, kterou po chvíli ještě doplní kroupy. Partner, který jde konstantní rychlosti 32kmph v Edgi mi zatím neujíždí, ale není to legrace. Vítr ještě trochu sílí a to už mi ujíždět začíná. Před Moštěnicí uhýbám doprava a až později se dozvídám, že už o odbočku dříve odbočilo dost závodníků asi také dezorientovaných deštěm. Za odbočkou se trať zvedá, míjím závodníka, který si obléká pláštěnku, leje furt, sem tam krupka, no paráda. Vítr se teď už ovšem opírá do zad a začíná pravý adrenalin. Ještě ve stoupání se mi daří jet nejdříve skoro třicet, až po chvíli musím zpomalit a paňáček mi ujíždí o více než kilák. Prd vidím, je to stále horší až mne napadne sundat brýle a hle, mlha, která mi hrozně vadila, vlastně není:-)). Z nejvyššího místa už trať stále mírně klesá a dá se jet opravdu rychle a valit skoro 50kmph po silnici s proudy valící vody, kolem běsní živly, hromy, naštěstí ne blesky, vichr no mazec. Dávno neřeším nějaké zašpiněné kolo, mokro v botech, neboť promočení je totální. Místy teče přes silnici hnědý proud vody z pole, ale kašlu na to, už ani nepřibržďuju, ať ultrema ukáží, jestli drží:-). V Rymicích dojíždím dojíždím paňáčka ploužícího se 32 kmph a ujíždím mu. Neujíždím už ale Pavlu Jurčíkovi, který mne kousek za Rymicemi dojel a předjel. Za Holešovem ale nějak vadne, takže ho fiknu zpět. Nemá to moc smysl, jede v běžeckých botech, takže z depa jde stejně přede mnou. Závěr kola je chuťovka. Sice už neprší, ale všude je mokro a na trávě v depu stojí spousta vody. Dojíždím s průměrem bez dep 33,2 a spokojenost je veliká. Skočím z kola a šup do depa, kde se před uložením kola obíhá pařez, aby se srovnala výhoda těch, co mají kolo blízko východu. Jelikož jako známý rychlík svištím, v zatáčce se hezky poskládám a přikryju kolem. Jak tak ležím na zemi v kaluži a nikdo nepodává noviny ani občerstvení, rozhodnu se pokračovat v závodě:-). Dám kolo na stojan a kurnik, chci sundat osušku z bot. Má nasáklá asi 15 kilo:-) a botky jsou stejně durch, což má jednu zásadní výhodu, neřeším kaluže, bo zhoršit se to už nemůže, aspoň déšť končící na kole už nepokračuje. Běží se mi fakt dobře. Snažím se uvolňovat krok a garmin stále ukazuje tempo blízko 5:00. Běží se 3 okruhy po 2200m, tedy celkem 6,6 km. Změřeno to, bohužel, nemám přesně, poněvadž jsem si při vytahování shlehy z kapsy na zádech vypl stopky, čehož jsem si všiml až kus ve třetím kole, když jsem si říkal, že 4,5km za 18:30 nemůže být dobře dobře ani není to, že čas neroste:-)). tím se mi čas v hodinkách dost znehodnotil. Podle oficiálních výsledků jsem běžel 6600 za 31:50, což je tempo lepší než 5:00. Bohužel data z garmina hovoří jinak, ale nevím, jak se dostat ke správné hodnotě. Navíc se projevil bug firmwaru, kdy při přepnutí profilu sportu z kola na běh mi naskočilo 42000 km a data byla v pytli. No v pondělí mi odchází z garmina ČR nový forerunner 310XT tož doufejme, že je to jednak pravda a pošlou ho, druhak také, že nebude trpět touto vadou. Ale zpět od techniky k běhu. První kolo jsem byl celkem opatrný, druhé zkusil přidat a v jeho závěru si dal onu osudnou shlehu a třetí zkusil dát, co to půjde. Ani to však nestačilo na Téčka, který mne zhruba v polovině posledního kola doběhl a úplně mě demoralizoval, protože mi nedošlo, že nemusí běžet poslední kolo, ale myslel jsem, že mne docvakl z následující rozplavby. Já to po chvíli pochopil (teda Téčko mi to řekl, když viděl, jak jsem se vyděsil:-)), ale nohám to nějak nedošlo a do cíle jsem je musel kopat krok za krokem. V cíli ještě poslední otočka kolem pařezu (bez pádu tentokrát:-) a hurrá do cíle.
Trochu povykládat s rodinnými příslušníky, osprchovat, vyplavat, převléct a tradá na řízek. 2 chleby pod ním nejsou vidět. E-jídelníček nee-jídelníček, zdlábnu ho jak malinu, zapiju nealko pivem (ač nápoj v ceně, na nealko pivo doplácím 7 kaček) a relaxuju, vedu řeči, schovávám věci do auta, sleduji dění kolem lidí, co si zkrátili kolo a tak. Po vyhlášení výsledků (nečekali bychom, ale Ondra byl třetí do 30-ti let, tož jsem mu musel udělat fotečku:-) valíme domů. Oficiální výsledky v době odjezdu nebyly, podle neoficiálních jsem byl kolem 60-tého místa z cca 125-ti závodníků.
Celkově jsem s výkonem s ohledem na své možnosti velice spokojen. Plavání s depem za 8:30 (podle výsledků, čisté plavání odhaduji kolem 6:30, což značí 400 pod 6:00 a to je gut), kolo průměr přes 33 k klimatických podmínkách, jaké jsem dosud nezažil a při boji s živly jsem se cítil jako opravdový tvrďák:-) asi nešlo zajet s mýma nohama lépe, no a běh v tempu pod 5:00 (je-li to tedy pravda) je prima naděje na Grymovskou desítku a určitě to nejrychlejší, co jsem letos běžel.
Jsem zvědav na Královský triatlon kam, bude-li hezky, ještě pojedu a zakončím tam TT sezónu u selátka, zvěřiny a točeného piva:-)
Výsledky, až budou, budou jistě k nalezení někde tady nebo blízko.