Chcete si odpočinout od práce? Vyrazte s dětmi a vezměte jich hodně!

Když se manželka někdy na podzim vrátila po x letech mateřské do pracovního procesu, vůbec jsem netušil, jak zásadní dopady nejen na pravidelní denní režim, ale i na termín a lokaci části mé dovolené tato změna bude mít. Abych to moc nenatahoval, manželka pracuje jako asistentka u postižené holčičky v 1. třídě zaměřené právě na integraci dětí s nějakou potíží. Loni se tam, bohužel, nedodržel rozumný standard držet v podobných třídách nízký počet dětí a ve třídě je 29 kousků, z čehož kromě manželčiny svěřenkyně cca čtvrtina vlastní papír na ADHD (hyperaktivita s poruchou pozornosti) a několik je reálných adeptů na zvláštní školu pro omezený intelekt či zanedbanou výchovu.
Škola se navíc rozhodla, že na pobyt v přírodě pojede celý 1. stupeň hromadně, což je 5 tříd, dětí celkem 120. To už je pěkná parta, což? Co si pamatuji, tak existuje něco jako norma, podle které při pobytu přes noc musí být s dětmi na každých 10 dětí jeden dospělý. Podle vedení školy ale na 1. třídu s 29-ti dětmi stačí učitelka a asistent postiženého dítěte, které se rovněž účastní pobytu. Další kapacity škola uvolnit nemůže a externí zdroje nehledá. Protože si manželka v nové práci teprve doplňuje vzdělání a začíná, je z ní pochopitelně nervózní a před školou v přírodě byla opravdu plná obav. Jako správný manžel s manželkou cítím a jako vystudovaný pedagog a ostřílený táborový vedoucí jsem i kompetentní ji podpořit v akci. Obětoval jsem tedy týden dovolené a nabídl, že na školo s prvňáky jako 3-tí do party pojedu. Nebudu se vyjadřovat k organizaci, plánování kapacit jsem popsal a že jsem na akci vyrazil bez platné smlouvy snad dostatečně dokresluje zájem vedení školy na podpoře zdárného průběhu akce.
V zásadě už příjezd na Rusavu mi signalizoval, že to nebude legrace. Ubytování v 5-ti patrovém hotelu (1 část, ostatní byli v asi 100m vzdáleném "přídavném" objektu) značí, že jako jediný muž v teamu vychovatelů a učitelů odtahám prakticky sám cca 60 kufrů a dalších beden s vybavením do pater 2-6 (v 1. patře je totiž restaurace a jídelny, pokoje tedy začínají až v patře druhém), ranní cca 70-ti minutový běh v kombinaci s touto skoro hodinovou legrací značí, že končím totálně propocen a na pokraji smrti hladem v kombinaci s vyčerpáním:-D.
Nebudu se pokoušet líčit všechny zážitky, protože ne každý den, ale každá hodina sebou nesla minimálně několik zaznamenáníhodných miniepizod, na což zde prostě nemám prostor, resp. mám, ale nehodlám ho využít:-)). K čemu hodlám tento prostor využít je (sice skromně čtená,) agitace za učitelské povolání, zejména to "prvostupňové". Během pár dní jsem totiž měl možnost sledovat v koncentrované podobě, jak náročné toto povolání je a jak zásadním způsobem můžou učitelé formovat naše děti. Škola v přírodě je v zásadě esencí všecho, co se může stát ve škole, ještě výrazně umocněnou nepřetržitým kontaktem s dětmi ve dne v noci. V klidu zapomeňte na osmihodinovou pracovní dobu, fungovat začínáte ráno hoďku před dětmi (čili 6:30, pokud jako já nechodíte od 5:15 běhat:-) a jedete celý den. Dohlédnete na řádné vzbuzení, hygienu, spořádanou snídani (v průměru 2 vylité čaje, nějaké rozsypané jídlo, minimálně 2-4 děti nejedící podávanou potravinu...), uklid na pokojíchi a dopolední program, svačinu, další dopolední program, hygienu před obědem, oběd (další maléry, nejedící děti, nemléčná dieta 1ks, bezlepková dieta 1ks, kterým personál v klidu podá mléko či normální oplatek....). Následuje takzvaný odpolední klid, který děti nenávidí, protože ležet můžou doma a vy jej strávíte vyhodnocováním dopoledních aktivit, abyste u večeře mohli rozdat odměny, od kterého vás trvale odvádí uklidňování "odpočívajících" dětí. Následuje odpolední program, svačina, další program, hygiena, večeře v podobném gardu jako oběd, večerní program, večerní hygiena (zkuste byť ve třech sprchovat 27 prvňáků) a vaše šichta nekončí ještě ani kolem 22:00, kdy usínají poslední děti, protože je potřeba dochystat plán na další den (díky absenci vedení pobytu je koordinace mezi třídami prakticky nulová, čili často dochází ke křížení aktivit a problémům s kapacitami sportovišť atp.). Nicméně i tak spíte s otevřenými dveřmi, abyste slyšel co se kde šustne, protože každou noc se jde někdo vyčůrat a dost často bloumá dezorientovaný a polospící po baráku.
To vše za učitelský plat a kecy lidí okolo, jak si užíváte volno s dětmi mimo školu. Já osobně mám po pěti dnech totálně vygumováno. Ještě nikdy jsem na žádné dovolené tak nevymazal z paměti vlastní pracovní záležitosti jako zde. Kvůli kraválu jsem většinou ani neslyšel telefon a na zpětná volání o dovolené kašlu:-), internetové připojení v hotelu Rusava pro hosty rovněž neřeší, což je při nedostupnosti CDMA signálu dost nepříjemné, ale zase se ani nedostanu do firemní pošty:-). Ještě teď, 24 hodin po návratu mi hučí v hlavě, jsem mentálně gumový a do mailu se nepodíval.
Na závěr si dovolím malý apel: spolupracujte s učiteli svých dětí, často mají schopnost ovlivňovat vaše děti více než vy sami. Otevřená a upřímná spolupráce místo shánění potvrzení o dyslexii, disgrafii, hyperaktivitě atp. je to nejlepší, co můžete udělat pro své dítě.

P.S.: provedu malou negativní reklamu hotelu Rusava, protože zejména v oblasti stravování jsem tam zažil věci, které, ač ostřílen desítkami akcí, jsem dosud nepoznal. Asi rekordmanem pobytu je tzv. játrová pomazánka na starém chlebu z úterního rána (ostatně čerstvé pečivo se prakticky nepodávalo), která svou konzistencí i chutí připomínala ze všecho nejvíce žrádlo pro psy (schválně jsem doma po návratl "koštl", abych se ubezpečil, že nekecám). Po čtvrteční odporné omáčce na těstovinách, již jsem nebyl schopen vůbec pozřít, jsem musel vyrazit na večeři do hotelu "pod Čechrem", protože už jsem měl opravdu šílený hlad a nenechám přece vydělat v hospodě podnik, který mi v jídelně podal hnus.
V kontrastu k tomu obsluhující personál byl velice ochotný, nic nebyl problém, ovšem ani super usměvavý číšník šlichtu na talíři nezachrání. Nemluvě o velmi neuspokojivé úrovni sociálních zařízení více než tří čtvrtin pokojů. Čili za mne tento hotel vřele nedoporučuji, byť na rovinu přiznávám, nevím, jak se chovají k "normálním" hostům.