středa 27. června 2007

Týden 18. - 24.6.

Původně jsem ho sem ani nechtěl psát, páč toho na psaní zas tolik není, ale nakonec by chyběl, tak šup sem s ním.
Pondělí: z víkendu přeložené naordinované delší kolo. Po rovinkách, v klidu, pěnkě od půl páté ráno, abych to stihl i do práce;-).
Úterý: služebka s večerním návratem, takže nic
Středa: původně plánovaný test zapůjčeného neoprenu se z důvodů organizačních komplikací nekonal, ale Naďa s Matýskem stejně na Jadran vyjeli, tak jsem se tam za nimi cestou z práce stavil a dal si asi 500m on open water ;-)
Čtvrtek: nic. Původně plánovaný klus se nekonal. Ráno jsem ho přeložil na večer a tak zatměl v práci, že už nebylo sil, takže jsem se raději věnoval doplňování sacharidů.
Pátek: měl jsem takovou předstartovní horečku, že jsem nebyl schopen žádné kloudné aktivity. Celé odpoledne a večer jsem si rovnal věci, kontroloval, co jsem zapomněl a pak razil na prezenci Moraviamana
Sobota: Moraviaman
Neděle: volno. Sice jsem si říkal cosi o aktivním odpočinku, ale nakonec jsem se věnoval aktivitám rodinným statečně po všech dojídaje slavnostní oběd za účelem doplnění ztracené energie (hlavně ty smažáky po dětech mne fakt nakoply;-) a konečně si dal i nějaké to zasloužené vícestupňové pivko. Desítka v Otrokovicích byla skutečně jenom stabilizační a navíc jsem byl tak utahaný, že mi ani moc nejela.


Km

Čas

Plavání

4,3
1:19

Běh

42

4:55

Kolo

312

11:32



17:26


Suma sumárum sice nevypadá tabulka zle (plavecky dokonce myslím rekordní týden), ale není to tréninkem, anóbrž, s prominutím, kurevskou délkou závodu :-D.

Na závěr jenom malou poznámku k diskusi na webu moraviamana, do které jsem se taky lehce zapojil.
Je to asi takový český syndrom, že v žádné diskusi se nedá rozumně argumentovat a vyvarovat se emocí. Přestože jsem pořadatelům za uspořádání závodu vděčný a líbil se mi, nemám kvůli tomu pocit, že je nepřípustné poukázat na nedostatky. Konec konců ať si vykládá o neziskovosti pořadatelství kdo chce co chce, tisícovka startovného není až tak málo, aby si člověk neměl nárok aspoň postěžovat. A to v diskusi nejsou žádní brutální kverulanti, pouze poukazují na chybějící občerstvení pro pomalejší cyklisty (byl jsem mezi nimi), nehlídání hákování (což je pravda) a chladnou atmosféru v cíli (což je taky pravda, s výjimkou úplného konce, ale za to nemohou pořadatelé, to je v první řadě několegialita těch rychlejších).
Reakce na tyto příspěvky se místy nedají nazvat jinak hysterickými. Je to nějaký náš pitomý národní zvyk číst ve větě "Banánů mohly být taky větší kousky. Pořadatelé ochotně dávali více, ale do čeho ty kousky dávat.." něco ve smyslu, že pořadatelé jsou úplní pitomci. Tak to přece není. Kritika, je-li smysluplná a konstruktivní, nás přece posouvá kupředu, pomáhá nám se zlepšovat. Argumentace vůbec je přece tříbení mysli, k čemu hned invektivy.
No nic, týden byl tréninkově chudý, tak jsem si aspoň vylil srdíčko;-) a hurrá směr Hanácký pohár.

2 komentáře:

  1. S oprávněnou kritikou (podotýkám konstruktivní a malou) máš pravdu. Abychom jí přijmuli (netýká se to jen toho o čem píšeš), to nám dělá problém. Nevím, jestli je to jen "čecháčkovská" specialita...
    nebudeš mít u pořadatelů černej puntík pro příště?

    mapo

    OdpovědětVymazat
  2. myslím, že ne. Ti lidé jsou velice rozumní a vstřícní, Silvie Valoušková mi dokonce ochotně poslala nálepku na medaili (já si totiž v "rauši" po doběhu nevšiml, že je poškozená). Nejvíc se, jako ostatně skoro vždy, čílí lidé, kterých se kritika vůbec netýká.

    OdpovědětVymazat