Sezóna 2010 týden 6. (4.-10.1.) s prašivým počasím

Tento týden byl plánovaný jako odpočinkový a nebýt takového šrumce v práci, třeba bych si i trochu odpočal:-). Rozpis vypadal asi takto:

po 04.01.	Volno	0:00
ut 05.01.	U-POS	1:10
fáze 2	C-ZDV	0:40
st 06.01.	B-ZDV	1:00	B-ABCI: 0x(6(0,3+1)+0)	B-Temp I: 0x(4(2+3)+0)
fáze 2	P-KrZV	0:50
ct 07.01.	Volno	0:00			Praha
pa 08.01.	P-Vypl	0:40			technika
fáze 2	U-POS	1:10
so 09.01.	B-Komp	0:50	B-ABCI: 0x(6(0,3+1)+0)	B-SSK: 2x(5(0,2+3)+6)
ne 10.01.	U-Vyt	1:30
fáze 2	C-ZDV	1:00

Zahájil jsem pondělním nedodržením plánu a šel do posilovny, bylo to trápení, ale měl jsem obavu, jestli to v úterý stihnu..
V úterý vyšlo v poledne plavání a hned jsem otestoval zapůjčený tempo trainer, o kterém napíšu, až ho otestuji trochu detailněji. Večer jsem ještě sedl na chvíli na kolo a válce. Už mi to docela jde.
Ve středu mi nějak nešlo vstát a tím se odstartoval pitomý den. Plavání nešlo stihnout, tak jsem se aspoň večer ukecal vyběhnout. O nějakých úsecích se v 15-ti číslech čerstvě napadaného (a stále padajícího) sněhu moc uvažovat nedalo, možná můj pohyb chvílemi snad aspoň trochu běh připomínal, ale nemyslím.
Ve čtvrtek jsem si dal výlet do Prahy, který se naštěstí moc nenatáhl, díky čemuž jsem jsem ještě večer stihl posilku a bylo to podstatně lepší než v pondělí. Od příštího týdne mě čeká poměrně zásadní změna v motivech na nohy, kdy přidáme opakování z 10-15 na 30-40. To  bude maso a jsem zvědav, jak to půjde.
V pátek jsem si musel vzít dovolenou, protože manželka měla školu, Matýsek marodil a hlídání už se nepodařilo zajistit. Dopoledne jsem dal chvíli válce a odpoledne strávil vezením ženy do školy, vracením se a dovezením jí zpět s mezipřistáním na nákupu, takže další aktivita už nevyšla.
S ohledem na počasí jsem se na sobotní běh regulérně vykašlal a zařadil válce. Docela bych řekl, že jsem se fakt zlepšil a kadenční úseky už jsem odjel všechny přes 110 rpm. Do 120-ti ještě pořád daleko, ale pokrok tam je jasný.
V neděli jsem se na běh opět vykašlal. Na hromadách sněhu se přes noc vytvořila ledová krusta a na to se můžu prostě vykašlat, kotník mám na každé noze jenom jeden a tom levém pořád vím. Původně jsem si říkal že tedy odjedu celé 2,5 hodiny na kole, ale morál stačil jenom na hodinu a tři čtvrtě. Už tak je úspěch, že jsem se po vydatném obědě na Labuti, kde jsme oslavili manželčiny úspěšné sobotní zkoušky (v mém případě valašským pařezem:-)) na trenažér vůbec dokopal.
Nějak pořád neubývá společenských záležitostí, takže váha od minulého týdne stagnuje na 101. Tak už to dál nepůjde, takže od příštího týdne zavedu nějaké stravovací úpravy. Plán je také náročný, tak to půjde jistě dobře.