2008 týden 7 (11.2.-17.2.)

Jak jsem si minulý týden pochval prospěšnost odpočinku na prima trénování, tak tento týden již pozitivní vliv odpočinku odplul do kytek. Napadá mne lehká paralela s pohádkou o mašince Ludvíkovi, kterou si teď oblíbil Matýsek. Když jede mašinka do kopečka supí uff--uff--uff--uff--so--tva--le--zu--so--tva--le--zu, když jede z kopečka zpívá si užužužužužtomažuužtomažu. Minulý týden jsem se cítl na užtomažu, kdežt tento týden tak na so--tva--le--zu.
Ale pěkně popořádku. Od Michala jsem dostal následující běžecký rozpis:

Pon- klus 8km na 145/´
Ute- volno
Str- 5R, 2x2km za 10´, 1km za 4:45´/ pauza 3´, V2
Ctv- volno - plavani
Pat- 5R, 10x100 na 80% /MK100, V3
Sob- 3R, 6km za 30´, 3V
Ned- souvisle 12km na 150 + 6km na 155 + 4km na 160

zejména neděle na mne dělala drsný dojem, už ta minulá o 4km na 160-ti bpm kratší mi dala pěkně pokouřit.
V pondělí jsem byl tak hotový z neděle, že jsem zařadil volný běžecký den o den dříve. Abych ho úplně neproflákal, dal jsem si v poledne 2km plavání a večer v době manželčina pilates hoďku a čtvrt točení na trenažéru.
V úterý už jsem vstal a odběhl lehkou devítku v terénu na 146-ti bpm.
Ve středu mne čekaly poměrně náročné úseky a na lačno to opravdu nebyla legrace. V poledne jsem to zkusil vyplavat v bazénu, nicméně trénink připomínal nejvíce bojová cvičení. Navzdory všem drahám volným plavalo 95% účastníků na šíř (a že nebylo lidí v bazénu málo), nicméně já jsem neodolal a šel plavat na délku. Spoustu ran jsem dostal, trochu víc rozdal a nakonec si získal zasloužený respekt:-)
Ve čtvrtek jsem si střihl 800km za volantem (Přerov Teplice a zpět), takže volno. Sportovně úplně plonkovní den to ovšem nebyl, protože jsem se na zpáteční cestě stavil v Brně u Pavla Baběráda a koupil od něj tretry Lake CX310. Udělaly mi velikou radost. Napíšu o nich později, protože mi vypověděl službu trenažér.
V pátek mne čekal oblíbený motiv 10x100-100, měl jsem ale veliký problém se vůbec pohnout trochu rychleji a opravdu jsem se obával víkendových běhů. Tak jsem si aspoň v poledne zaplaval a zařadil dost motýlka. Břicho mne z toho bolí ještě dnes:-)
Sobota a v ní trénink s úsekem 6km v tempu 5:00. Navzdory odpolednímu sluníčku fouká a je zima. První polovina z 6-ti km je proti větru, přesněji řečeno vichru. Držím tempo 5:08 a jsem rád, že žiju. Po otočce se mi tempo podaří zvednou a končím 6km v čase 30:06. Průměrný tep 172 je mi svědkem, že jsem se neflákal:-) 3km výklus vůbec nebyl uvolněný, naopak, trápil jsem se a uvažoval, že si zavolám taxíka..... Večer se u nás zcela neplánovaně sešla menší společnost. Zcela nespolečensky jsem jsem si dal dvě piva, v 11 večer je nechal napospas manželce a šel spát. Měl jsem toho plné zuby a pracovně náročný týden zavinil průměr 6:00 hodin spánku, což je zoufale málo.
V neděli jsem ráno nevyběhl, -12 mne odradilo. Dopoledne jsem byl venku s dětmi a hrál pitomou hru na běhání do kopce a z kpce, přičemž do kopce jsme museli křičet so-tva-le-zu-se-no-ve-zu a z kopce užtomažuužtomažu. To už jsem věděl, že odpoledne budou bolet holeně i achillovky. A taky jo. Protože bylo přimrzlo, dal jsem první polovinu kolem Bečvy terénem. Bolelo všechno a proti předchozím dnům nechtělo přestat. Za Grymovským mostem už to vypadalo, že holeně povolí, nicméně se náhle polňačka změnila v oraniště vytvořené kopyty koní. Začíná se ze mne stávat nepřítel koní. Pominu-li stále častější výskyt jejich výkalů na nejrůznějších místech včetně našeho parkoviště!!!, stále více cest je v době vlhka uvedeno do zoufalého stavu cválajícími lichokopytníky. Na rozbité cestě mne holeně znovu rozbolely. Když už jsem si myslel, že jsem fakt naštvaný, přidal se ke kopyty rozbité cestě i faktor traktoru. No to už bylo úplně v p....i. Zase tam chvíli nepoběžím. Po chvíli už jsem naštěstí přeběhl na asfalt, kde po chvíli bolest odezněla. Ještě 6km na 155-ti bpm docela šlo, ale 4km na 160-ti už mi dalo sakra pokouřit. Doklusání domů mi už jenom dodalo. Jediným světlým bodem byl na zpáteční cestě běh proti zapadajícímu slunci. Škoda že kolem Bečvy nejsou nějaké schody a socha. Mohl jsem si zapózovat v zapadajícím slunci jako jeden známý milovník syntetického testosteronu:-D

Součet za týden není zlý (viz tabulka), nicméně pocity už tak dobré nejsou. V nohách mám podobné pocity jako v září, kdy jsem byl pozitivně přeběhaný a i přesto, že průměrné tempo bylo také v tomto týdnu pod 6:00 na km, výkony byly výrazně horší, než minulý týden. Příští týden vypadá volněji, v sobotu mám v plánu Rohálovskou desítku. Snad se do té doby trochu zkonsoliduju.