neděle 29. července 2007

Hulmen 2007

Na tento závod jsem se docela těšil. Znám Hulínské koupaliště, které je jedno z nejhejzčích v regionu navíc s velikánských brouzdalištěm pro Matýska, takže jsme závod pojali jako vyloženě rodinnou atrakci s manželkou, Matýskem, švagrovou Zuzanou, oběma neteřemi i Ondrou, který ale nezávodil, aby se pošetřil na Babický triatlon v neděli. Druhým velkým plusem závodu je časný start (9:00), po závodu tedy zbývá prakticky celý den na vodní hrátky a radovánky. Jednou z těch prvních bylo zjištění, že jsem nenabil akumulátory do foťáku, čímž z této prima akce nemám ani obrázek, škoda.
Prezentace proběhla v pohodě, stejně jako cesta navzdory ranní hodině, nafasoval jsem vzorek musli od Dava, Delissu a citrónku (něco takového asi prvně) a číslo 35. To mi bylo napsáno ukrutně tlustým a i jinak brutálním fixem na obě nohy i ruce a barvou z něj jsem si zašpinil komplet všechno oblečení, jež jsem měl sebou ;-) Na start se postavilo skvělých 119 lidí.
Plavecká část probíhá v bazéně vždy po 15-ti závodnících, kteří pak normál valí do depa na kolo a dál. Nevýhodou tohoto modelu je malý přehled o vývoji závodu (což mne například netrápí;-)), ovšem zásadní výhodou je jak luxusní nekontaktní plavání v 50-ti metrovém bazénu, tak i prakticky bezhákové závodění.
Jak si bystrý počtář spočítá, startoval jsem ve třetí vlně. Počty sice narušil pořadatel tím, že do druhé rozplavby zařadil jenom ženské, ale asi byly všechny brzo regnuté, že jsem se do třetí vlny vešel. Plavalo se mi dobře (nejspší díky točenému pivku, které jsem díky včasnému příjezdu před startem stihl) , jenom škoda, že jsem ve vlně prakticky neměl soupeře (trochu jsem se bál Aldamana, ale asi neměl den :-)). Nejlepšímu dalšímu závodníkovi jsem na 450-ti metrové trati nadělil 110m a lezl ven za obstojných 6:40, kterýžto náskok mi ovšem užralo depo, kde jsem šel i do ponožek. Po Grafilitu jsem nechtěl riskovat puchýře. Kolo je svižné, na trati jenom jeden kopeček cca na 10-tém km, kde mne dojíždí první a také poslední cyklista. Chvíli za ním vlaju, pak mi ujede, pak ho sjedu, chvíli se střídáme (mezitím sjíždíme nějaké holky plavající před námi), nakonec mu jaxi ujedu. Švihá mi to hezky až do chvíle, než přijedu na křižovatku do Břestu, kde jsem tedy rozhodně neměl co dělat. Přejel jsem, já trouba, poslední odbočku vlevo (šipky byly malé, červené a jám mám 4,25 dio na obě oči, navíc mi to hezky jelo, kdo by zatáčel;-)). V Břestu jsem se rozhodl neotáčet, ale uhnul jsem vlevo a dojel do Hulína po hlavní od Přerova, čímž jsem si natáhl kolo odhadem o 2-3 km. Průměr 34kmph potěšil. Takže hurrá na běh. V depu se zas jaxi dlouho šmrdlám a razím na dál. Sbíhám znova holky, které jsem už předjížděl a jsem sbíhán běžci, kterým jsem možná mohl ujet. Naštěstí jich díky rozestupům není moc. 6 km nakonec dávám za 28:43. Tak rychle jsem letos ještě neběžel.
Nakonec z toho vyšlo celkově 38. místo, 6. v kategorii nad 35 let. Na bednu chybělo necelých 7 minut. Nebýt pokaženého kola.....Jarda Zdráhal mi dal 40 sekund....škoda. Ale aspoň jsem ho nenaštval jako svého nového klubového kolegu, protože na můj zdvořilý dotaz o vstup do oddílu mi Petr Dohnal z TTS Osek neodpověděl pyšně v duchu Mirka Dušína, že klub je plný, ale naopak s tím neměl nejmenší problém a po pár dnech mi dal vědět, že členové s mým přijetím souhlasí. V Hulíně jsem tedy provedl historický akt a podal přihlášku do oddílu TTS Osek Nad Bečvou, čímž se za pár dní stanu registrovaným a pro nevybavené kolo nebuzerovatelným borecem :-D. Navíc budu muset celou zimu pilně trénovat, abych novým kolegům aspoň občas viděl záda.
Ale zpět k závodu. Už toho vlastně moc nezbývá, protože v tombole jsem nevyhrál (Aldaman ano a pěkně mne tím rozhodil) a líčít Matýskovy kraviny v brouzdališti by vydalo na novelu. Jednu věc však vyzdvihnout musím a to občerstvení po závodě. Pořadatelé se vykašlali na tradiční guláš či malinko méně tradiční těstoviny a podávali řízek a to Řízek s velkým Ř. cca 2x tak větší rozlohy než přiložený krajíc chleba a minimálně 1,2cm tloušťky v nejtenším místě, které bylo malinké :-D. Křupavá strouhanečka, no mňam. Moc tuto potravinu doma nevaříme, ale já si v sobotu na kuřecím řízku pošmákl jako už dlouho na ničem.
Ze svého pohledu hodnotím akci jako skvělou. Hezký závod, umístění bych předem bral všemi deseti, škoda nataženého kola, mohlo to být ještě lepší a cenné body rodinného soužití, protože blbnutí mi trvalo přesně 1:34:19. Závodu se neúčastnil ani jeden z mých mediálních oblíbenců, asi to mají daleko.
Tím bych měl prakticky končit, ale přihodím malou veselou večerní historku. Po návratu z Hulína jsem slíbil kamarádovi vyřešit nějaké potíže na jeho notebooku. Cestou jsme se (pěšky) stavili v obchodě koupit něco na snídani, protože doma bylo totálně vyjedeno. Opravil jsem noťas, nachutnali jsme vína dovezená z Itálie (chardonnay z Traminu a jiné lahůdky), Matýsek si vesele hrál, vyhlížel za oknem pavouky a najednou se dalo do deště a nastalo skoro deset večer. Navzdory x taxi firmám v Přerově se polovině nedalo dovolat a firmy, které braly hovory, nabízely příjezd kolem půl hodiny. Využili jsme tedy nabídky hostitelky, že nás hodí domů. Čekaje na odvoz dcery z nočního vlaku totiž nepila. Dorazili jsme domů a sotva Dája odjela, zjistli jsme, že nákup zůstal u nich. Jelikož již povoloval déšť, nazul jsem botky, triko, šiltovku a elasťáky (pořadí bylo asi jiné ;-) a vydal se klusem s batohem pro snídani. Taková noční 4km vyklusávačka po sedmičce vína je skutečně mimořádný zážitek. Chvíli jsem dokonce uvažoval o pár km protažení klusu, ale nakonec dorazil raději domů a šel spát. Sice trochu dlouhá, ale povedená sobota.

1 komentář:

  1. Nechal jsem tě v bazéně vyniknout, přece jenom bývalý pólista by mel být po plavání v prvních řadách :-)). Po příjezdu domu jsem si do vyhranného třetinkového krýglu načepoval Krušovického Mušketýra :-)). Mě se závod taky moc líbil,příští rok jedu znova, řízek byl prostě famózní!! :-)

    OdpovědětSmazat