pátek 9. listopadu 2012

Pauzička

Když jsem tady skuhral, jak se mi špatně běželo s bolestí kolem žeber, vůbec jsem netušil, k čemu se reálně schyluje. Bolesti po pár dnech odezněly, já se vrátil do normálu a pohoda jazz, 2x denně kolo, hromada práce, 2 prodloužené za víkend, jenom ať se kolečka pořádně točí.
Když už jsem na problémy v podstatě zapomněl, ozvaly se minulou středu v noci znova. Říkal jsem si "šlo to rozběhat, půjdou i rozjezdit" a odjel do práce. Celkem to šlo, sice se mi nedýchalo úplně komfortně, ale tak nějaká natažená žebra nás nezastaví, že ano.
V práci to stálo za starou bačkoru a cesta zpět byla hrozná. Kromě bolesti při dýchání začalo pršet a jak jsem nemohl pořádně šlapat, trápil jsem se domů hodinu a půl. Bylo mi tak blbě, že jsem se rozhodl jít v pátek k doktorovi, považte :-).
Do rána mi trochu odlehlo, jenom v leže na zádech jsem od píchání v zádech nemohl vydržet, vzal jsem si sick day a šel k doktorovi. Z důvodu odlehnutí jsem asi nebyl dost přesvědčivý a nechal se poslat domů s tím, že to skoro určitě bude od zad a jestli to do pondělí nepřejde, ať dorazím znova.
Do pondělí to trochu přešlo, ale úplně ne a já se na naléhání manželky vypravil do ordinace znova. V pondělí se ordinuje až odpoledne, takže vyšetření až na ráno.
Ráno všechno hezky odsýpá, na 7 krev, v 7:20 už mám i natočené EKG a v 8:00 rentgen plic a páteře. Tak šup zpět k praktikovi. Dlouhé čtení, fakt dlouhé čtení a následně informace: "je to nejspíš od těch zad, ale raději vás pošlu na doplňkové vyšetření do nemocnice".
V nemocnici na interní ambulanci rozhovor s doktorem, informace o zádech zopakována nicméně na rentgenu je poznámka o možné plicní embolii. Jsem tedy uložen na lehátko a z leže už se nezvednu až do dneška. Následuje krev, CT, ultrazvuk nohou a diagnóza je potvrzena: plicní embolie, trombotické ložisko v levém bérci.
No ty vole, doteď jsem z toho měl v podstatě srandu, ale tady končí. Hospitalizace, ředění krve a absolutní klid na lůžku, režim 3, což značí, že nesmím ani spustit nohy z postele, prý to může trvat i 7 dní!
Tak naštěstí netrvalo:-). Včera už jsem mohlo spustit nohy z postele, dnes už můžu popocházet po pokoji. Jaké štěstí může být dojití na WC a sprcha:-).
Když všechno dobře půjde, o víkendu mě pustí domů.
Důvody vzniku trombu zatím neznám. Genetika bude hotová až za 3 týdny, poúrazový stav to není, mám tedy nad čím přemýšlet.
Další díl bude nejspíš na téma, jak se žije a sportuje při varfarinové kůře:-)
P.S.: jestli máte pocit, že jsem k problému od začátku přistupoval lehkovážně, máte pravdu. V úterý mě to prásklo jak Thorovo kladivo.

22 komentářů:

  1. Sakra úplně mě mrazí, když to čtu. Doufám, že se vše vyléčí a budeš v pohodě, přeji hodně štěstí.... Juraman

    OdpovědětVymazat
  2. Oujé, to si dej konzultace s Kačkou. Vzpomínám si, jak jsme jeli do Thomayerky, že jí bolí lýtko ze sádry. Ultrazvuk, ucpaná žíla a Kačka, že to se prej rozchodí. Na to jí řekl doktor, že by to byla možná tak poslední věc co by na tomhle světě mohla udělat.
    Takže rozhodně nepodceňovat. Drž se Marťas a dbej rad lékářů.
    P.S.: Nemůžeš to mít z těch podvrtnutých kotníků? V těchto případech mi preventivně cpali warfarin.

    OdpovědětVymazat
  3. warfarin mě čeká asi tak rok. Ten kotník je 2 roky starý, tak nevím, byla by ovšem asi lepší varianta než genetická disposice.
    A o víkendu mě nepustí, až v pondělí.

    OdpovědětVymazat
  4. No to je teda maso. Držím palce do rekonvalescence. Doufám, že vám tam dobře vařej a k večeři je sklenka bílého :-).

    OdpovědětVymazat
  5. Je to maso a cloveka to zaskoci. Pred par lety po urazu na lyzich jsem mela dlouho znehybneny koleno a zacalo me tak bolet lytko, ze mi tryskaly do oci slzy. Diagnoza 'hluboka zilni tromboza', nastesti zadna krevni srazenina nedorazila az do plic.
    TIP: Krev jsem redila nejdriv injekcne a pak pilulkama (ty leky se tady jmenujou jinak nez v Cesku). Nevyhoda pilulek je, ze nefungujou tak presne, jako injekce a jejich mnozstvi se musi porad regulovat a stelovat podle aktualnich hodnot krevni srazlivosti. Kazda zmena v jidelnicku v tom udela gulas. Takze jsem se nakonec na pilule vykaslala a vyprosila si injekce na cely obdobi lecby - bylo to i pres modriny na brise pohodlnejsi.
    Drz se!

    OdpovědětVymazat
  6. Držím pěsti co jich mám, ať ti to dobře dopadne. Drž se.

    OdpovědětVymazat
  7. Držím pěsti, Martine.. Na ten klidový režim na lůžku teď někdy vzpomínám s láskou...:) Jinak Neboj, i když zjistí genetickou dispozici (já ji mám taky), nemusí to znamenat doživotní léčbu. Jenom v době těhotenství a v šestinedělí e píchá Clexan do břicha. Ale děti už neplánuješ, ne :)? Promiň, zlehčuju to, ale je to lepší, než myslet na to, co se tak mohlo všechno stát...Drž se!

    OdpovědětVymazat
  8. Držím palce Martine, uzdrav se brzo...a všechno nej k svátku :-) Je fakt, že sraženiny se taky docela bojím, blbě se to odhaluje, jak píšeš ostatně sám.
    mapo

    OdpovědětVymazat
  9. Ahoj, tak jsem se chtěl konečně vnutit na vaše běhy přes oběd a ono toto...držím palce ať jsi brzy zase ve formě. Měj se. Jirka ze školení.

    OdpovědětVymazat
  10. martine, drz se!!!
    No neuveritelny novinky, ale zase, dozvedel jsi se to podle vseho vcas, driv nez to mohlo napachat nejake vetsi skody..
    Tak ne abys hned sednul na kolo a dal svych obligatnich 40k.. Drzim palce, kolik jich mam.. 12:)

    OdpovědětVymazat
  11. Tak to je mrzutý, ale na druhou stranu, hlavně, že jsi zašel včas...DRžím palce k brzkému návratu, ale nic neuspěchej....Zuzka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj,
      zkusím dodat trochu povzbuzení. Zažil jsem před šesti lety něco podobného. Tři dny bolest v zádech (zajímavé, že nejvíc vleže). Na pohotovost jsem ještě došel pěšky, tam řekli plicní embolie a od té doby jsem se už nesměl ani hnout. Po týdnu jsem se dostal domů, slabý jako třtina, psychika na dně, ale za týden už jsem mohl alespoň do práce. Warfarin se stal denní samozřejmostí. Za další dva týdny jsem poprvé vyjel na kolo (5 km - víc bych ani neujel). Postupně jsem přidával a za měsíc už jsem začal jezdit na výlety kolem 30 km. Po půl roce už jsem zase dělal všechny sporty jako dřív. Warfarin jsem mohl vysadit po roce. Jen si teď dávám větší pozor, aby zejména nohy nezůstávaly dlouho v nějaké strnulé pozici. Před delšími cestami (autem, letadlem) si píchnu injekci, která naředí krev (Clexan - dá běžně koupit v lékárně). Jinak je všechno OK.
      Držím palce, Honza.

      Vymazat
  12. Drzim palce! Uplne me to vzalo...

    OdpovědětVymazat
  13. No, hochu, tak to je pecka! Drž se, chlape!!! Jseš přece železňák ;-) Teď to bude zkouška psychiky.
    Witold

    OdpovědětVymazat
  14. Děkuji všem za milé komentáře a nebojte, jsem veselé mysli i díky vám;-). S punčoškama mě pustí na trať už koncem listopadu, takže vyhlídky vidím jako velmi optimistické. Ještě jednou díky vám všem!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to je dobre, ze nalada je vesela. Puncosky stejne patri k vybave a jsou epesni!

      Vymazat
  15. At ti to dobře dopadne. A ten konec listopadu vyjde.

    OdpovědětVymazat
  16. Hele a kdyby punčošky nepomohly, tak Ti "věnuji" mých 2x50 víkendových cyklokilometrů (+ letošní následující), ať ta 10-ka klapne ;-) Jinak pozdravuj paní Ječmínkovou, která nám Tě zachránila (já to mám doma podobně)!
    Witold

    OdpovědětVymazat
  17. Drž se, přeji ti poklidnou rekonvalescenci a poté mnoho dalších pohodových chvil strávených při sportování. Jinak vše nej.... - hlavně to zdraví ke včerejšímu svátku :-)

    OdpovědětVymazat
  18. No hochu, skutecne z p*dele klika, mam svy zkusenosti s pozitivnimi i negativnimi konci tohoto "stavu", toz jsem rada, zes ziv a brzy snad i zdrav! Drzim pesti, at klid na luzku prezijes stejne jako neklid predtim a brzo vyrazis ven, slunko snad nikam do te doby neutece ;o) w.

    OdpovědětVymazat
  19. no ty kjávo, dobře sis to naplánova. tak se drž, občane

    OdpovědětVymazat
  20. Jejda až teď sem si všim :) tak ať jses co nejdříve zase ve sportovnim .)

    OdpovědětVymazat