Tak už jsem snad definitivně zdravý!

Minulý a předminulý týden byly opravdu zážitkové, naštěstí to závěr minulého všechno vynahradil. Mám sestru provdanou do Popradu a konečně jsem se odhodlal k naplnění dlouho odkládaného slibu navštívit ji.
Ubytování jsme objednali v penzionu Aqualand, který můžu jedině doporučit.  Jednak se nachází v bezprostřední blízkosti popradského Aquacity, druhak je ubytování velmi příjemné, nové a majitel je fajn člověk, který neváhá vyrazit s klienty do Aquacity, aby pro ně bylo možno uplatnit 30% slevu, kterou tam pro 4 lidi denně má. Využili jsme hned v pátek večer:-)
Děti totiž naléhaly na koupání. Nebudu líčit všeobecně známe koupací atrakce v bazénech různé teploty, ale zastavím se u části Blue Sapphire, kde jsou bazény nasvíceny z vody a po setmění se nerozsvěcují hlavní světla. Veškeré osvětlení pochází z bazénů a v čase se všelijak mění. Od půl deváté je potom doplněno světelnou a laserovou show. Tu jsme už ovšem pozovali pouze zvenčí, protože děti toho měly po třech hodinách dost a 20:15 na večeři v Kolibě měly co dělat, aby vydržely vzhůru do jídla:-))
Měl jsem obavy, co bude ráno po několikahodinovém louhování ve vodě. Tyto se naštěstí nenaplnily a my mohli ráno vesele vyrazit do Tater. Celý den bylo nádherně, celodenní vycházka udělala všem moc dobře. Večer se u sestry podávaly jehněčí steaky, což je v jejím podání vyloženě zážitková gastronomie a také jediné hlavní jídlo za 3 dny, jehož hlavní složkou nebyly halušky, které miluju :-).
Na neděli jsem původně plánoval návštěvu Demanovské ľadové jaskyně, na přání dětí jsme místo zařadily druhou fázi v Aquacity, ve kterém jsme tak za zhruba 48 hodin v Popradě a okolí strávili čistého času přes 6 hodin. Dobré skóre:-)). Navíc se nedostavila ani rýmečka, takže tento týden už vesele trénujeme ;-).
Na závěr si dovolím jednu dopravní poznámku. Už o prázdninách se mi zdálo, že se na Slovensku nějak dobře jezdí. Nidko neblbne, neriskuje a když někdo fakt prasí, jde obvykle o čecha. Důvod je prozaický: policajti jsou všude. Teď o víkendu jsem to pociťoval ještě intenzivněji. Z Popradu na hranice jsem napočítal 22 hlídek včetně 3 mobilních hlášených v rádiu. Jaký kontrast proti velkohubě hlášeným akcím policie ČR na Velikonoce, kdy jsem měl tu nemilou povinnost kvůli silnému dešti vše obrazit autem za cenu setkání s několika očividně nalitými řidiči a fízla nebylo nikde. Pak se nedivme, jak se u nás jezdí, když fešáci vylezou až na sluníčko, což bylo v tomto případě hned úterý. Pozn. rekordně nízký počet mrtvých je dle mého názoru způsoben spíše absencí nalitých cyklistů na silnicích, těm se totiž do deště nechtělo a byť nalití, v autě jsou bezpečnější.