Zbrojení na sezónu 1. část

Do letošní sezóny půjdu vyzbrojen několika novinkami. Původně jsem chtěl napsat jeden příspěvek a v něm shrnout všechno, ale po dnešní vyjížďce to musím trošku změnit.
Když jsme na letošek předběžně domlouvali s Milošem program, bylo jasné, že to bude hlavně o kole. Protože nemám speciál na časovky, ale jenom jednu silnici s hrazdou, už při drcení válců a trenažéru jsem narážel na omezení polohy rukou na řídítkách. Venku mi to tolik nevadilo, protože si člověk mohl orazit na hrazdě, nicméně moje zoufalá technika jízdy na válcích mi zalehnutí do hrazdy neumožňuje. I když jsem hrazdu sundal, zjistil jsem, že na řídítkách Ritchey mi nějak trnou dlaně. Můj model má sice oversize průměr, nicméně kousek od představce se řídítka zužují a ani omotávka tomu moc nepomohla. Prostě mě při horním úchopu tlačila do dlaní.
V tu ránu se mi na mysl začaly vkrádat 2 úvahy. 1. se týkala řídítek se zploštěnou horní částí, která má třeba Ondra. Měl jsem možnost je testnout a paráda. Druhou úvahou resp. vzpomínkou byl loňský Mamut, kdy mi spolujezdec odskočil až v samotném závěru na kostkách za Radslavicemi, kde se mi tak rozvibrovaly ruce, že jsem nebyl schopen akceptovat jeho tempo. V čem byl rozdíl? Kolega měl karbonová řídítka.
Výsledek byl tedy celkem nasnadě: anatomicky tvarovaná karbonová řídítka, ideálně v nějaké lidské ceně. Překvapivě, výběr není nijak závratný, s cenami už ovšem závrať občas přicházela;-).
Další zajímavou věcí je, že v drtivé většině případů jsou obrázky v internetových obchodech jak katastrofální kvality, tak i velmi málo informativní, co se týče úhlů pohledu, kdy často ani není poznat, zda je horní část řídítek zploštělá či nikoli.
No nebudu to zbytečně natahovat, po dlouhém vybírání jsem zvolil řídítka Trigon Ex, která splňovala všechnyt mé zásadní požadavky: celokarbon, oversize průměr, vnitřní vedení nebo tunely pro bowdeny a zploštělou horní část pro pohodlný úchop.

Nemá cenu líčit dobrodružství výměny spojené s výměnou lanek, ale nakonec se zadařilo a já si ve čtvrtek na trenažéru mohl testnout, jak jsou řídítka pohodlná. Horní plocha ve spojení s omotávkou FSA jsou velikým pokrokem proti starým řídítkům. Největší radost ale přišla dneska. Večer jsem konečně po týdnu deště aspoň na chvíli vyjel ven. Zdálo se mi, že to nějak méně drncá, ale to by klidně mohlo být zbožným přáním, vydal jsem se tedy na kostky a tady mi regulérně "spadla huba". Řídítka nerovnosti přímo žehlí. Žádné třesení rukou, žádné rány do ramen, zkrátka nadšení. Rozdíl proti starým hliníkovým je prostě neuvěřitelný a přestože jsem na to byl předem uporněn na cyklodiskuzi, pocit měkkosti z řídítek rozhodně nemám.
v tuto chvíli jsem prostě nadšen a vyloženě se těším na sobotní a nedělní švih, abych si pohodlíčka zase užil.
Vivat karbon :-))