Rohálovská desítka

Po Radíkovské 15 jsem si chtěl v Prusínovicích trochu zpravit chuť a zazávodit si bez umírání. Ne že by se počasí nesnažilo, po propršeném pátku vykouklo sluníčko a bylo prostě nádherně. Optimální podmínky pro závod mírně narušovala jediná skutečnost, kterou byl (poněkud neočekávaně) páteční večírek. Neudělal jsem ovšem chybu jako minulý pátek a upřednostňoval vína s vyšším obsahem cukru, přičemž poslední lahví byl Muller od pana Jakubíka ve výběru z bobulí, ale navzdory vysokému podílu cukru v organismu, přece jenom jsem alkohol ráno malinko cítil. Daleko horší ale byla levá noha, protože jsem si ve středu při rychlejších úsecích natáhl stehno na zadní straně tak, že jsem trénink málem nedokončil a bolela mě ještě v sobotu ráno.
No nebudu zdržovat dlouhými úvody a šup na start, který byl přesně v poledne. Ve startovním poli chyběl Aldaman, prý rýmečka či co ho skolilo, ale spíš je lenivej. Jsem zvědav, co ptákovinu si vymyslí na Osecký půlmaraton:-)
Po výstřelu, který přišel dost nečekaně, zrovna jsem měl cosi rozpovídáno se závodníkem, který nakonec na Radíkově jako jediný doběhl až po mně a šup, už se běží. No běží, než jsme se docukali do brány, chvíli to trvalo, protože lidí na závodě byly mraky, podle výsledků 387 závodníků. To už je číslo panečku. Začátek závodu je kolečko po vesnici, aby si místní mohli zafandit. Začátek je tedy vlažnější, po chvilce ale přijde první seběh, kde se pole malinko trhá. Spolehlivě držím zadní pozice, nechci se hned zatáhnout. Po seběhu následuje výběh, druhý průběh bránou a šup šup do Tučap. Ještě před tím je ovšem nutno vyběhnout kopec z Prusínovic. Tady už se trochu láme chleba, někteří odpadají, mně to konečně trochu do kopce trochu běží, asi to cvičení síly mělo smysl i ranních 98 kilo může mít trochu vliv:-). Problém jsou ovšem seběhy. Levé stehno se kouše a nemůžu protáhnout krok, ach jo a to jsem do kopce tak hezky běžel. Hodně těch, které jsem předběhl do kopce mě seběhnou z kopce, ach jo. No v Tučapech sa hukáže! A taky ukázalo. V Tučapech je totiž obrátka realizovaná smyčkou do pořádného kopce a následným seběhem. Do kopce předbíhám zase celkem dost lidí včetně mého věčného soupeře Pavla, kterého jsem ještě na hladkém běhu neporazil. Teď by to mohlo vyjít, protože mu to nahoru jde výrazně hůř než mně. Navíc do cíle už se běží z Tučap jen do kopce, pak následuje seběh do Prusínovic a krátký výběh do cílové rovinky. Ve stoupání předbíhám docela hodně lidí i oddílového kolegu Frantu, kterého jsem taky ještě neporazil. Jsem spokojen, do kopce mi to dneska fakt jde, pod vrcholem zkusím ještě trochu přidat a jo, ještě něco jsem vyždímal a už je tu poslední seběh. Herdek, zase ztrácím a dost z těch, co jsem předběhl do kopce mi zase uteče. No nic, nějak se už do cíle dohrabu. Není to pod 50, v což jsem tajně doufal, ale 50:58 není zlé, aspoň je prostor pro zlepšení příští rok:-). Jenom mě mrzí, že jsem sebou neměl tepák, protože by mě docela zajímalo, jak v těch kopích tepy vypadaly. Tak ještě za 14 dní půlmaraton v Oseku a hurrá na kolo ven, snad už to počasí dovolí.