Týden 46. (12.11.-18.11.)

Mám za sebou další týden. Až na odfláknutou posilku a plavání celkem ušel. Obě flákačky ovšem, jak už to u mne bývá, měly objektivní důvody:-)
V pondělí jsem si trochu zaplaval (hlavní motiv 8x100m kraul s packama v 1:50) mne málem stál ramena) a večer se projel na rotopedu.
V úterý jsem trochu přivstal a vyrazil na běh. Jak mi to teď vůbec neběhá, přestalo mne ploužení bavit a "zrychlil" jsem na tempo kolem 6-ti minut na kilometr. Ještě v červnu jsem podobné tempo běhal kolem 140-ti tepů, teď mi to ovšem dalo průměrnou tepovku 160. Daleko od ordinovaných 145-ti, ovšem co už včil.
Ve středu jsem si přivstal ještě dříve a vydal se na dlouhý běh. Čekala mne dvoudenní služebka v Praze, mizerná předpověď na víkend, chtěl jsem si ho tedy dát do foroty. Vybíhal jsem za solidního počasí kolem nuly, bezvětří, bez sněhu, jež vydrželo skoro 10 minut, tzn. do 5:05. Pak začalo chumelit, čímž se stal úzký kužel čelovky nepoužitelný, ale šlo běžet alespoň s rozpýteleným. Těsně před Kozlovicemi jsem uviděl nějakého maniaka běžce v protisměru. Vyklubal se z něho Aldaman, který mi dal výtku, že jsem se s ním nekoordinoval. Po asi 12-ti km mi totálně došlo, jak už dlouho ne. Srandovní tempo 6:30 při 145-ti bpm se náhle dále zesměšnilo na 7:00, zatímco tep se vyhoupl na vysoce trénikových cca 170bpm. Domů jsem se doploužil taktak a ani prozíravě vytažená musli tyčka mne nezachránila. Doma jsem navíc zjistil, že Praha se z důvodu nemoci členů rodiny nekoná a honil jsem se zbytečně.
Ve čtvrtek jsem měl původně kvůli nakonec zrušené služebce plánováno volno, což jsem měl raději dodržet. Místo toho jsem si dal po x-letech 15-ti minutovku kliků a chvilku s činkou. Následky na sebe nenechaly dlouho čekat a ještě dneska kloudně neprotáhnu ruce kvůli protestům tricepsů. Bedlivý čtenář jistě pochopil, že to jsou ty objektivní důvody absence plavání i posilování ve zbytku týdne.
V pátek jsem původně plánoval plavání, což ovšem s aktuální funkčností rukou nemělo smysl, takže jsem si večer jenom trochu zatrenažéřil. Vynikající ovšem bylo, že se ozval Aldaman, jestli bychom nemohli v sobotu vyběhnout spolu.
V sobotu v 6:00 jsem už dotyčného netrpělivě očekával. Jelikož měl v plánu o 6 km delší běh než já, dali jsme si sraz u nás, čímž jsem oproti standardnímu stavu ušetřil 20 minut v posteli. V tuto hodinu se to obzvláště počítá:-). Nakonec jsem mohl ušetřil ještě o 15 minut více, protože Aleš čekal na bráchu, který nakonec nedorazil, jenom my jsme kvůli němu vybíhali později. Dali jsme si pěkně kopečkovité kolečko a protože už přimrzlo, nemuseli jsme se bát ani terénu. Parádní proběhnutí, navíc po dlouhé době na doporučeném tepu do 145-ti, ehm, tedy přesně 145bpm.
V neděli jsem si už jenom po obědě střihl trenažér a mám tento týden padla.
Celkově docela dobrý týden se skoro 11-ti odtrénovanými hodinami. Jenom ten běh, to je taková trápička, skoro jako lóni. Jo a tabulka.
Příští týden mne čeká plavecký víkend v Chrudimi, takže to raději s posilováním moc přehánět nebudu a asi i ostatní disciplíny budou ovlivněny, doufám, značným objemem plavání.