Vyplnil to kdekdo, tak se taky přidám.
Nejoblíbenější sportovci: Vladimir Salnikov, Miguel Indurian, Arnold Schwarzennegger, Tomáš Dvořák. Nejhezčí sportovkyně Kristyna Egerszegyova.
Nejméně oblíbení sportovci: Yveta Hlaváčová, Jakub Janda, převážná většina amerických sprinterů poslední doby
Největší sportovní úspěchy: doposud žádný zaznamenáníhodný nebyl
Největší sportovní zklamání: někdy v roce 1993 zjištění, že kulturista ze mne fakt nebude
Největší sportovní zážitky (na vlastní oči): nic až tak zajímavého jsem asi neviděl
Největší sportovní zážitek (v TV): 1500m kraul na OH v Soulu 1988 kdy vyhrál zcela odepisovaný Salnikov
Nejoblíbenější televizní pořad o sportu: Sestřihy TdF
Nejoblíbenější sportovci: Vladimir Salnikov, Miguel Indurian, Arnold Schwarzennegger, Tomáš Dvořák. Nejhezčí sportovkyně Kristyna Egerszegyova.
Nejméně oblíbení sportovci: Yveta Hlaváčová, Jakub Janda, převážná většina amerických sprinterů poslední doby
Největší sportovní úspěchy: doposud žádný zaznamenáníhodný nebyl
Největší sportovní zklamání: někdy v roce 1993 zjištění, že kulturista ze mne fakt nebude
Největší sportovní zážitky (na vlastní oči): nic až tak zajímavého jsem asi neviděl
Největší sportovní zážitek (v TV): 1500m kraul na OH v Soulu 1988 kdy vyhrál zcela odepisovaný Salnikov
Nejoblíbenější televizní pořad o sportu: Sestřihy TdF
Nejoblíbenější sportovní časopisy: nečtu takové časopisy
Nejoblíbenější filmy o sportu: série Rocky, Stay Hungry
Nejoblíbenější píseň o sportu: nemám
První knížka o sportu: Klapzubova jedenáctka
Poslední (zatím) knížka o sportu: Harald Hudák "Běžecká Kuchařka"
Nejcennější sportovní artefakty: nevedu artefakty, žena mi všechno vyhodí:-)
Nejtěžší sportovní zranění: akromioklavikulární luxace se zlomeninou levého akromia (vykloubení ramene a zlomenina klíčku), nabral jsem hlavou okénko dodávky a ramenem sloupek při jízdě na kole. Operativní zákrok se nějakým železem.
Největší sportovní omyl: těch bylo.....
Největší sportovní hřích: že jsem si nedupl dřív, že mne vodní pólo vlastně nebaví a nešel dělat něco jiného. Tak jsem juniorské roky přetrpěl a odtrucoval, 2 roky nedělal kloudně nic a trochu sportovat pro zábavu začal až v dospělosti.
Nejbizardnější sportovní zážitek: Nic bizardního jsem zatím při sportu nezažil
Největší sportovní sny (kdysi): obvod ruky přes biceps 45cm:-)
Největší sportovní sny (dnes): ironman pod 11. Z kategorie taky nesplnitelných dát si dneska hoďku tělocviku s všemi, kteří se mi kdy v těláku smáli:-D
Největší sportovní sny (v budoucnu): čert ví, o čem budu snít v budoucnu, třeba o tom, abych ve zdraví vyšel do druhého patra......
Uz sem tech dotazniku precet nekolik, ale teda tys mi kapnul s tema prvnima dvema polozkama do noty. Jo Krisztina nejenze byla ukrutne rychla ale taky moc pekna :) Reklama na nejaky ty sumivy vitaminy byla moje nejoblibenejsi :)) U sebe bych mozna misto guvernera napsal Pankratova..
OdpovědětVymazatjá jsem váhal spíš nad Mattem Biondim, ten mi byl hrozně sympatický a protože tíhnu k těm delším tratím, byl můj oblíbenec samozřejmě taky Perkins a Evansová, ta navíc plavala stejným stylem jako moje sestra:-) Vůbec Olympiáda v Soulu mi plavecky nějak hrozně utkvěla v paměti.
OdpovědětVymazatTa poslední odpověď je fakt nejlepší. :D Trocha vtipu a trocha filozofie.
OdpovědětVymazatto Zombice: Několik. Kolik? :o) Já vím jen o čtyřech. To není ještě pořádná řetězovka. :o)
to JM: jo Matta Biondiho jeste taky pamatuju, byl to on s walkmanem a sluchatkama na usich pred rozplavbama ne? :) Ale holt sem preci jen trochu mladsi a Soul je pro me prvni 1/3 zivota :)) Ale Perkinse taky pamatuju, ty jeho solozavody jen s casem..
OdpovědětVymazatto Koyama: vidis, myslel sem ze uz jich bylo vic, ale fakt jsou asi jen ty 4..
jj, Biondy se sluchátkama... a celkem silový typ, obrovský chlap i na plavce, to mi vždycky imponovalo a taky měl zvláštní styl, ruce mu šly levá-pravá, pauza, levá pravá, pauza. Vypadal, jakoby se ve vodě houpal. Po ukončení plavecké kariéry šel hrát vodní pólo:-).
OdpovědětVymazatMně bylo v roce 88 17 let, sport jsem ani nějak extra nesledoval, ale to plavání mě tak uchvátilo, že jsem si dokonce koupil o Soulu velkou výpravnou publikaci na oslavu socialistického sportu, jak je komunisti po Olympiádách rádi vydávali.
pockej, jestli myslis takovou tu velkou knihu Soul 88 s Jozkou Pribilincem na obalce tak tu mam doma taky :) je to jeden z mych nejcennejscih sportovnich artefaktu neb sem ji vyhral jako nejmladsi ucastnik jednoho (dnes uz pro me kultovniho) triatlonu.. BTW myslim ze podobny knihy po OH vychazeji i dnes..
OdpovědětVymazattak přesně tu myslím;-). Máš pravdu, že podobné knížky stále vycházejí, ale jejich úroveň je obecně bídná a obvykle se prakticky výhradně zabývají českými sportovci...
OdpovědětVymazat