Plavecký kemp Chrudim 23.-25.11.

O kempech v Chrudimi jsem toho spoustu četl na behej.com a zpočátku mne nenapadlo, že by mohlo jít o akci pro mne, který se sám považuje za solidního plavce. Když se ale objevil termín pro plavce, kteří umí 200 kraula pod 4 minuty, řekl jsem si "Marťo, co to zkusit?" a poslal přihlášku.
Sebou jsem vezl běžecké věci a docela se těšil, že si třeba vyběhnu se Zuzkou, která jela rovněž. Nakonec ovšem na běh nedošlo, čímž se stal tento týden mým asi nejslabším jak běžecky, tak i cyklisticky, plavecky ovšem nikoli:-)
Že se bude docela plavat mi bylo jasné, ještě když Petr Valeš prohlásil, že kemp bude zaměřen spíše kondičně, byl jsem celkem v klidu, i když šklíbení Jardy Hýzla už mi mohlo být varováním. Rozřazování se dělo na dvou disciplínách při pátečním prvním plavání. Pro kondičnější běh byly zvoleny dvojnásobné tratě proti normálu, tzn 400 kraul a 100 kraulové nohy obojí se startem z vody. Zaplaval jsem 400 za 6:01 a nohy za 2:00. Kraul byl 4-tý čas a nohy druhý, takže jsem padl do nejlepšího družstva, které trénoval právě J. Hýzl. S nějakým rozplaváním a vyplaváním to vydalo na asi kilometr. Ono přece jenom ty čtyřstovky odsýpají pomalu. Docela jsem mrkal na Zuzku. Od jara udělala kusanec práce a na její kraul se už dobře dívá a čtyřstovka za 7:36 není vůbec čas k zahození. Šikovná holka :-D
Společenská večeře po plavání byla už dosti pozdní, což mělo za následek ztrátu ospalosti a chybné rozhodnutí, jít se skupinkou vydrživších v hospodě do zavíračky ještě pařit do místní diskotéky. Pařilo se pařilo, nakonec jsme dopařili a než jsem zaplatil, kolegové odešli (stejnak bydleli jinde) a začala se moje "dopolední" anabáze. Vydal jsem se totiž na špatnou stranu, protože jsem špatně odhadl, kam teče voda. Mašíroval jsem asi hodinu a půl a začalo mi být podezřelé že:
- za prvé blbě vidím (někde jsem probendil brýle)
- nějak se kolem cesty přestaly vyskytovat domy
Že by byla Chrudim tak velké město? Hele benzinka, ptám se obsluhy, jak to vypadá s cestou do Chrudimi. Dozvídám se, že jsem už pořádný kus za městem, takže si vyptám číslo na taxíka a podle doporučení benzínářky se vydávám na zpáteční cestu. Město se ale pořád neblíží. Už mne to nebaví, tak volám taxíka, ale nějak se nedaří. No co, tak klusnu, aspoň ušetřím, až se mu dovolám. Než se dovolám, uplyne skoro půl hodiny. Když už se mu dobouchám, popíšu kde se nacházím a že mu jdu naproti. Pozná mne podle toho, že klušu. Za dalších 25 minut klusu mne taxík dojíždí ZEZADU, bába na benzínce mne poslala špatně. Po návratu do penzionu je na taxametru 14,5 kilometru. Dobrej výlet, škoda že končí v 8:30. Stihnu si tak vyčistit zuby a svištím na bazén. To asi bude...
A taky jo. 600m rozplavání a přichází první chvíle pro trenéra. 60x50m v padesáti. Prvních 10 a třetích 10 s vylezením z vody a skokem zpět. Pátých deset jenom ruce. Už jsem úplně zapomněl, jak může plavání bolet. Po hlavním motivu následuje ještě pár sprintů, nějaké nohy a tak. Celkem to vyšlo na cca 4,5km včetně vyplavání. Z vody jsem lezl totálně hotovej. Ha ještě bych zapomněl, že se nakonec natáčelo na kameru. Petr má bohužel rozbité podvodní pouzdro, takže se natáčelo jenom nad vodou.
Obídek v mítní pizzerii byl prima, akorát jsem teda mohutně bojoval s pizzou velkou jako kolo od vozu. Po návratu jsem si rozchodil nový telefon (napíšu o něm později, pěkná hračka) a chvilku koketoval s myšlenkou na spánek. Jelikož mi bylo jasné, že se s vysokou pravděpodobností nevzbudím na večerní trénink, nechal jsem planých úvah a šel na rozbory natočeného materiálu. Skoro všichni z prvních dvou družstev plavali pěkně, já jsem si ovšem připadal jako Zafod Bílbrox ve víru totální reality. Taky jsem totiž děsný pašák a plavu opravdu hezky:-D. Nemám pochopitelně problémy se sebechválou, ale říkal to i Jarda. Jako námět na zlepšení mi dal tahat trochu více ruce pod sebe, abych se přestal ve vodě houpat, ale já považuji houpání za elegantní:-)))
Večerní trénink. Snažím být v blogu slušný, ale nenapadá mě nic jiného, než že to byl kurva mazec. Rozplavání a pro změnu 30 stovek v 1:45, druhá desítka jenom ruce. Můj ubohý organismus dostával těžké kapky. Nevyspání, odbourávání alkoholu a plavecký záhul, jaký jsem od dorostenyckých let nezažil a skoro bych řekl, že takové divočiny jsem neplaval nikdy. No nebudu se nic moc rozepisovat, snad jen, že posledních x stovek už bylo skoro proplavaných bez vydýchání. Po hlavním motivu ještě nějaké nohy, ruce, pár sprintíků, vyplavání a celkem slušných 4,8km je doma.
Po lehké večeři raději odcházím spiňouškat. A trefím:-)
Ráno po sbalení na nás čeká předposlední trénink a protože se včera špičkovalo u večeře na Jardův účet, trochu jsem se obával, jestli to nedostaneme vyzobat. Ruce mi už pomalu vypovídaly poslušnost. Zpočátku to vypadalo skutečně tak. Rozplavání, nohy ruce atd. Uplynulo relativně klidných 1600m a bum, sotva se člověk trochu ukolébá, už je to tady: 6x150-100-50 s vydýcháním mezi trasami 10s (pro prvního), 30s mezi sériemi. Tak tady už mi ruce zatraně docházejí. Bolí ramena, trapézy, záda, křeče se začínají kousat do lýtek. Musím řict, že moje tréninky, tak jak jsem si myslel, že jsou docela solidní, jsou fakt cmrdačka a musím trochu přidat. Být takto vyřízen po pár tréninzích.... Ale zpět: po těchto vražedných sériích, kdy zejména ty 150-tky byly šílené ještě nějaké sprintíky, vyplavání a celkem 4,5km. Jsem opravdu zvědav, jak bude vypadat odpolední plavání. Vždyť ranní končilo v 11:00 a odpolední začíná už ve 14:00.
Takže lehký těstovinový obídek a zpátky na bazén. Jsem tam v předstihu, takže sleduji trénink 3. a 4. tého družstva. Znova musím konstatovat, že Zuzka plave fakt hezky a celkem stíhá s Tomášem, který plave ve trojce první. Na nohy mu dokonce pěkně dává ;-)
Čučení ovšem zbytečně brzo končí a je tady poslední trénink. Když jsem jel na kemp, nikdy by mne nenapadlo, jak moc se budu na poslední trénink těšit, resp. na jeho konec.
Trénink byl malinko volnější, ale vzhledem k tomu, v jakém jsem už byl stavu, to byla stejně trápička. Takže rozplavání, nějaká technická cvičení (plavání jednoruč s upažením i připažením, prsové ruce s kraulovýma nohama atp). Jako hlavní motiv 12x100 vžd první celá naplno, druhá 75 naplno, třetí 50 a čtvrtá 25 naplno, zbytek doplavat. Interval ovšem opět líbivý, 1:45.
Následuje pár pětadvacítkových sprintů (z těch jsem už totálně prošitý), vyplavání (poslední trénink 3200m) a už jen stisky rukou před odjezdem.
Bilancování: jedna prima hospoda, jedny ztracené brýle (ženě už se beztak nelíbily, tak jí aspoň po dvou letech řečí vyhovím a koupím si nové:-))) a hlavně odplavaných 18km, což je více, než celá jarní plavecká příprava na Otrokovice. Předběžně mi jarní kemp už dokonce schválila i moje milovaná, milující a tolerantní manželka. Takže na jaře nejspíš hurrá do Hořic, kde se pro příště mají kondiční víkendy konat.