Garmin Forerunner 920XT 2. část: jdeme ven, GPS, GLONASS, běh a tak

Ve druhé části recenze se podíváme, jak se novým garminem trénuje venku. Počet novinek je o něco větší, než je tomu u plaveckých funkcí a vesměs jsou k lepšímu. Vezměme to tedy (samozřejmě dle mého subjektivního měřítka) od nejdůležitějšího.

1. Měření vzdálenosti a navigace

FR 301, vzpomínáme :-)

Toto byla vždycky silná stránka garminu a na poli hodinek byli jednoznačně průkopníky už před lety s modelem Forerunner 301 blahé paměti.
O účinnosti GPS se vedly diskuse mezi majiteli od samého začátku. Od nadšených zastánců GPS (např. já:), po zapálené odpůrce, kteří nemohli systému GPS odpustit odchylku 3-5m na 400m oválu. Oba tábory měly (a mají) docela rozumné argumenty, jejichž váhu, zejména tedy v neprospěch odpůrců, v čase snižuje rostoucí kvalita nových zařízení. Konkrétně 920XT postrádá prakticky všechny "neduhy", jež byly zařízením s GPS vyčítány. Fixace satelitů po zapnutí je prostě neuvěřitelně rychlá. Kam se hrabe 910XT, Edge 800 nebo i autonavigace Nuvi 3790. Do minuty jsou satelity chycené, většinou ještě daleko rychleji v řádu sekund! První překvapení jsem ostatně zažil už při prvním zapnutí, kdy se satelity chytily uprostřed obýváku v panelovém domě.
FR920 je vybaven kromě příjmu signálu GPS i příjmem ruského navigačního systému GLONASS, který může fungovat současně s GPS, samotný GLONASS ale používat nejde. Dle manuálu souběžným užitím dojde ke snížení výdrže baterie při tréninku z 24 na 20 hodin. Aktuálně mám aktivní oba dva systémy, zkoušel jsem ale i samotný GPS a žádného významného rozdílu jsem si nevšiml. Snad fix satelitů je při obou systémech o něco rychlejší, s ohledem na princip fungování ale nejde o výsledek exaktního měření, pouze o můj pocit.
Další kritizovaný neduh u GPS zařízení je kolísání okamžitého tempa běhu, což bylo zmíněno i v diskusi pod předchozím dílem. Garmin se problém na 910XT snažil řešit pomocí možnosti brát okamžité tempo běhu z footpodu (pokud ho tedy dotyčný vlastnil), jinak totiž hodnoty opravdu poněkud kolísaly. Z diskusí se zdá, že jde o kus od kusu a dost možná i majitel od majitele. Mně se třeba zdálo kolísání u 310 a 910 srovnatelné, mnozí jiní tvrdě kritizují 910 oproti 310.
FR920XT pracuje s tempem trošku jinak, není to ale žádná hitparáda. Absolvoval jsem i běh venku s oběma přístroji a abych řekl pravdu, byl jsem překvapen spíše nepříjemně.

920 všimněte si pozvolného zpomalení

O fixu už jsem psal, ten je u novějšího aparátu bleskový, oproti staršímu několikanásobně rychlejší. Další věci už ale tak růžové nejsou. Okamžité tempo sice nekolísá tak rychle a často, jako u 910, nicméně reakce na autopauzu i autostart byla jednoznačně rychlejší u 910 a k rozdílům docházelo i u autolap po kilometru, kdy se hodinky rozcházely i o několik sekund. Když porovnáme záznamy (FR910XT vs FR920XT) je tam vidět i věc, která mne přímo praštila do oka: když jsem po svižnějším úseku přešel do chůze, 910 zareagovala okamžitě změnou tempa, zatímco 920 se blížila cílovému tempu chůze poměrně dlouhou dobu:

u 910 je pád tempa okamžitý

 Co je zajímavé, na zvýšení tempa po rozběhnutí se byla reakce obou přístrojů srovnatelně rychlá.
Můj odhad je ten, že při rychlostech do 15-20kmph má GPS objektivní problém určovat přesně rychlost. K této domněnce mne přivádí i běžecká zkušenost s Edge 800, který při běhu ukazuje násobně horší hausnumera okamžité rychlosti i než 910XT. Nekolísavé tempo je potom realizováno softwarově, přičemž na 920 je detailní graf tempa méně "ježatý" a tempo tedy lítá v čase méně často, nicméně nepřesnosti jsou v důsledku prakticky stejné, jakou u 920. Zapnutý nebo vypnutý GLONASS na toto chování nemá dle mých pozorování žádný vliv. Těžko říci, jestli v tom hraje další novinka:

2. Integrovaný krokoměr do těla hodinek

kroky se fakt počítaji :)

Toto je zásadně nová vychytávka a změna oproti všem předchozím přístrojům. FR920 podporuje tzv. fitness funkce podbně, jako je tomu náramků řad Garmin Vivofit a Vivosmart a umí tedy i počítat kroky v režimu powersave. Tím pádem může být také integrovaný krokoměr využit k měření kadence kroku, což má zřejmě i velmi pozitivní vliv na zobrazování aktuálního tempa. Rozdíl oproti mému footpodu spočívá zejména (tedy kromě toho, že s 920XT nemusím mít nic na botě:) v tom, že s footpodem nedostáváte počet kroků za minutu, ale počet dvojkroků tedy něco jako ekvivalent kadence při šlapání na kole. Na 920XT tedy oproti 910XT s footpodem naměříte hodnoty dvojnásobně vyšší, takže si při tréninku můžeme připadat jako větší pašáci :-). Aplikace Garmin connect ale stejně kadenci z footpodu dopočítává na dvojnásobek, ve statistikách tedy není žádný rozdíl.
Hodinky si délku kroku průběžně kalibrují při běhu venku, při indoor použití tedy stačí mít hodinky na ruce a i na páse FR920XT měří uběhnutou vzdálenost bez nutnosti footpodu na botě.
Co je asi na tomto místě dobře říci je, že kroky uběhnuté v rámci tréninku se započítávají do kroků ušlých za den, pokud tedy v tomto modu hodinky používáte. Původně se mi jevilo, že tomu tak není, ale mýlil jsem se. Co se týče denních kroků, tuto funkci je možno buď zcela vypnout, stanovit si denní počet dle vlastního uvážení, nebo nechat budík, aby denní cíl definoval sám. Fitness hejblatům se ale budeme blíže věnovat v dalším díle.
Docela vtipné je, že jedete-li na kole ze sedla s hodinkami na ruce, počítá se každé šlápnutí do denních kroků. Všiml jsem si toho úplně náhodou po ranní jízdě, kdy jsem jediné kroky provedl při vynesení kola z domu a vrátil se skoro 3000 aniž bych z kola slezl :)
Funkčnost běžeckého kadence senzoru je možno rozšířit o

3. Nový hrudní pás HR Run
Na ten jsem byl hodně zvědavý a původně jsem si myslel, že funkci footpodu obsahuje právě on a asi i

Ten bílý běžec značí, že jde o HR Run

obsahovat může, využívána je ale asi ta v hodinkách, byť není podle čeho poznat, jestli při užívání pásu HR Run není kadence kroku braná z pásu místo čidla hodinek.
Pás vypadá (a asi to i je) jako HR premium, který se ještě prodává, jenom na samotné jednotce kromě loga Garmin najdeme i malé bílé logo běžce.
Pás samotný obsahuje jednoduché oscilační čidlo, které měří, jak vysoko člověk při běhu poskočí a jak nízko se propadne. Všechny ostatní zobrazitelné veličiny jsou potom víceméně jednoduchými funkcemi dopočítávanými právě z oscilace a kadence (například velmi propagovaná doba kontaktu nohy se zemí).
Tyto hodnoty jsou zobrazované v sekci running dynamics, kterou je nejprve nutno v hodinkách aktivovat v menu. Teprve potom je možno hodnoty přidávat na jednotlivé obrazovky.
Teorii týkající se oscilace těžiště jsem zatím nečetl (manuál k FR920 jenom odkazuje na jinou literaturu:), tak nějak si ale říkám, že čím je oscilace menší, tím bude nejspíš běh efektivnější. Co využitelnost running dynamics snižuje, je nemožnost podle nich řídit trénink (stále je možno řídit trénink podle tempa, tepů, vzdálenosti, kacence nebo času) a ani není možno nastavit alert pro hlídání třeba vyrostlé oscilace. Je možné pouze tyto hodnoty kontrolovat pohledem na displej, ale i tak jsou to zajímavá čísla, kterým se budu systematicky věnovat, až se konečně zase trochu rozběhám. Zatím je to totiž pořád spíše utrpení.

4. Metronom
Další novinkou využitelnou při tréninku kadence kroku je integrace metronomu. Aktivovat a nastavit je jej možno pro běh v activity settings, kde se musí zapnout a nastavit frekvence. Upřímně řečeno, moc použitelné mi to na běh nepřijde, při tanci ale někomu s hluchem může pomoct :-). Metronom může být jak zvukový tak i vibrační, dával by mi tedy smysl spíše u plavání. Před drahnou dobou jsem testoval takový metronom zavěšený na gumičku plaveckých brýlí, protože jsem ho ale pořád ztrácel, raději jsem ho vrátil. Funkcionalita mi ale přišla docela zajímavá s potenciálem zpestřit trénink a třeba metronom do plavání kluci garmiňáčtí v nějakém upgradu doplní.

5. Profily aktivit a ultra trac mod
Profily aktivit měl už FR305, takže nejde o nic nového. Co je ovšem nové, tak možnost vytvářet i profily uživatelské. Z výroby má garmin přednastaveny následující:
Run
Run indoor
Bike
Bike indoor
Pool Swim
Open water
Triathlon
Je jich tedy výrazně více, než bývalo a to si můžeme i další profily vytvářet. Co je asi důležité, tak v profilech se mění jejich možná nastavení podle zvolené skupiny profilu (což je logické, v běžeckém profilu asi nebude nastavovat plavecká tempa apod.). Zcela zásadní je možnost v profilu definovat zda je GPS zapnutá či nikoli (rozdíl mezi bike a bike indoor. Nemusím tedy ručně GPS vypínat ani řešit hlášky o nedostupné GPS při nevypnutí), můžeme ale GPS zapnout i v tzv. ultra trac modu. V tomto režimu není GPS stále aktivní, ale zapíná se každou minutu, kdy uloží záznam a opět se na minutu vypne. V tomto režimu samozřejmě získáváme jenom orientační záznam absolvované trasy s minutovými skoky (což pro ultra stačí), hodinky ale vydrží fungovat více než 40 hodin a to včetně příjmu dat z ANT periferií (tedy asi hlavně tepáku). Toto třeba Suunto Ambit neumí a v podobném režimu ANT vypne.
Zpět k profilům:), kromě GPS je možno pro každý profil definovat vlastní obrazovky, autopause, autolap, alarmy a metronom, teoreticky tedy můžeme pro různé typy tréninku třeba běhu používat jiné alerty a obrazovky pouhou změnou profilu, což se mi moc líbí.

Programování tréninků
Faktickým opuštěním desktopové aplikace Garmin Training Center a přenesením deníku do connectu došlo i ke změně programování tréninků. Dnes se nastavují v prostředí prohlížeče, což je celkem komfortní, nese to sebou ale některá úskalí:
Tréninky vytvořené v connectu se zobrazují v hodinkách ve složce My Workouts. V 910XT je to podobně, v 920XT ale tyto tréninky není možno upravit. Tyto tréninky není možno zatím editovat ani v mobilní aplikaci, takže jediné, kde je možno je tréninky upravovat, je prostředí internetového prohlížeče. A aby toho nebylo málo, třeba na tabletu není možno změnit pořadí kroků ani třeba přidat nový krok na začátek.
Posun kroku se totiž aktivuje najetím myši na daný řádek, což v Androidu nefunguje ani při použití myši. Bez notebooku se tedy člověk úplně neobejde a zejména nemožnost vytvářet a editovat tréninky by měl Garmin co nejdříve do aplikace doplnit. Mimochodem v mobilní aplikaci chybí i kalendář, což je taky docela škoda.


Tolik asi z novinek, které 920-tka oproti staršímu zařízení při vlastním tréninku přináší. Co zůstalo, zaplať pánbůh, je podpora starších příslušenství. Bez problémů jsem spároval i starší tepáky (což může zajímat ty, kteří by pořizovali strojek v levnější variantě bez HR run), power tap a taky staré čídlo kadence a rychlosti Garmin GC-10.
V cyklistické části nejsou k disposici profily kol a, což je rovněž rozdíl oproti 910XT, nastavení příslušenství se nerealizuje v nastavení aktivity, ale v general settings, tzn. není možné aktivovat různé periferie pro různé profily, jak jsem se původně moc těšil. I při běhu se tedy budík snaží párovat s dalšími ANT periferiemi jako právě GC-10 nebo powertap. Funkčně to samozřejmě ničemu nevadí, jenom holt při startu aktivity musím přetrpět pár sekund s notifikační lištou, kde blikají symboly všech používaných příslušenství :).
Zdá se tedy, že cyklistika v nových hodinkách "ostrouhala", nicméně já si neumím úplně představit, co by se tak ještě do cyklistiky dalo dodělat, v této oblasti tedy za mne spokojenost.
Co bych ještě v tomto článku zmínil na závěr, je přítomnost barometrického výškoměru. Ten už má i 910XT u nového modelu se mi zdá, že záznam nadmořské výšky je u 920XT plynulejší. Nijak zásadně ale přece jenom ano.

V další části seriálu se podíváme, co je nového v garmin connect (bude to tedy hlavně o tom, co je nové pro mne v souvislosti s 920XT) a pokud to bude dávat prostorově smysl, tak i na fitness funkcionality a další vychytávky nesouvisející přímo s tréninkem.