Červen více méně (doslova) v p****i

Červen letos opravdu nemohu zařadit mezi povedené měsíce. Zahájil jsem ho volným pátkem, sobotní oslavou vlastních jedenačtyřicátých narozenin, nedělní rekonvalescencí a následnou 14-ti denní bežecko-cyklistickou pauzou, kterou měl na svědomí hemoroid zvědavec. Dneska už je naštěstí všechno ok a jak jsem tak měl možnost tuto lapálii konzultovat s kamarády, průběh jsem měl ještě dosti pohodový, byť nezastírám, že prvních několik dní jsem byl úplně na prášky :-).
V zásadě jsem tedy poměrně slušnou květnovou formu hodil téměř doslova do záchodu a v polovině června byl znova na začátku.
Jediným pozitivem je, že jsem aspoň něco uplaval, protože to jsem si troufl provozovat skoro hned.
Jaká jsou tedy čísla?
Uběhl jsem necelých 18km za necelé dvě hodiny, v čemž je započítána i "běžecká" taškařice z Oseckého triatlonu.
Odplaval jsem 14,7km za necelých 5 hodin, což je letošní jasné měsíční maximum.
S tanečkama jsem měl celkem smůlu (nebo štěstí? :-)). Přestože jsem prvních několik dní pociťoval značný nekomfort i jen při chůzi, žena byla zcela neoblomná a nebylo mi umožněno vynechat ani jeden trénink, což nakonec hodilo 12 hodin.
No a kolo, to je reálně největší zklamání, protože jsem měl v plánu dojet na hranici 7000 km a mít tak do druhého pololetí pěknou rezervu na zvládnutí 10k km za rok. Od poloviny měsíce jsem stihl jenom 513 km za 17,5 hodiny. Celkem jsem byl tedy za 1. půlrok na cca 5500km, což s ohledem na náročný prázdninový program nezahrnující většinou cyklistiku nedává moc naděje na stihnutí desítky. No ale už jsem si poplakal, psychoterapeuta navštívil, a snad se s tím nějak srovnám i když to nedám. V nejhorším případě budu drtit poslední kiláky ještě na Silvestra :-))). Stejně jsem si před měsícem myslel, že tak brzo to na kolo nepůjde a budu začínat teprvá teď. Je to tedy vlastně gut.
Tolik k červnu a hurrá na prázdniny. Ty mám moc rád, jsem totiž doma jediný, kdo ráno vstává do práce ;-).