neděle 25. dubna 2010

Sezóna 2010 týden 21. (19.-25.4.), solidní týden s problémem na konec.

Tento týden mi už Miloš vyšil pěkně objemový. Tedy někomu to přijde jako normálka, třeba Aldaman takových týdnů letos už několik vyšil, ale u mne šlo rekord:
po 19.04. P-KrZV 1:00





fáze 2 B-Komp 1:15 B-ABCI: 0x(5(0,3+1)+0) B-ZV2I: 0x(1(55+0)+0)



ut 20.04. Volno 0:00





st 21.04. C-ZDV 1:00





fáze 2 C-ZDV 1:30 C-SVR: 0x(2(20+15)+0) C-ZV2I: 0x(1(8+0)+0) začít na 280W a ..



ct 22.04. B-ZDV 1:10 B-ABCI: 0x(5(0,3+1)+0)




fáze 2 P-KrZV 1:10





pa 23.04. Volno 0:00





so 24.04. C-ZDV 2:30 C-SVK: 0x(5(6+6)+0) C-RVK: 0x(1(6+0)+0) SVK 315-320W RV ..



fáze 2 B-ZDV 1:00





ne 25.04. C-ZDV 4:00





Hned v pondělí jsem porušil, protože jsem v krásném počasí neodolal a po běhu jel ještě na kole do práce i stihl zaplavat. Vyklubal se z toho den se 4-mi odtrénovanými hodinami. Dobré, byť večer jsem toho měl cestou z práce celkem plné zuby.
Naštěstí v úterý bylo plánované volno. Musím říct, že ty úterky moc relaxační nejsou . Start po páté ráno z domova, návrat před devátou večer, moc čerstvý z toho nebývám.
Ve středu jsem vyrazil na běh opět ráno a pěkně se proběhl. Trochu jsem cítil levou achillovku, ale nijak mne to nezneklediňovalo. V poledne se mi podařilo dojít na bazén a mezitýdenně tak zvýšil plaveckou kilometráž o téměř 90%. Kdy se to povede ;-).
Ve čtvrtek se mi zkomplikoval dvoufázový trénink, protože jsem neplánovaně vyrazil služebně do Ostravy. Podařilo se mi ale vrátit neočekávaně brzo, odložil jsem tedy pracovní operativu na večer a vyrazil na kolo odjezdit si silové úseky na rovině. Byl to sice trénink středeční, ale ve středu jsem kvůli počasí zařadil trénink čtvrteční, tak to hezky vyšlo.
Páteční volno jsem opět nedodržel, bylo krásně, tak jsem jel do práce na kole. Zpět tradičně docela foukalo, což bylo asi cítit v sobotu na silových úsecích do kopce, protože jsem výkonově jel o něco hůř, než mi Miloš naplánoval. Běžeckou fázi jsem musel dát hned po kole, protože jsem potřeboval dokončit trénink do 9:30. Vycházi-li vám tím pádem začátek tréninku na 5:40, máte recht, to už jsem brázdil silnici. Běh jsem sice odtepal vysoko, ale pocitově se mi běželo výborně, jenom tu achillovku jsem cítil nějak víc, než jsem byl zvyklý.
Spěch byl dán plánovanou akcí pojídání grilovaného jehňátka na Labuti, která se vyloženě vydařila. On začátek ve 13:00 a konec ve 23:00 asi hovoří za vše. Jehně na Labuti opravdu umí, i kamarád z Řecka byl nadšen, za mne lahůdka. Vybraná společnost, vybraná krmě, vybraná vína, no běžte domů ve 4 odpoledne:-))
Na neděli bylo plánované delší kolo a plán byl opět vyrazit hodně brzy, abych nenarušoval rodinný rozvrh. Po návratu domů bylo ovšem jasné, že ráno mi bude krušno. Manželka mi naštěstí operativně schválila pozdější start a tím i pozdější návrat. Co je ovšem malér, je bolavá achillovka. Na kole mi při změnách rychlosti dělala problémy a dokonce mi v ní lehce vrže, což smrdí zánětem. Nalepil jsem capsicínku a zítra zkusím ráno raději běžed přes patu nebo střed chodidla, abych šlaše trochu odlehčil, pokud to tedy půjde a bude to dávat aspoň trochu smysl. Kdybych se měl nějak kousat, půjdu raději k doktorovi.
Až na ten závěr nakonec celkem solidní týden s 18-ti odtrénovanými hodinami, téměř 350-ti kilometry na kole a navýšeným plavání oproti minulému týdnu o 84% ;-).

neděle 18. dubna 2010

Sezóna 2010 týden 20. (12.-18.4.), snad už konec prasopočasí

Tento týden už měl být standardní, po minulém rozjezdovém. Plán vypadal asi takto:

po 12.04. P-KrZV 0:50




fáze 2 B-ZDV 1:00 B-ABCI: 0x(5(0,3+1)+0)
ale volně jak t ..


ut 13.04. Volno 0:00




st 14.04. C-ZDV 1:00




fáze 2 C-ZDV 1:15 C-SVR: 0x(2(10+10)+0) C-ZV2I: 0x(1(15+0)+0)


ct 15.04. B-ZDV 1:00 B-ABCI: 0x(5(0,3+1)+0)



pa 16.04. P-KrZV 1:00




so 17.04. C-ZDV 2:00 C-SVK: 0x(5(4+5)+0) C-ZV2I: 0x(2(5+5)+0)


fáze 2 B-Komp 0:40




ne 18.04. C-ZDV 3:00




Byl jsem skutečně odhodlán se plánu držet. Jak se podařilo, bude napsáno níže.
Pondělní 2 fáze jsem zahájil hned ráno během. Měl být volnější, ale protože jsem skoro tři týdny neběhal a byl odpočatý, zdálo se mi, že to jde samo a tak jsem běh trochu natáhl i zrychlil proti plánu.
Prestože jsem ve druhé fázi došel i zaplavat, nohám to moc nepomohlo a bolely mne až do pátku. Rozbíhat se chce asi trochu pomaleji.
V úterý jsem trénink dodržel, protože mne čekal celodenní výlet do Prahy. Jenom památkám jsem zrovna moc nedal.
To se to trenérovi plánuje na středu dvoufázové kolo, když ale neumí zařídit počasí, co si má chudák chovanec počít? Tak třeba zas vytáhnout trenažér a aspoň 1. 2 úseky na něm odšmrdlat. Megaotrava.
Ve čtvrtek další výlet do Prahy, nějak se jí asi nemůžu nabažit. Po podnětném programu jsem se doma večer ještě dokopal do třičtvrtěhodinového klusu. Nebyla to sice plánovaná hodina, jenomže bez toaleťáku jsem se i tak vracel domů s dost vyvalenýma očima.
V pátek jsem neplaval. Za okny se po obědě začalo klubat sluníčko, obětoval jsem tedy polední pauzu na oltář dřívějšího odchodu a jen co jsem dokončil páteční plány, vyrazil jsem k domovu vytáhnout kolo ven a testnout prvně v terénním testu nová řídítka.
Sobotní úseky jsem odkroutil od sedmi ráno, abych byl zavčasu doma. Manželka marodí, takže na mne ještě čekal nákup a vaření oběda (tentokrát u McDonalda na přání Matýska:-)). Odpolední klus jsem vynechal. Nechali jsme totiž ženu doma marodit a vydali se s dětma na výlet, který se protáhl skoro do osmi. Po návratu už chyběl morál.
Ráno v neděli jsme byli domluveni s Aldamanem. Aleš byl po dalším skoro 20-ti hodinovém týdnu nějaký marný, takže z mého plánu testnout si Hadovnu, Grapy a třeba Tesák zbyla jenom Hadovna. No aspoň jsem plán až tolik neporušil.
Odpolende jsem se vydal na tuhých nožkách ještě dohnat včerejší absenci klusu. Běh teď musím hlídat, mám prd naběháno a pondělek po pauze ukázal, že už bylo pauz ažaž.
Na příští týden mi tam Miloš přátelsky vyšil obsah o skoro 17-ti hodinách, na což jsem opravdu zvědav. Snad aspoň počasí bude slušné, abych se neměl na co vymlouvat.

pátek 16. dubna 2010

Zbrojení na sezónu 1. část

Do letošní sezóny půjdu vyzbrojen několika novinkami. Původně jsem chtěl napsat jeden příspěvek a v něm shrnout všechno, ale po dnešní vyjížďce to musím trošku změnit.
Když jsme na letošek předběžně domlouvali s Milošem program, bylo jasné, že to bude hlavně o kole. Protože nemám speciál na časovky, ale jenom jednu silnici s hrazdou, už při drcení válců a trenažéru jsem narážel na omezení polohy rukou na řídítkách. Venku mi to tolik nevadilo, protože si člověk mohl orazit na hrazdě, nicméně moje zoufalá technika jízdy na válcích mi zalehnutí do hrazdy neumožňuje. I když jsem hrazdu sundal, zjistil jsem, že na řídítkách Ritchey mi nějak trnou dlaně. Můj model má sice oversize průměr, nicméně kousek od představce se řídítka zužují a ani omotávka tomu moc nepomohla. Prostě mě při horním úchopu tlačila do dlaní.
V tu ránu se mi na mysl začaly vkrádat 2 úvahy. 1. se týkala řídítek se zploštěnou horní částí, která má třeba Ondra. Měl jsem možnost je testnout a paráda. Druhou úvahou resp. vzpomínkou byl loňský Mamut, kdy mi spolujezdec odskočil až v samotném závěru na kostkách za Radslavicemi, kde se mi tak rozvibrovaly ruce, že jsem nebyl schopen akceptovat jeho tempo. V čem byl rozdíl? Kolega měl karbonová řídítka.
Výsledek byl tedy celkem nasnadě: anatomicky tvarovaná karbonová řídítka, ideálně v nějaké lidské ceně. Překvapivě, výběr není nijak závratný, s cenami už ovšem závrať občas přicházela;-).
Další zajímavou věcí je, že v drtivé většině případů jsou obrázky v internetových obchodech jak katastrofální kvality, tak i velmi málo informativní, co se týče úhlů pohledu, kdy často ani není poznat, zda je horní část řídítek zploštělá či nikoli.
No nebudu to zbytečně natahovat, po dlouhém vybírání jsem zvolil řídítka Trigon Ex, která splňovala všechnyt mé zásadní požadavky: celokarbon, oversize průměr, vnitřní vedení nebo tunely pro bowdeny a zploštělou horní část pro pohodlný úchop.
Nemá cenu líčit dobrodružství výměny spojené s výměnou lanek, ale nakonec se zadařilo a já si ve čtvrtek na trenažéru mohl testnout, jak jsou řídítka pohodlná. Horní plocha ve spojení s omotávkou FSA jsou velikým pokrokem proti starým řídítkům. Největší radost ale přišla dneska. Večer jsem konečně po týdnu deště aspoň na chvíli vyjel ven. Zdálo se mi, že to nějak méně drncá, ale to by klidně mohlo být zbožným přáním, vydal jsem se tedy na kostky a tady mi regulérně "spadla huba". Řídítka nerovnosti přímo žehlí. Žádné třesení rukou, žádné rány do ramen, zkrátka nadšení. Rozdíl proti starým hliníkovým je prostě neuvěřitelný a přestože jsem na to byl předem uporněn na cyklodiskuzi, pocit měkkosti z řídítek rozhodně nemám.
v tuto chvíli jsem prostě nadšen a vyloženě se těším na sobotní a nedělní švih, abych si pohodlíčka zase užil.
Vivat karbon :-))

neděle 11. dubna 2010

Sezóna 2010 týden 19. (5.-11.4.) začínáme skoro od nuly

Plán na tento rozjezdový týden vymyslel Miloš takto:

po 05.04. Volno 0:00




ut 06.04. C-Komp 1:00




st 07.04. Volno 0:00




ct 08.04. B-ZDV 0:40




fáze 2 C-Komp 1:00




pa 09.04. Volno 0:00




so 10.04. B-ZDV 1:00 B-ABCI: 0x(5(0,3+1)+0)



fáze 2 C-Komp 0:40




ne 11.04. C-ZDV 2:00 C-SVR: 0x(3(5+5)+0) C-ZV2I: 0x(1(6+0)+0)



Nemůžu říct, že bych byl tento týden nějak extra vzorný svěřenec. Dokonce jsem si vykoledoval pokárání, jak hážu chudákovi trenérovi vidle (byť velmi dobře zdokumentované:-)) do je pracně sestaveného plánu. No co už, jsem holt nedisciplinovaný klient a až si tady budu stěžovat na výsledky, vězte, že chyba není (jenom) v plánu, ale taky (jistě jenom mailnko ;-) na straně lehké klientovy kreativity.
Zrovna třeba v pondělí jsem ovšem byl vzorňák a volno udržel.
Úterní hodinovou cyklistickou kompenzaci jsem lehce natáhl, protože jsem využil příznivého počasí a vydal se do práce na kole. To samé jsem provedl i ve středu a čtvrtek, kdy jsem si ještě cestu domů malinko natáhl znaje nepříznivou páteční předpověď.
V pátek jsem chtěl jít aspoň plavat, ale žena naplánovala víkendový nákup na páteční odpoledne, což znamenalo končit v práci zavčasu a vynechat plední pauzu. Jsem tedy opět vzorným dodržovatelem plánu.
Předpověď na víkend vypadá pěkně na pytel, ale zdá se, že podle modelu Aladin by v sobotu ráno nemuselo pršet. Po delší době se domlouváme s Aldamene, že dáme ráno kousek kola. Aleš tam má 3-4 hodiny, já úseky, tak to nějako zprůměrujem.
Start je 6:45 u Tesca a když se půl pět hrabu z baráku, mírně mrholí. Kurec palec, no nebýt domluvení, vracím se pelechu. Naštěstí u tesca už je sucho, tak jedem. Pohledem na oblohu určujeme start směr Lipník, kde se nám zdá nejsvětleji. Velká chyba:-). Než dojedem po cyklostezce do Oseka prší. Ach jo, trénink v pikách, vracečka dom. Jak se ale blížíme k Přerovu, déšť ustává, domlouváme tedy pokračování směr Olomouc. Na Rokytnici už je sucho tak šup, odmrskáme úseky a jedem domů, nebudem to zbytečně pokoušet. Vydalo to na 2:40 a asi 5 minut po dojezdu začalo pršet. Geniální načasování :-)).
Neděle už tak geniální, bohužel, nebyla. Dopoledne návštěva u rodičů, oběd u švagrů, odpolední nákupy (vše za stálého deště) a večer, když se déšť trochu uklidnil, řešení následků nákupů, tzn. likvidace starých a věšení nových závěsů v celém bytě. Zbyly síly už jenom na vínko.
Od příštího týdne už do toho vletím pořádně, předpověď počasí ani plán služebek tomu sice moc nepřeje, ale nejvyšší čas už je pryč, tak snad ještě do moraviamana něco stihneme.

čtvrtek 8. dubna 2010

Tak už jsem snad definitivně zdravý!

Minulý a předminulý týden byly opravdu zážitkové, naštěstí to závěr minulého všechno vynahradil. Mám sestru provdanou do Popradu a konečně jsem se odhodlal k naplnění dlouho odkládaného slibu navštívit ji.
Ubytování jsme objednali v penzionu Aqualand, který můžu jedině doporučit.  Jednak se nachází v bezprostřední blízkosti popradského Aquacity, druhak je ubytování velmi příjemné, nové a majitel je fajn člověk, který neváhá vyrazit s klienty do Aquacity, aby pro ně bylo možno uplatnit 30% slevu, kterou tam pro 4 lidi denně má. Využili jsme hned v pátek večer:-)
Děti totiž naléhaly na koupání. Nebudu líčit všeobecně známe koupací atrakce v bazénech různé teploty, ale zastavím se u části Blue Sapphire, kde jsou bazény nasvíceny z vody a po setmění se nerozsvěcují hlavní světla. Veškeré osvětlení pochází z bazénů a v čase se všelijak mění. Od půl deváté je potom doplněno světelnou a laserovou show. Tu jsme už ovšem pozovali pouze zvenčí, protože děti toho měly po třech hodinách dost a 20:15 na večeři v Kolibě měly co dělat, aby vydržely vzhůru do jídla:-))
Měl jsem obavy, co bude ráno po několikahodinovém louhování ve vodě. Tyto se naštěstí nenaplnily a my mohli ráno vesele vyrazit do Tater. Celý den bylo nádherně, celodenní vycházka udělala všem moc dobře. Večer se u sestry podávaly jehněčí steaky, což je v jejím podání vyloženě zážitková gastronomie a také jediné hlavní jídlo za 3 dny, jehož hlavní složkou nebyly halušky, které miluju :-).
Na neděli jsem původně plánoval návštěvu Demanovské ľadové jaskyně, na přání dětí jsme místo zařadily druhou fázi v Aquacity, ve kterém jsme tak za zhruba 48 hodin v Popradě a okolí strávili čistého času přes 6 hodin. Dobré skóre:-)). Navíc se nedostavila ani rýmečka, takže tento týden už vesele trénujeme ;-).
Na závěr si dovolím jednu dopravní poznámku. Už o prázdninách se mi zdálo, že se na Slovensku nějak dobře jezdí. Nidko neblbne, neriskuje a když někdo fakt prasí, jde obvykle o čecha. Důvod je prozaický: policajti jsou všude. Teď o víkendu jsem to pociťoval ještě intenzivněji. Z Popradu na hranice jsem napočítal 22 hlídek včetně 3 mobilních hlášených v rádiu. Jaký kontrast proti velkohubě hlášeným akcím policie ČR na Velikonoce, kdy jsem měl tu nemilou povinnost kvůli silnému dešti vše obrazit autem za cenu setkání s několika očividně nalitými řidiči a fízla nebylo nikde. Pak se nedivme, jak se u nás jezdí, když fešáci vylezou až na sluníčko, což bylo v tomto případě hned úterý. Pozn. rekordně nízký počet mrtvých je dle mého názoru způsoben spíše absencí nalitých cyklistů na silnicích, těm se totiž do deště nechtělo a byť nalití, v autě jsou bezpečnější.