Tak já normálně asi zase trénuju. Nebo "trénuju"? :-)

Poslední tři týdny se mi normálně daří zařazovat sportovní aktivity v délce přes 7 hodin týdně. Proti té bídě, která probíhala v říjnu vážně přemýšlím o tom, že už to začnu nazývat tréninkem.
Tento týden to dokonce vydalo přes 8 hodin a to se mi nepřihodilo už setsakra dlouho.
Rozhodl jsem tedy dokonce, že na svém skomírajícím blogu zveřejním článek. Trochu mi to komplikuje fakt, že už teď jsem vlastně vystřílel celé téma, budu to tedy muset nějakým způsobem natáhnout.
Bohužel, na mysli mám samá klišé:
plavání: neplavu. Všichni kamarádi (a to i bývalí) konají ve vodě divy udatenství, ale mně se do vody prostě nechce. Bulnul jsem dokonce i plavecký kemp etriatlonu minulý týden v Přerově, resp. bulnul jsem ho plavecky, ale využil jsem Valdovo pozvání aspoň na krůtu na Labuť, která se fakt povedla. Příště už asi budu muset i plavat :-)
- běh: hrůza hrůzostrašná. Skoro vůbec to nejde, nemůžu se rozběhnout, abych udržel tepy, je nutné tempo kolem 6:20 a to už hodně připomíná chůzi. Jelikož nerad vyrážím do zimy na kole a jenom během objem nenahradím, pořídil jsem si nordic walking hole. Zítra ráno se je chystám poprvé testnout, tak jsem zvědav.
- kolo: je to možná divné, dokonce i úchylné, ale moje radost z nového stroje je tak silná, že mě baví normálně i trenažér. Když mne omrzí šlapání, spočnu okem na elegantních liniích stroje a naplněn nadšením z nové hračky pokračuji v tréninku.
Co jsem z indoor cyklistické přípravy změnil totálně, je prodej válců. Loni jsem uvěřil teorii trenéra o jejich nezbytnosti, nicméně jarní a letní výsledky nebyly nijak oslnivé a randál generovaný válci o tolik silnější, než ten trenažérový, že jsem se rozhodl pustit válce do světa. Zásadní roli asi hraje i to, že mně na kole daleko více než technika limituje nedostatek obecné vytrvalosti, v jejímž rozvoji 40-ti minutové šmrdlání válců moc nepomůže a déle jsem měl problém na nich vydržet. Velmi potěšující je fakt, že slečna Jana z Hodonína, která je ode mne koupila, je s jízdou na nich spokojena a dělají jí službu. Dozvěděl jsem se to díky malosti světa, na plavecký kemp do Přerova se totiž přijela učit plavat a na Labuti jsme se k oboustrannému překvapení poznali:-).
- posilovna: dneska jsem začal. Po pár dřepech s dětskou váhou jsem nebyl schopen pokračovat. Kolečka na většině činek mi přišla vyloženě těžká a bojím se, že bude trvat minimálně 3 týdny, než budu po posilce aspoň trochu rozumně fungovat a to neřeším, kdy přestanu trpět pod váhami úrovně mladších žáků. Uvidíme, byť důvodů k optimismu je málo, protože na posilovnu po pauze reaguju čím dál tím hůř. Tak třeba bud příjemně překvapen letos:-)).
Tož asi tolik nový článek ubrečeného blogu :-DDD