Nesportovní přístroje? I takové se občas doma objeví, třeba domácí pekárna.

Člověk se tak šetří, nesmí moc šlapat na nohu, takže nových zážitků kromě práce je málo, tréninkové nejsou vůbec. Po vánocích navíc výrobci hraček úplně ztratili invenci a snad jediná zajímavá informace ze sportovní techniky je fakt, že měřiče výkonu Power Tap je možno upgradnout na verzi ANT+, ve které umí náboje spolupracovat s Garmin Edge 705. Je to rozhodně jedna z možností na úvahy a měření výkonu v cyklistice mi příjde velice zajímavé, nicméně ceny za podobná hejblátka trochu příliš připomínají, takže sezóná 2009 určitě ve znamení měření cyklovýkonu nebude. Když jsem se díval na modely, které připravuje HTC pro příští rok mezi komunikátory, moc zajímavě se mi to nejeví a snad poprvé v životě nemám na začátku roku cukání po některé z novinek. Notebooky mi už nepříjdou ani příspěvkuhodné, na tomto poli se už fakt děje jenom mírný pokrok v mezích zákona. Byť nějaká 17" mašinka mi trochu straší v mozku.
Ovšem jedno zajímavé hejble doma přibylo a nemůžu říct, že by mi život paicenta pokoušejícího se moc netloustnout zrovna ulehčovalo. Ano, bystrý čtenář dočetl nadpis až do konce a již ví, o čem se bude psát. Pečení chleba. Tato prakticky mystická historická činnost našich babiček mne fascinuje již od mých 8-mi let, kdy jsem poprvé dostal do rukou dětskou příručku pro šprty přes referáty "Už vím proč...", v níž je pečení chleba popisováno. Od mala trpím nezřízenou chutí k jídlu s velkou slabostí pro křupavoučké pečivo. Jelikož jsem vyrůstal v časech totality, pamatuji dobu, kdy dostat se k čerstvému chlebu(a čerstvým myslím opravdu čerstvé, nikoli "dnešní") nebylo tak snadné jako dnes, kdy jsou regály v supermarketech doplňovány teplým zbožím co hodinu, takže když před nedávnem na trh vstoupily domácí pekárny chleba nemohly mne natrvalo míjet. Příchodem modelu s podporou pečení bagetek bylo prakticky rozhodnuto a tento spotřebič obohatil i naši sbírku drobných kuchyňských přístrojů.
Jak taková pícka funguje? Jde ve své podstatě o tak jednoduché zařízení, že je až geniální. V zásadě se skládá z nějaké modifikace fritovacího hrnce, nízkootáčkového dvouosého mixéru a elektricky řízené minutky. V podstatě by asi člověku nemělo nic bránit ve vyrobení těsta a jeho upečení v troubě. S tím je ovšem zoufale moc práce, je to časově náročné a výsledek je stejně nejistý. Moderní technologie ovšem tento postup zjednodušily na maximální možnou míru. Suroviny nasypete do pece včetně zalití vodou. Zavřete pec, na budíku nastavíte v kolik chcete chleba hotový a to je vše. Ve správný čas je těsto promícháno, nahřáto, necháno vykynout, upečeno a po odpípání správného signálu je hotovo. Hlavní kouzlo spočívá v tom, že pec je možno nastavit tak, aby se pípání ozývalo zároveň s budíkem. Člověka tak budí vůně dopečeného chleba a snídá teplou dobrotu. Je možno připravit si libovolné těsto dle vlastní chuti, případně sáhnout po hotové směsi, která může překvapit jak vynikající kvalitou, tak i nekvalitou. V domácích podmínkách je rovněž možno těsto obohatit nějakou oblíbenou přísadou, např. česnekem, sýrem, uzeným masem či pro naprosté gurmány třeba škvarky. Mňam:-).
No nic, zítra jdu na kontrolu s kotníkem, třeba už mi dovolí sundat ortézu, třeba rehabilitovat plaváním a když budu moc hodný, šlápnout si na trenažéru. Pak snad přestanu na 1. místě řešit, co dobrého ještě zbaštit a budu si nadávat, že jsem trochu víc nekrotil.