Ječmínkův běh

Když jsem zjistil, že existuje závod, který se inspiroval mým oblíbeným nickem (kdo by věřil řečem o králi Ječmínkovi:-))), bylo jasné, že nemohu pořadatele zklamat a na podnik musím dorazit. Abych řekl pravdu, od běhu výstavištěm Flóry Olomouc se mi do ničeho moc nechce, myšleno tedy závodit. Pocitově mi to na poměry a možnosti slušně běhá, nicméně v absolutních číslech je to stále totální bída. Trenér sice pořád něco povidá o rychlé silniční desítce, ale já jsem prostě pomalej. Sice dokážu i na 15-tém km běhu zrychlit k 5-ti minutám na km, nicméně rychlost 4:30 a níže je pořád nedosažitelná meta. Teď už to asi nemá cenu, ale na podzim bude potřeba (myslím) přidat nějaké kratší rychlejší úseky. No a taky ta kila že jo:-)
Dopoledne mám nějaký kopr. Co si pamatuji, jde o standardní prvomájový stav, ale protože už jsem domluvený s Aldamanem, že mi bude dělat vodiče, je možnost zrušení účasti nulová. Navíc jedou fandit i děcka s manželkou a Matýsek od rána straší, kdy už pojedem. Když už musím jet, volám aspoň Ondrovi, jestli taky nejde. Představte si, vůbec o závodě nevěděl!! Na co dnes Ti mladí myslí, nevím:-)
Nakonec razíme směr Chropyně již v 9:30, protože s děckama doma nešlo vydržet. Dobře, že tak, protože byť jde o obec relativně malou, najít kynologický areál pro mne nebylo zcela triviální:-)
Po příjezdu jsem překvapen, kolik je na startu lidí. Naštěstí už jsou všichni registrovaní, nečekám tedy ve frontě a registruji i Ondru, který nakonec volá, že dojede a poběží. Chviličku po mně doráží na start prezident oddílu TTS Osek s početnou suitou doprovodu a po další mikrochvilce i Aldaman. Zjišťujeme informace o trati, běží se 5 kol kolem rybníka Hejtman a je to kros. Více než polovina trati vede po trávě, zbytek po polňajdě. Tady to na osobáček nebude, to tuším už při rozklusu. Na startu se postavím, kam patřím, tzn. do zadních řad. Závodu se naštěstí účastní i několik skutečných veteránů, snad to tedy dnes na poslední místo nebude. Rozbíhám se opatrně, tempo těsně pod 5:00/km a běží se mi překvapivě dobře, ani terén tolik nevadí. S Aldamanem ovšem vydržím jenom půl kola, pak se mi škubne, ale celou dobu ho vidím. Žádný zázrak v tom ale není, Aleš si testuje maratonské tempo. Předběhnu nějaké dva chlapíky, z nichž jeden sípe tak, až mám strach aby nezkolaboval. Chvilku mne sípoš zkouší viset, ale naštěstí nevydrží a i za ty 3-4 minuty, co ho slyším, mě berou všichni čerti. Po předběhnutí těchto dvou se dostávám na dohled slečny s nádhernýma nohama. No pokoukáníčko skoro na 3 okruhy:-)). Na chvilku mi ho kazí jenom čelo závodu, které jde přes nás o kolo zhruba ve 2. třetině 3. kola.Kochám se výhledem až skoro do jeho konce, ale pak mi nějak dojde, že by nebylo špatné přidat. S těžkým srdcem opouštím krásnou vyhlídku a slečnu předbíhám. Asi 200m přede mnou vidím chlapíka v trenkách, toho už asi nedoženu. Nicméně i ve čtvrtém kole mi to celkem jde a zvládám ho o 3 sekundy rychleji, než kolo 3, bohužel mne na samém jeho konci ještě stihne fiknout Ondra, který už ovšem sviští do cíle a je poslední ze závodníků nadělivších mi kolo. Na začátku posledního okruhu už konečně chápu, že šetřit síly nemá smysl a dávám do něj všechno. Dokonce předběhnu chlápka v trenkách a dostává se mi na dohled jiný maník celý v černém. Stahuju, stahuju, ale cíl je příliš blízko:-), nestihnu to. Čas mám na hodinkách stejný, jako naměřili časoměřiči a to 48:39. Hm, jenom 12 sekund za osobákem z Hulmena a přitom jde o kros (byť tedy nijak profilově náročný). Nemůžu říci, že bych byl časem nadšen, ale nejsem ani otrávený. Nepřepálil jsem začátek a ke konci byl schopen přidat. Nicméně, mrknu-li se na okruhy, tak pocity jsou jedna věc a časy druhá:-) Mezičasy po 2km totiž vypadají následovně (v závorce průměrné tepy v okruhu):
2,00km 9:36 (165bpm)
4,01km 9:50 (169bpm)
6,01km 9:48 (171bpm)
8,00km 9:45 (172bpm)
10,00km 9:40 (176bpm)
Pocitově bych ovšem řekl, že poslední kolo jsem dal výrazně rychleji, než první. Garmin ale nelže:-) Zkrátka mám pocit, že jsem celkem pravidelný tempař, když nepřepálím, teď ještě někde vyšašit to pořádné tempo, že jo:-)