Plavecký kemp Chrudim 4.-6.4. aneb motýlková taškařice

Tento kemp jsem původně vůbec neplánoval. Zařadil jsem jej jako náhradu velikonočního soustředění, kam jsem nemohl jet.
Kempu se účastnilo poměrně málo lidí, což bylo prima, páč jinak bychom se v lajnách zbytečně masakrovali:-). Při rozřazovacím závodě jsem docela trnul, jestli se vůbec dostanu do prvního družstva. eTriatlonový tým odvádí evidentně dobrou práci, protože s výjimkou dvou dorostenců závodních plavců, tam byli samí jejich odchovanci a časy na 200 kraul se pohybovaly skoro všechny blízko 3 minut a dost lidí zvládlo 50m kraulových noh pod minutu. Nakonec mi to o chlup vyšlo, byť poslední disciplínu delfínové vlnění jsem měl katastrofální (jako bývalý pólista jakž takž zaplavu kraula, ale motýlek se vždycky plaval s prsovýma nohama a v delfínovém vlnění jsem doposud tragický samouk). Tím, že nás bylo málo, netrvaly závody dlouho a ještě se stihlo celkem zaplavat Převážně technika vlnění a tak. Následoval svižný přesun na ubytování a šupky dupky k Daliborovi na večeři. Dali jsme si pěkně do nosu a v družné atmosféře poseděli cca do 3. Proti poslednímu kempu jsem tedy 1. noc na 5-ti hodinách spánku plus:-DD. Zajímavé, sice úplně jiná sestava než na podzim, ale zase prima lidi, se kterými se dá v klidu zapařit.
Ráno už jsme byli v lajně jenom 4 a začal seriózní delfínový trénink, ještě před ním ovšem rozcvička, zatím plnohodnotná. Spousta cvičení zejména s ploutvemi, které opravdu pomáhají hodně. Je pozoruhodné, jak moc po chvíli pomůžou kompetentí rady člověka ze břehu. Dan toho moc nenamluvil, ale za to vždycky k věci. Už při dopoledním natáčení jsem se cítil při delfínu výrazně lépe než kdykoli před tím a stačilo k tomu něco přes hoďku vedeného tréninku. Natáčelo se tentokrát i pod vodou a na SD kartu, natočené video si zájemci posléze mohli rovnou od Petra Valeše zkopírovat. Paráda, Maruška byla nadšená, že vidí tatínka v televizi plavat :-)
Po dopoledním tréninku následuje zasloužený obídek v pizzerii a pizza jako kolo od voza. Jelikož výjimečně nemám kocovinu jako prase, zvládám jídlo zcela bez problémů a pocitů přesycenosti. Po obědě následuje rozbor videa, kde si kromě stylů všímám, že jsem fakt hezkej chlap, jenom trochu těch špeků někde vytřást..... Po rozboru máme chvíli času, lehnu si tedy na postel, ale okamžitě se mi chce spát, takže se rozhoduji pro lehké proběhnutí, když už mám věci sebou. Dám jenom pětku, neznám to v Chrudimi, nepodařilo se mi vyběhnout nějak kloudně z města (to zvládám jenom v časných ranních a bez brýlí:-DD), takže jsem se vrátil, ospršil, mrkl na web (spolubydlící Dušan se stal šťastným majitelem Forerunneru 305, s chutí jsem mu tedy poreferoval o mých zkušenostech, chválit garmina mě fakt baví:-)) a valil na odpolední trénink. Už při rozcvičce (vyjímečně se ještě protahovaly i nohy:-)) jsem sakra cítil ramena, sice jsme neplavali žádné divočiny, ale i tak je motýlek dost náročný. V tréninku jsou už zařazeny i souvislé padesátky bez ploutví, které mi jdou plavat docela dobře, jsem z toho nadšený a na večeři razím sice utahaný jako kotě, ale zato spokojený jak s průběhem pokroků, tak i s novými plavkami, ironman krátkými elasťáky a packami trochu lepšími, než jsou moje dosavadní prašivky od emme. Dušan si koupil také packy, ještě před odchodem proto laborujeme s navlékáním gumiček na držení. S potěšením konstatuji, že s arenovými gumami je daleko větší pakárna než se speedy, které mám já :-)
Večeře je stejně jako v pátek společná, opět u Dalibora a opět jsem si pochutnal. Vůbec jsem si všiml, že na město velikosti Chrudimi je v centru mraky hospod, které lákají k otestování jídelníčku. A třeba plzeňská s názvem Krmelec působí vyloženě lákavě. Navzdory tomu, že rozjezd je asi pod dojmem delšího včerejšího posezení vlažnější, sedí se opět hrubě přes půlnoc. Zejména historky z Pavlovy veterinární praxe dávají už tak namoženým delfínovým břichům pořádně pokouřit:-) Většina z nich je bohužel nezveřejnitelných ;-), ale aspoň byly tak vydatné, že jsme ani nezařadili kořalku.
Spáneček, snídaně a šup na bazén. Rozcvička pěkně na pytel, vůbec se neprotahují stehna o lýtkách nemluvě. Profík má asi plnou hlavu jedné ladné plavkyně :-D. Ve vodě ovšem zato celkem solidní maso. Vyzvedávám zejména 2x200 m delfín (s ploutvemi) a 6x50m delfín (také s ploutvemi, naštěstí). Fakt dobré, z vody lezu po žebříku.
A, už poměrně stereotypně, hajdy na gáblík do picošky. Volíme s Dušanem oba jídlo na horké pánvičce a nevím jak on, já se o ni škaredě popálil, ale stejně jsem všechno snědl (lososové soté na pánvi s česnekovými bagetkami vřele doporučuji. Škoda, že jsem si nemohl dát víno, dobrá šedá rulanda by k soté šla parádně). Odcházíme a Radek připomíná, ať jsme včas na rozcvičce. Doufám, že se tentokrát aspoň lýtka protáhnou.
Prdlačku, před posledním tréninkem se nerozvičuje vůbec! Místo rozvičky je předcvičovatel manipulován jednou z cvičenek, pěknej šlendrián, že Radku?:-DDD.
Poslední hoďku plaveme v lajně jenom dva. Oba dorostenci jaxi museli odjet dříve. Neva. Podlehnu pýše a zkouším uplavat s ploutvemi 400m delfína. A uplaval jsem. Sice jsem si od stovky myslel, že další bazén už tutově zdechnu, ale nakonec se nezadařilo a manželka bude muset se životní pojistkou ještě počkat:-).
Doplaveme hodinu, rozloučíme se a jedem domů. Cestou zažívám dobrý úlek. Obvykle řídím levou rukou opřenou o opěrku ve dveřích a pravou mám na řadící páce nebo noze (mojí nebo manželky:-)). Někde před Mýtem musím zvednou levou ruku a sakra, ono to nejde. Bolest jak sviňa. Jelikož jde o moje chromé rameno, zastaví se ve mně srdce, co jsem to napáchal. Zkusím teda zvednou pravou ruku a sláva, bolí stejně. Nejsem tedy zraněný, jenom ramena mají prostě dost:-)

Bilance: jednoznačná spokojenost s kempem. Splnil jsem zejména hlavní úkol, neztratit zase brýle:-), ale i sekundární úkoly, jako zlepšení stylu a hlavně schopnost uplavat delfínem aspoň 50m tak, abych ho mohl začít pravidelně zařazovat do tréninku. Navíc byla zase výborná společnost a zábava, takže pokud bude na podzim nějaké prima soustředěníčko, nejspíš se na ně vypravím:-)
Kdyby sem náhodou zavítal někdo z plavajících na behej.com: rozhodně není třeba se delfínového kempu bát, i když někomu vůbec nejde, nebo ho vůbec nezkoušel. Ploutve opravdu hodně pomůžou a za sebe bych řekl, že jejich přínos pro delfína je asi ze všech stylů největší. Navíc výraznou většinu kempu tvoří technická cvičení na techniku vlnění, která jednoznačně přispívají k lepšímu cítění vody a mají tedy smysl i pro člověka plavajícího primárně kraul. No a v neposlední řadě je delfín silově náročný styl, kterážto síla se hodí i kraulerům:-)