Sinusoidní den

Stalo se vám někdy, že jste prožili den jako na houpačce? Já ho měl dnes.
Vstával jsem ráno totálně zničený po divokých snech. Kde se v mém chorém mozku vzaly nevím, nejedl jsem na noc, nepil a přesto se budil co 30 minut zbrocen potem z honičky, rvačky či divného stavu. Totálně na nule jsem se vykopal z postele, zhygienil a vydal se na kole do práce.
A tady se sinusoida prvně zvedla do kladných hodnot. Ňák to jelo i proti větru (průměr včetně cmrdačky po městě 31kmph) a celkem to vypadalo na nadějnou cestu zpět. Jupí, do práce dorážím pln optimismu. Ten mi vydrží přesně 30 minut v poslední době standardní intenzívní operativy. Těším se na dovolenou jako na milost boží a naštěstí to dnes vychází aspoň na oběd. Kantonské nudle se holkám z Čínské povedly;-). Druhý výstup do plusu.
Zbytek hektického odpoledne mne opět sráží do mínusu až do doby, než zavolá manželka, že si rodiče do zítra berou děti a plánujeme večeři na Labuti. Nakonec se z ní vyklube širší akce se švagry, Ondrou, Kikou i Terkou. S vysokým očekáváním se tedy vydávám na zpáteční cestu. Ta je skoro orgasmická. Fouká mi do zad, jedu 37-41kmph na tepech kolem 130-ti. Sákryš, tak už skoro jezdí velcí kluci. Už tak jenom vydržet i bez větru;-). Stihnu odběhnout i plánovanou pětku. Na vrcholu sinusoidy zapomínám na náročný den a šlapu vyloženě s rozkoší netuše, že se blíží nejhlubší pád celého dne. Před Krčmaní mám pocit, že mi jaksi drhne řetěz o přesmyk. Zkouším to poladit na páce přesmyku a nadávám si, že jsem si shodil řetěz. Prdlačku. Ulomila se mi navářka přesmyku a ten se zapletl do řetězu na velké placce, přičemž cestou hrubě poškrábal rám. Myslel jsem, že se poseru. Jsem nucen zastavit, vypáčit přesmyk, rozšroubovat ho a dojet domů na velkou. Zdržení má za vinu, že plánovaný běh nestíhám, sákra. Asi dostanu oprávněnou výtku od ironmana. Zbývá vyřídít reklamaci a podobné radosti, snad to stihnu ještě před dovolenou. O divných prasklinách na navářkách mi psal myslím Vl001. Bude potřeba hlídat, sakra, rád bych to zjistil na příkladu někoho jiného.
V naprosté depce razím se ženou na Labuť ukecán, že si smůlou nedáme otrávit večer. Na rozjezd dáváme chardonnay 2006 v pozdním sběru z Moravína. Nemá cenu se šetřit, domů půjdeme brzy:-D. Ovocno-chlebovinkový buket se svěží a plnou květnatou chutí je i vynikajícím aperitivem. Dávám si kuřátko na rožni s dušenou zeleninkou. V kombinaci se šardonkou paráda. Sotva je dopito, jdeme výše. Sedlecký rýňáček v bobulovém výběru 2005 je skvělým předvrcholem večírku. Naštěstí ho pijeme jen ve dvou, 0,375 láhev je opravdu malinká. O finále se postará sedlecký bobuláček muškát moravský 2006. Jak byla pětka citrusová s vysokým zbytkovým cukrem, je šestka výrazně méně pomerančová a o to více citronová včetně výrazné hořčinky v závěru, jež skvěle kompenzuje vysoký zbytkový cukr. No povedená láhev na závěr.
Těsně pod vrcholem dorážíme domů a k tomuto postu si ještě dávám malého panáčka 30-ti hvězdičkové rezervní lahůdky od pana Spyrose Metaxy. Ten to s kořalkou umí....
Možná mám náběh na alkoholismus, ale někdy mi atraktivně obalená účinná látka (C2H5OH) objektivně pomůže překonat pitomý zážitek. Dnešní prašivou sinoidu spolu s roštovaným kuřátkem rozhodně zachránila;-).