Morkovské chlap 2013, spravedlivý závod

Páni, ony už to budou 3 roky, co jsem byl v Morkovicích naposledy. Asi i díky tomu jsem si po docela povedeném Oseku říkal, že třeba to kolo nebude až taková tragédie, což se ovšem nepotvrdilo :-).
Na Morkovském chlapovi se závodí opravdu lidově, takže plavání 200m v 50m bazénu, 20km fakt náročného kola nahoru dolů a běh, kde by člověk rovinu taky těžko hledal.
Vlastně jsem tady ani letos neměl být, protože jsme měli odjíždět na dovolenou, nakonec se to ovšem na poslední chvíli vykulilo tak, že jedeme až v neděli, v sobotu tedy hurrá na jih.
V Morkovicích tedy lidí jako máku, počet startujících atakoval 300, rozplavby tedy po 21 lidech, v bazéně opravdu husto. Pro naši početnou výpravu Zapro AD týmu jsme měli domluveno zařazení do 6. rozplavby, nakonec jsme v ní ale všichni neplavali, protože opozdilci už k nám nemohli být zařazeni.
Mám plavání rád, takže kratičké mi nevyhovuje, když ale vidím některé závodníky bojující o život i na 50-tce, je asi potřeba i takového závody dělat, vždyť je hlavně zábava.
Takže bum a plavem. O dvoustovce se toho až tolik napsat nedá, takže lezu druhý za nějakým dlouhánem, tretry mám na gumičkách, což značí velmi, velmi rychlé depo:-).
Kolo začíná překvapivě do kopce, kde se přese mne valí jeden z mé rozplavby za druhým. Alda, prezident Peca, nějací nezapráci, prostě klasika jako vždycky. Po prvním kopečku následuje sjezd a další kopeček, předjíždí mě Čufa, Mira, já dojíždím první z předchozí rozplavby na bikách a pomalu se to začíná zvedat k Litenčicím. Lehce se blížím k čahounovi, co přede mnou lezl z vody, a je to asi jediný soupeř pro mne, protože za chvíli mne ještě předjede Bad s menší skupinkou a do kopce jedou tempo, které nejsem schopen udržet. A už je tu Litenčická stojka, kde to místy dává až 14% a ten můj necelý metrák se tam urychluje dost náročně. Dojíždím další a další bikery ze závodu a na vrcholu dám konečně dlouhána, který se trápil ještě o chlup víc než já. Prostě tam je váha limitující, ale je to spravedlivé, všichni to mají stejné a hákovat se stejně moc nedá.
Potom už je trať převážně dolů, takže valím, co to dá, sem tam překulím menší brdek a už jsou tu Morkovice. Před odbočkou k plovárně vyzuju nohy z treter a trochu vytočím nohy. Před sjezdem na plovku seskočím z kola, ale prý se může jet až dolů. No to mi říkají brzo.
Místo mám hned na kraji depa po příjezdu a jak jsem v laufu, tak depo neproběhnu a neoběhnu venkem, ale zkrátím si cestu rovnou výběhem. Proběhnutí mi z pořadatelů nikdo nepřipomněl a obávám se, že ani nezaznamenal. Mně to došlo až na trati, když jsem viděl, jak je Bad blízko přede mnou, což neodpovídalo náskoku na kole. Zkouším to rozbalit, z kopce, tak se začíná, to celkem jde, ale i běh je nahoru dolů a nahoru mi to nejde. Jak jsem se Badovi před otočkou trochu přiblížil, za ní už mi utíká.
Díky velmi širokému spektru výkonností závodníků, zejména tedy široké i směrem dolů:-), předbíhám víc, než jsem předbíhám a hodně zatažený dobíhám ke koupališti. Tady už mě ovšem zase pořadatelé málem strhávají, když jdu místo do cílové rovinky oběhnout depo, abych neměl unfair výhodu.
V cíli mám fakt dost. Je to sice kratičký závod, ale dával jsem si mnohem víc než v Oseku. Jako zásadní chybu vidím to, že jsem si včera nedal žádného slaďáka. Veřím, že po mistrovi nebo nějakém sauternes by to dneska bylo mnohem lepší, protože hroznovým cukrem nalité buňky by se nohám velice hodily.
Pak už jenom birell, gulášek, zaplavat s děckama a davaj domů balit.
Tož se tady mějte, my jedem stanovat :-)

P.S. teď se dívám, že podle výsledků z roku 2010 jsem se letos zlepšíl skoro o více než 6 minut z 1:16:46 na 1:10:18. Jestli byla stejná trať, což, jestli si dobře pamatuju, byla, tak je to vlastně super :-).