Sezóna 2010 týden 3. (14.-20.12.) se zajímavým receptem:-)

Tento týden Miloš koncipoval jako mírně volnější, protože následující mám dovolenou a tam mi toho nasypal požehnaně. Nějak se to seběhlo a byl jsem v uvolňování ještě o něco důslednější než můj vlastní trenér:-)
Plán vypadal takto:

po 14.12.	C-ZDV	0:30			válce
ut 15.12.	Volno	0:00
st 16.12.	P-KrZV	0:50
fáze 2	U-POS	1:10
ct 17.12.	B-Komp	0:40	B-ABCI: 0x(5(0,3+1)+0)	B-Temp I: 0x(4(2+3)+0)	Abc s důrazem n ..
fáze 2	C-ZDV	0:20			válce
pa 18.12.	P-Vypl	0:50
fáze 2	U-POS	1:10
so 19.12.	C-Komp	0:30
ne 20.12.	C-ZDV	0:45	C-SpKR: 0x(3(1+3)+0)	C-ZV2I: 0x(3(4+4)+0)	válce SpKR jeď ..
fáze 2	U-Vyt	2:00			pokud bude lepš ..

V pondělí jsem tam měl půlhodinku na válcích, kterou jsem nezrealizoval. Stavil se u nás totiž kamarád s notebookem, který ho živí a odmítal poslušnost. S ohledem na to, že závada byla mechanického charakteru, problém jsem nevyřešil, ale našel workaround spočívající v natažení dat a zapůjčení mého soukromého notebooku kamarádovi do doby, než si on koupí nový. Jsem totiž neskutečný dobrák.
S úterním volnem jsem neměl naprosto žádný problém:-)
Ve středu jsem měl v práci blázinec a na bazén prostě nestíhal jít. Zato v posilovně se dařilo, dost jsem si odrovnal nohy a bylo jasné, že pátek to asi nebude v posilovně nic moc.
Ve čtvrtek jsem ráno odběhal, resp. odklusal bez motivu, protože na čerstvém sněhu to fakt nemělo smysl, plavat nestihl a odcházel z práce tak rozpinkaný, že jsem zapomněl manželce vzít dárek k narozeninám. Zvládnuté narozeniny jsem potvrdil ještě tím, že jsem večer sedl na válce než z nich slezl, žena usnula, takže ani na narozeninový sektík nedošlo.
V pátek bylo definitivně jasné, že když pořádně máknu, budu si moci vzít dovolenou celých 14 dní přes svátky, čím opět padlo plavání. Dárek už jsem nezapomněl a ještě cestou domů absolvoval velký nákup před sobotní oslavou manželčiných a Matýskových narozenin. Domů jsem dorazil naprosto psychicky vyčerpaný z davového šílenství. Asi ta krize na obchodníky až tak nedopadá. A ještě k tomu u nás seděli švagři, svařovalo se, tak nedošlo ani na posilovnu. Fakt ale je, že jsem byl bolavý ještě od středy a byl tam tak maximálně do počtu.
V sobotu jsem to opět oflákal, protože přípravné práce oslavy zabraly spoustu času a postavit válce v rozuklízeném bytě mi bylo označeno jako drzost:-). Když už jsem tedy netrénoval, dám aspoň k lepšímu recept na vynikající jednohubky, kterým říkám "sushi po Hrazdirsku". Postup je jednoduchý. Z plátku toustového chleba okrájíme kůrku a střídku rozválíme válečkem co nejvíce na tenko. plátky velmi lehce potřeba sýrem gervais. Následně na polovinu z nich naklademe plátky uzeného lososa a druhou polovinou rozválených střídek zakryjeme. Vzniklý tenký "sendvič" smotáme do co nejpevnější ruličky, znovu lehce potřeme gervais a vyválíme v sezamovém semínku. Roličky nakonec pevně zavineme do potravinářské fólie a necháme v chladnu aspoň 2-3 hodiny odležet. Je-li v časových možnostech připravit je den předem, tím lépe. Před podáváním odstraníme fólii a krájíme na cca 1cm silná kolečka. Vynikající. K jednohubkám doporučuji znovínský Sauvignon z Hostěradic ve výběru z hroznů ročník 2005. Vyzkoušeno na lidech:-D Mňam!!!
Nedělní ráno bylo opět ve znamení aktivity U-vyt, na kterou jsem se domluvil s Aldamanem, který mne v 6:30 vyzvedl. Byla tma, chumelilo, venku minus jedenáct, no paráda. Skoro 20km v kopcích na čerstvém prašánku, snad jenom ty řasy kdyby mi k sobě tolik nemrzly:-). V čaj termoskách vydržel teplý až do konce, zde tedy rovněž spokojenost. Bohužel mi v půlce běhu odešla baterka v tepáku, takže nevím, jestli jsem někde tepy nepřešvihával, s tím ovšem nic moc nenadělám. Naše ojíněné a namrzlé obličeje budily po návratu do města zaslouženou pozornost:-). Tyto dlouhé běhy jsou super, zejména když je na ně parťák a ještě tak krásně nasněží.
Po lehkém obědě a odpoledním jsme vyrazili s dětmi na vycházku. Nevím, co nás to popadlo, ale nechali jsme se ukecat, že je potáhneme na sáňkách a tak jsem lítal se sáňkama, na kterých seděla 40-ti kilová Maruška a naháněl manželku, která tahala Matýska poloviční váhy:-). Nakonec jsme doklusali až na náměstí na svařáček a zase domů. Na večer jsem tam měl ještě plánované válce, které jsem ale zkrátil na polovinu. Manželka byla úplně zmrzlá, pustit na ni větrák by bylo kruté a já byl po 20-ti minutách totálně splavený a přehřátý, takže jsem to zkrátil a hotovo.
Celkem tedy dost odpočinkový týden, bohužel se pracovní stres a oslavy narozenin podepsaly na váze a dneska to píše 101 kg. Přes Vánoce se budu muset sakra pošetřit s jídlem, ještěže manželka letos nestihla napéct a už to vzdala, ufff:-). Příští týden bude náročný a doufám, že neomarodím. Mám tak nějak pocit, že na mne útočí nějaký virusek. Snad ho čajem a Céčkem dostatečně zmasakruju.