Týden 52. (24.12. - 30.12.), Silvestrovské číslo:-)

Mám za sebou poslední týden roku 2007. Nebudu se pouštět do žádného bilancování, to si nechám až na začátek roku 2008 a vůbec uvidím, jestli se ho nakonec spáchám. Nějak se mi všelijaké sumáře začínají zajídat, takže počkám, posedne-li mne grafomanská bilanční můza:-).
Týden, jako jediný v roce, začal pěkně zostra Štědrým dnem, dost dobrý důvod, myslím, zařadit tréninkové volno. Samotný svátek je už tak dost vysilující:-D. Největší radost mají z dárků pochopitelně děti a jelikož jsou doma dvě, je jich pod stromečkem pěkná kupa. Největší radost ovšem způsobí obvykle pouze jeden dárek, často ten koupený na poslední chvíli za pár šupů. U Marušky se tato teorie nenaplnila, její touhou byly kolečkové brusle a jejich nalezení pod stromečkem (schválně jsem je nechával až v zadu a sledoval její nervozitu, že mezi dárky nejsou:-)) vyvolalo očekávanou bouři nadšení a havárií při pokusných jízdách bytem. Naštěstí se tyto havárie obešly bez zranění a tím i večer bez zbytečných nepříjemností.

Matýsek ovšem, to je jiná. Mezi několika sofistikovanými dárky vyvolala největší nadšení motorová pila doplněná o pracovní brýle a respirátor, které z malého chlapečka s plastovou motorovou pilou:


















spoluvytvořila monstrum přišedší z Texas chainsaw massacre:-D























A nemůžu se nerozdělit o obrázek prostoru před stromečkem, jak vypadal bezprostředně po rozbalení dárků, prostě totální binec, do kterého ještě po chvíli přibyly všechny vybalené hračky, ale to už jsem neměl na focení sílu a raději jsem se věnoval konzumaci vína, protože jsem otevíral samé prima lahve, které by mi rodiče s manželkou vypili:-).
A tím vlastně tento takzvaně odpočinkový den můžu uzavřít.
V úterý už to bylo lepší. Jelikož jsme byli pozváni k rodičům na odpolední návštěvu (kde se dala tušit další obžerství) a já dostal svolení k nim běžet, nabalil jsem si do batůžku věci na převlečení a dal si lehký běh na usazení oběda, což se podařilo. Po návratu od našich se ještě stavili na večer obojí švagři i s dorostem a stala se neuvěřitelná věc: Ondra u nás jedl, což svět ještě neviděl. Oko i ruka fotografa (moje:-) ovšem byly ve střehu a je to zdokumentováno.
Ještě lepší ale bylo, že jsme se právě s Ondrou domluvili na ranní výběh a dali si ve středu prima ranní kros Tršickou pahorkatinou při kterém lehká váha Ondra tepal jenom o 5-7 tepů níže než já. Není to ale tím, že bych na tom byl tak dobře;-) Sportovní den pokračoval od 19:00 bowlingem s kamarády, kde jsem dosáhl osobního rekordu 167 (do té doby jednou v životě 120) a dostal za to na památku kuželku:-). Na tomto případě je vidět, jak se pravidelný trénink projevuje na výkonnosti. Bowling totiž v posledních 3 letech trénuji pravidelně na Štěpána a již třetí trénink ve třech letech přinesl takový pokrok:-). Pro úplnost je ovšem třeba dodat, že jsem tomuto výkonu v průběhu večera už nepřiblížil:-).
Protože to ve středu proběhlo s hlídáním, musel jsem ve čtvrtek ráno vyzvednout děti, čímž padl případný ranní běh a stejně se mi moc nechtělo, jaxi mne bolely nohy. Dokopal jsem se aspoň na trenažér a vyvalil se až do výše 910m:-).
Na pátek jsem plánoval dlouhý běh a vypadalo to, že nás poběží mraky. Chtěl běžet jak juraman, tak i Ondra, nakonec to ale dopadlo zcela jinak. Juraman si to rozmyslel a Ondra jel raději lyžovat a ke své smůle si lehce pochroumal koleno. Doufám, že to nebude nic vážného. Vyběhl jsem tedy sám a řekl si, že to zkusím trochu svižněji. Tempo 5:30 se ovšem, bohužel, ukázal jako příliš svižné pro metrákového (rovněž zase bohužel:-) chlápka. Ještě k Oseckému mostu to jakž takž šlo, zpět jsem ale šel po druhé straně řeky, kde je terén, fouklo do xichtu a ještě začalo sněžit. Do toho mi začalo velmi rychle docházet. Domů jsem dorazil docela mrtvý. Nehrozil tedy původně plánovaný trenažér a i sobotní volný den mi, myslím, udělal velice dobře.
Původně jsem ho sice neplánoval, ale protože jsme byli pozváni k našim na oběd a děti tam byly ochotny zůstat, vykvetl nám s manželkou volný podvečer a večer, který jsme strávili se sportem zcela nekompatibilně.
V neděli jsem si dal jenom lehký klus bez zapomenutého tepáku (klus k našim pro děti a auto:-)
Sice tento týden nedal v součtu nijak závratný objem (tabulka), ale mezi svátky jsem asi ještě tak disciplinovaný nebyl.
Uvidíme, co předvedu zítra na silvestrovském běhu, sice jsem ho nechtěl jít, ale když se nakonec podařila dovolená, tak tam nejspíše zajdu.
Podobně jako minulý týden si na tomto místě dovolím případnému čtenáři popřát tentokráte nikoli klidné vánoce, ale právě naopak, veselého Silvestra s jenom mírnou kocovinkou umožňující úspěšný start do nového roku. Mne čekají zásadní předsevzetí jako nekouřit a zhubnout:-)