neděle 30. listopadu 2008

2008 týden 24.11.-30.11.

Do týdne jsem vstupoval celkem dost unavený z týdne odpočinkového:-).
V pondělí jsem tedy vynechal běžecké aktivity, jenom zaplaval a trochu pocvičil s gumama a činkou.
V úterý jsem lenivě nevstal, ale šel běhat aspoň večer. Pomalu, tepy ale stejně dost vysoko.
Pragostředa značí volno
Ve čtvtek jsem zaplaval a večer sedl na trenažér.
V pátek ranní běh, po večerním trenažéru to moc nešlo, ale bylo potřeba jít.
V sobotu delší běh. Původně jsem chtěl běžet 25km, abych dosáhl týdenní plánované kilometráže 50km, nicméně jsem trochu zaspal a jelikož jsem se snažil tepat nízko, nestihl bych plánovaný odjezd z domu, musel jsem plán zkrátit. Škoda, večer paříme na Labuti s kolegy z práce, takže to na běh moc nebude.
A skutečně, neděli mám lemroidní a ordinuji volno. Ne, že by byla bůhvíjaká kocovina, ale nevyspání hraje svoji roli a stejně se mi nechce.
Tabulka nevypadá zle, příští týden na běhu trochu přidám.

středa 26. listopadu 2008

HTC Touch HD

Ještě jsem ani nestačil napsat krátký článek o HTC Diamondovi, který jsem pořídil v polovině srpna, když mne zradil displej Kaisera a já k velkému úleku zjistil, že fungovat s hloupou nokií už nějak nezvládám:-) a už jsem ho, chudáka, odložil.
Upřímně řečeno, z Diamonda jsem měl velice smíšené pocity. Přestože šlo o lásku na první pohled, protože zařízení je opravdu náherné a proti komunikátorům, které jsem vystřídal v několika předchozích letech (Wizard, TyTN, Kaiser) poměrně subtilní s rozměry „normálního“ telefonu i famózním i do té doby nevídaným VGA displejem, totálně nedostatečná baterka a tím mizivá životnost přístroje mi jeho používání celkem rychle otrávila. Stav se sice zlepšil s pořízením originální baterie s vyšší kapacitou (z 900mAh na 1350), nicméně toto zlepšení za přineslo ztrátu „placatosti“ přístroje a tím dosti významnou vadu na kráse.
Když byl ohlášen Touch HD (a nebylo to po pořízení Diamonda zase za tak dlouho:-)), nařídil jsem si výraznou ostražitost, protože přístroj měl být sice vybaven baterií 1350mAh, nicméně displej s 2x větší plochou, než má Diamond ve mně vzbuzoval obavy. Říkal jsem si „počkej Martine na zkušenosti, po novém roce cena padne a když budou recenze dobré, uděláš si radost“. No jo, jenže už recenze předprodukčních vzorků mne uchvátili. Jako téměř slepec jsem zcela propadl 3,5 palcovému displeji s rozlišením 480x800 bodů. Konečně něco pořádného na knihy, co jsem opustil před drahnou dobou palm Tungsten T3, jsem tak velký displej na žádném zařízení neměl (teda na notebooku samozřejmě ano:-))). No a jelikož jsem i mezi známými a kolegy znám jako milovník novinek, již asi za dva dny od ohlášení brzkého uvedení HD na trh přisly první nabídky na odkup Diamonda a to už na mne bylo moc. Nerad se zařízení zbavuji prostřednictvím inzerátu a vůbec nějak postupuji své hračky cizím lidem, ale za těchto okolností, kdy kolega akceptoval stanovenou cenu s tím, že počká až bude HD v prodeji, bylo pokušení již příliš silné a já se stal majitelem jednoho z prvních vzorků na českém trhu.
Nebudu psát žádnou recenzi ani hanopis na Apple Iphone, byť jsou tato zařízení často srovnávána (ač asi jediný společné znaky jsou telefon s velikým dotykovým displejem, jinak jde o přístroje s odlišnou filozofií i cílovou skupinou), ale aspoň pár postřehů.
Telefon je designován přesně podle mého gusta, čili velmi strohý, černé barvy, po celé jeho přední ploše je prakticky pouze displej (vynikající kvality), 4 ovládací tlačítka (senzorová, reagují mírným zavibrováním na stisk), otvor sluchátka telefonu a světelný senzor sloužící k automatické změně podsvícení displeje dle světla v okolí.
Na levé straně najedeme jenom klávesu sloužící k nastavení hlasitosti, na pravé otvor pro stylus a samozřejmě stylus:-), na dolní otvor pro mikrofon a eXtUSB konektro (specialitka HTC, ale lze použít i standardní mini USB rozhraní) a na horní vypínací tlačítko a otvor pro 3,5 mm jack. Po jacku volají uživatelé HTC dlouho, mně je celkem ukradený, protože jako správný nepřítel kabelů používám bluetoothová sluchátka. Zadní strana je tvořena z největší části pogumovaným krytem baterie a broušeným nerezem ohraničenou čočkou 5Mpix fotoaparátu. No prostě nádhera jednoduchosti při slušné tenkosti celého telefonu.
Pro uživatele znalé některých novějších zařízení s windows mobile 6.1 a rozhraním TouchFlo3D nepřínáší HDčko nic až tak převratně nového. Pravda, displej je větší (hóóódně:-))), více se na něj díky většímu rozlišení na výšku vejde (o 160 pixelů na výšku více oproti VGA rozlišení), ale jinak klasika. Že přibyla záložka pro sledování pohybu akcií není až tak zajímavé, tu šikovní vývojáři brzy doplní i do ROMek pro starší stroje.
Výbava je klasicky maximální, tedy všechny myslitelné mobilní datové přenosy, WiFi, BlueTooth, GPS, pohybové senzory, světelný senzor, fotoaparát už jsem zmiňoval.
Na poměry je rovněž vynikající výdrž. Zařízení vydrží na stejnou baterii, jakou mám v diamondu o dost déle, první víkend dokonce přežilo bez nutnosti dobíjení. Sice jsem ho nijak netrápil, ale ani výrazně nešetřil. O tom si diamantík mohl tak jedině nechat zdát.
Celkově hodnotím Touch HD jako skvělý počin. Veliký displej dává stroji skutečně jiný rozměr a i virtuální klávesnice na něm je použitelná pro pohodlné psaní dvěma palci, což na Diamondovi moc nešlo, čímž u mne padá poslední pomyslné plus pro zařízení vybavená hardwarovou klávesnicí. Už mi zbývá poslední věc k absolutní spokojenosti: upgrade hraničních firewallů v práci, aby bylo možno přistupvat do firmy i přes mobilního VPN klienta. Potom už půjde na řadu akcí nebrat notebook, protože v nouzi postačí telefon.
Mám ovšem obavy z dalšího vývoje v HTC. Poslední dobou chrlí jednu vynikající hračku za druhou a já nevím, jak dlouho toto zběsilé tempo domácí rozpočet zvládne. Aspoň, že Window Mobile 7 jsou odloženy až na rok 2010:-)).

neděle 23. listopadu 2008

2008 týden 17.11.-23.11. Odpočinkový?

Tento týden jako čtvrtý v mezocyklu jsem pojal jako spíše odpočinkový. Jelikož jsem ale cítil kumulativní únavu z kempu, nebo jsem nějak jinak "pokažený", moc jsem si kurnik neodpočal:-)
Pondělkem končil plavecký kemp, bohužel, už bez odpoledního plavání, takže jenom hoďka a půl ráno. Ramena mne bolí přímo hrozně, budu muset to plavání nějak aspoň jednou týdně na hodinu.
Večer po návratu domů už nenacházím motivaci něco dělat.
Úterý si ordinuje jako volné. Jsem ospalý, bolavý, seriózně lemra.
Ve středu zkouším v poledne rozplavat bolest v ramenou. Plavu techniku, cvika, stejně to bolí a ještě jsem si zapomněl kvůli kempu vyndané brýlky z plavecké tašky, takže jako bonus mám oči jak angorák. Večer se ještě zkonsoliduji a jdu si zaběhnout. Trocha abecedy, stovky, ať porád jenom neklušu.
Ve čtvrtek ráno vstanu na kratší běh, ale po večerním jsem nějak tuhý. Došmrdlám aspoň osmičku, ať mi to s plánovaným víkendovým během výjde na plánovaných běžeckých 40km. Přes den nestíhám, navíc ramena stále bolí, takže bez bazénu.
V pátek nemusím vstávat, sláva, nemám běh. Plavat nejdu, ramena už pomalu odeznívají, ale na večer jsme s Ondrou domluveni do posilky, kde jsem reálně skoro dva roky nebyl a vím, co můžu za těchto okolností od těla čekat. Nebudu to tedy pokoušet. Večer projedeme celé tělo (základní cviky, benche, zhyby, tlaky za hlavou atp.) a proti původnímu plánu odjet jenom vršek, zařadím 3 série dřepů. Velká chyba, což cítím už ve třetí sérii s prašivou čtyřicítkou. Mám totiž s posilováním nohou problém. Když dám delší pauzu (od 10-ti dnů nahoru), nebo zařadím nový těžký cvik, tak bez ohledu na to, zda jedu těžké nebo lehké váhy na pohodu, mám minimálně tři dny takovou svalovou horečku ve stehnech, že mám problém sednout na židli, nebo se z ní zvednout.
Jako preventivní léčbu zařazuji v sobotu výklus 20km. Na základě osboní zkušenosti tuto techniku nedoporučuju:-). Běžel jsem ráno na lačno a nejen, že mi došlo zhruba na 15-ém km, stehna bolela jaxviňa, přímo jsem cítil, jak mi quadricepsy drhnou o stehenní kosti. Domů jsem doběhl totálně hotový. Ale aspoň mám splněno. Večer si místo trenažéru otevřeme s milostivou paní rulandské modré ve výběru z hroznů. Znovín je v produkci červeného vína opatrný a oproti jiným výrobcům ho netlačí do prodeje za každou cenu. Jejich rulandy jsou ale obvykle sázkou na jistotu a tou je i tento vzorek. Oproti standardním odrůdovým atributům této se navíc láhev vyznačuje příjemnou tříslovinou, takže si pochutnala i milostivá paní.
Neděli zahajuji chabým pokusem o výstup z postele. Jsem totálně tuhý. Úleva v ramenou je minulostí, k ní se přidává svalovice všech ostatních myslitelných svalů. Na chvíli to poleví po 70-ti minutách na trenažéru, ale večer už je to opět v pikách.
Odpočinkový týden tedy končím celkem unavený a ve stavu ne nepodobném invaliditě, tréninková tabulka nevypadá nijak hrozně, ale vize, že bych měl příští týden přidat, mne zatím spíše rozesmívá:-). Snad to přejde. A ani pod metrák to nevyšlo, tak třeba příští týden.

neděle 16. listopadu 2008

2008 týden 10.-16.11 ve znamení plaveckého kempu

Tento týden měl být třetím z prvního mezocyklu, takže z dosavadních nejnáročnější s tím, že po něm bude následovat týden odpočinkový. Celkem bych i řekl, že jsem to dodržel a nemůžu si odpustit maličkou sebepochvalu, jak jsem byl pilný:-)).
Na víkend bylo plánováno plavecké soustředění v Hořicích, což značilo, že mám-li uběhnout plánovaných minimálně 55km a nespoléhat se na nejistotu odběhání kilometrů v rámci kempu, musím holt začít běžecky pěkně zostra.
Hned v pondělí jsem tedy vstal ráno, zaběhal si příjemných 12km a dokonce se dostal i přes poledne na bazén pro tradiční 2km za zhruba 35 minut.
Druhý den v úterý jsem opět prklatě brzy vstal a protrápil se abecedou se stovkama k výsledným 13,5km. Plavání už ovšem neklaplo, protože jsem ještě ráno odjížděl na dva dny Prahy.
Středeční práglovolno je už skoro standardem.
Na čtvtek jsem naplánoval dlouhý běh, aby jeden v týdnu byl a domluvil se Aldamanem, že vyběhnem spolu. Sraz u lávky v 5:00 značí nutnost vyběhnout nejpozději ve 4:40, což, jak jistě uznáte, je brutální hodina. Já ji ovšem drsňácky dodržel, ovšem Aldamana jsem se nedočkal a musel si dvacku odběhnout sám. Spoléhaje na sparinga, nebral jsem sebou sluchátka, takže to ke konci už byla malinko otrava.
Vědomí, že mám ke čtvrtku odběháno skoro 47km mne v pátek ráno udrželo v posteli (až tolik práce mu to ale nedalo:-)). Večer už jsem totiž byl Hořicích, kde se hned první večer stihly relativně pohodové 2km. Rozřazovací závod na 400m mne ovšem poslal až do druhého družstva. Sestava je zde opravdu silná, v čele s vynikající ironwoman Evou Novákovou, která plave fakt parádně. Člověk z časů na závodech tak ňák tuší:-), ale vidět ji v akci je zážiteček.
Bohužel, v průběhu večerního plavání nějak kolegům porád uplavávám, za což jsem přeřazen na sobotní dopoledne přeřazen do jedničky. Nejdřív se mi trochu zahojilo ego:-), ale na dlouho, protože na první osmistovce mi Eva nadělila 150m a ostatní 100, přičemž v podobném duchu se odehrál celý "kratinký" 4,5km trvající trénink( jenom tak pro ilustraci hlavní motiv: 800 kralul, 4x25 poloha, 600kraul, 4x25 poloha, 400kraul, 4x25 poloha, 300kraul, 4x25poloha, 200kraul (tady jse poprvé nedostal od Evy 50m:-), 4x25poloha a na závěr stovka s poslední polohovkou. Dobré co?). Naštěstí od soboty přibyli dva slušně plavající borci, došlo k přeskupení a večer jsem byl zpět ve dvojce s dvojicí podobné vykonnosti jako já. Dost se mi tím ulevilo, vlání na konci skupiny, ba co na konci, daleko za koncem, je dost frustrující. Před obědem jsme si s Milanem a Ondrou střihli lehkou desítku, aby nám chutnalo a po obědě se věnovali povalování v pelechu:-).
Do večerního plavání jsem vstupoval dost unaven, navíc jsem skupinu tahal, což stojí taky dost sil a navíc musí člověk počítat bazény:-). Hlavním motivem bylo 6x300kraul a protože se na závěr tréninku natáčelo, vyšlo to s odřenýma ušima celkem na 3km.
Večeře v hospodě byla podobně komorní jako v pátek, navíc restaurace je přímo v hotelu, čímž je eliminováno případné riziko Chrudimských anabází:-))) a dokonce ani brýle jsem neztratil.., vlastně taková vypravěčská nuda:-)
Nedělní ráno bylo přesto krušné. Ramena bolí jaxviňa, přece jenom, přejít plavání 1 až 2 krát týdně 35 minut na 2x denně 90 minut je pro organismus změna. Mám problémy se rozhýbat, které ale dlouho netrvají. Po cca 1,5km rozplavání přichází ráno hlavní motiv, 4x(6x100k, 50volně), přičemž prvních a třetích 6 stovek plaveme v intervalu 1:45 (jednička 1:40) a druhých a čtvrtých 6 stovek v 1:50 (jednička v 1:45). Bylo to fakt krušné, odjezdil jsem první více než polovinu všech a lezu z vody totálně hotový. Protože jsme ale malinko vyhecovaní, jsem s Ondrou klusnout veeelmi pomalou sedmičku. Prší, je mlha, fouká no slota prasečí, ale my jsme tvrďáci s morálem:-). Po běhu a sprše je vyhodnocení videa, které se mi zdá s ohledem na narůstající hlad, očekávání oběda a pokročilou hodinu (13:50) docela dlouhé. Nakonec to ale na umření nebylo a oběd jsme stihli i následný odpočinek.
Večer nás čekal trénink o něco méně kilometrově náročný, přibyly ale intenzity všemi styly a musím říct, že zejména motýlkové padesátky mi dávaly pěkně pokouřit. Stovky v závěru už byly v mém případě likvidační záležitostí. Z vody jsem sotva lezl, ještěže žebřík byl blízko:-).
Podpořit naše tréninkové úsilí dorazil i můj kolega, tajemný Tomx, který se schválně podrobil oční operaci, aby nemusel na soustředění a jenom chvíli machroval s taháním gum, čehož zanechal po zjištění, že ženské tahají lépe:-)) Celé si to ale vynahradil v hospodě vyprávěním ironmanských historek, najmě z IM UK, kdy při vyprávění, jak se na něj dobývali toaletychtiví ironmani na toitoiku, tuhla krev v žilách :-D. I do třetice se mi ale podařilo neožrat se jako čuně, po jedné jsem už byl v pořádku v posteli s pár pivy v sobě připraven na odpočinek před posledním tréninkem. Odpolední plavání bylo totiž nakonec zrušeno. Pondělní trénink už patří do probíhajícího týdne, nicméně hodnotit kemp s týdenním odstupem nemá moc cenu, čili: bylo to zase dobré, o den delší než loňské soustředění. Oproti loňsku nebylo odfláknuté natáčení a hlavně následující rozbor, při kterém jsem mrkal, jaké dělám chyby (já, považte:-))). Mám aspoň materiál na přemýšlení a až zjistím, jak se to dělá, hodím video youtube, protože co dělám nohama, se opravdu často nevidím, přímo bych svůj styl označil za unikátní. Podle Valdy mne ale brzdí, takže se asi této originality budu snažit zbavit. Celkem jsem odplaval něco málo přes 20km, což považuji za solidní maso, totálně bolavá ramena jsou ujištěním, že max. 2xtýdně 35 minut plavání je jako příprava na podobnou zátěž málo.
Týden celkově hodnotím jako velice povedený. 63km odběhnuto, přes 23km naplaváno, to ani nevadí, že na trenažér už se nedostalo i tak mám odtrénováno přes 13,5 hodiny (poměrně nepřehledná tabulka zde) a těším se na zasloužený odpočinkový týden, který ovšem ještě začal náročným plaváním:-)

neděle 9. listopadu 2008

2008 týden 3.-9.11. že by trošku pohybu?

Nuže tento týden byl druhým v mezocyklu a měl být vydatnější, než týden předchozí, což se podařilo a týden už vypadal skoro jako týden rekreačního sportovce a nikoli plážového povaleče:-).
V pondělí jsem sice moc brzo nevstal, ale přesto se přesvědčil, že stojí za uběhnout osmičku, než pojedu do práce a tak jsem také učinil. I polední plavání vyšlo, takže dobrý start týdne.
Úterý jsem měl nepracovní, protože jsem řešil nějaké následky sobotního průšvihu, ale ráno na běh jsem se vykopal a před polednem i odšlápl hoďku na trenažéru.
Práglová středa značí nečinnost, zato ještě nepracovní čtvrtek se podařilo obohatit o delší běh v kopečcích za krásného počasí, který jsem cítil ještě i v pátek, kdy se mi podařilo jenom zaplavat.
V sobotu jsme ráno ve složení Aldaman, Ondra a já vyrazili na dlouhý běh, plánováno kolem dvacky se závěrem v kopcích. V šest ráno se nikomu moc nechtěl, navíc Aldaman byl po nějaké kalbě, takže z kopců nakonec nebylo nic, moje záchrana, protože cestou zpět mi parádně došlo, při tempu 6:05 jsem tepal na 170-ti a měl problémy se vrátit domů. Asi mi dva nezvykle dlouhé běhy v rozmezí tří dnů ještě nesvědčí, ale rozběhám to:-)
Večer jsem pořádal pro několik členů rodiny ochutnávku dodávky vína ze Znovína. Nebudu se nijak zásadně rozepisovat, ale rozhodně doporučuji sauvignon z řady terroir levure, jde o nádherné plné víno, jeden z nejlepších sauvingonů na současném trhu. Vynikající je rovněž rulandské bílé ve výběru z hroznů. Vřele doporučuji.
V důsledku této ochutnávky jsem moudře zařadil na neděli volno:-))
Tabulka i tak ovšem vypadá poměrně optimisticky, příští týden bude náročné udržet běžecký objem s ohledem na víkendový plavecký kemp, ale snad to zvládnu, nebo to aspoň zkusím:-))

úterý 4. listopadu 2008

2008 týden 27.10.-2.11.

První mikrocyklus prvního mezocyklu makrocyklu 2009. Na tento úvod jsem se těšil od minulého čtvrtku, co jsem ho vymyslel:-). Pro nadcházející sezónu jsem se rozhodl ponořit se do literatury a podle toho stanovit nějaká globální pravidla. Zatím jsou velmi vágní, protože až tolik jsem se tomu nevěnoval, nicméně pomalu je propracovávám do nějakého detailu. Zatím jsou pravidla jednoduchá, pomalu přidávám v běhu, udržuju plavání a snad už brzo začnu s trenažérem a nějakým posilováním. To je vůbec bolest, před dvěma lety byla posilka přes zimu alfa i omega mého zimního sportování a teď se k tomu prakticky nedostanu.
V pondělí pokračoval prodloužený víkend na Karlově. Kotník sice nebyl stále v pořádku, nicméně další zahálka už by mne asi zničila, takže jsem zkusil vyběhnout na Mravencovku. Trasa má tu výhodu, že je asfaltová a riziko zvrtnutí kotníku je minimální. Převýšení ovšem není zcela zandbatelné:-)
V úterý ráno jsem s iMravencovku zopakoval, tentokrát ovšem volněji, protože se přidal i švagr se skorošvagrovou. Sice jsem jim utekl, ale ne o moc a seběh jsme dali společně.
Ve středu jsem Prágloval, takže volno.
Čtvrtek byl pouze ve znamení plavání, stejně jako pátek, to jsem se ovšem ještě večer dokopal na trenažér, ovšem po 20-ti minutách mi vytuhl soft, čímž se odpor nastavil na nula a já po uvedení notebooku do přijatelného stavu už neměl sílu pokračovat v tréninku.
V sobotu ráno jsem zvládl 20km běh, po návratu z něj mne ale čekala zpráva o tragédii v rodině, která mne v první chvíli naprosto odrovnala. Museli jsme zrušit plánovaný večírek a i nedělní program vzal s výjimkou klusu k rodičům za účelem vyzvednutí dětí za své.
Celkem to ale zase tak tragické nebylo a plán běžeckých km v 1. týdnu jsem dodržel, pěkných 45km, jak je možno ověřit v tabulce.